Využití sukcesních ploch
Ochranářský potenciál těžbou ovlivněných území, zejména těch nerekultivovaných, je díky výzkumu u nás i v zahraničí evidentní. Otázkou, jak tyto poznatky začlenit do rekultivační praxe, se v ČR intenzivně zabývají vědecká pracoviště i nevládní organizace. Díky tomu již dnes dokážeme pojmenovat hlavní překážky využití sukcesních ploch při rekultivacích. Rozvíjí se rovněž diskuse mezi těžaři, úředníky i vědci a řada těžebních i rekultivačních firem se principům přírodě blízké obnovy nebrání. Přesto dosud nebyly přijaty potřebné legislativní změny a využití spontánní sukcese v rámci rekultivací je stále kontroverzním tématem.
Ochrana přírody 5/2012 — 27. 2. 2013 — Péče o přírodu a krajinu — Tištěná verze článku v pdf
Hnědouhelné výsypky
O biologickém významu ploch dotčených těžbou nerostných surovin je v současné době mezi odbornou veřejností již poměrně značné povědomí. Zjištění, že výsypky či lomy mohou fungovat jako refugia pro řadu ohrožených druhů organismů včetně těch, co z „normální“ krajiny rapidně ubývají, by v ochranářských kruzích nemělo již nikoho překvapit či dokonce pohoršit.
Ochrana přírody 3/2012 — 17. 10. 2012 — Péče o přírodu a krajinu — Tištěná verze článku v pdf
Chytridiomykóza – hrozba pro naše obojživelníky?
Chytridiomykóza je globálně rozšířené houbové onemocnění obojživelníků s výrazným dopadem na jejich populace. Ačkoliv obojživelníci trpí řadou dalších houbových, virových nebo bakteriálních nemocí, pouze chytridiomykóza má na svědomí masové vymírání desítek druhů. V roce 2008 byla poprvé zjištěna i v České republice, v roce následujícím byl její výskyt potvrzen. Měli bychom se jí obávat? A co o ní vlastně víme?
Ochrana přírody 4/2010 — 14. 9. 2010 — Výzkum a dokumentace — Tištěná verze článku v pdf