Podrobné vyhledávání v článcích

Vladimíra Kořena, novináře, publicistu, moderátora, popularizátora vědy a ekologie a v současnosti starostu města Říčan, není třeba příliš představovat. Jeho pořady v České televizi, které připravuje a uvádí, si získaly velkou přízeň diváků. Za všechny jmenujme České hlavy, za něž byl oceněn ve stejnojmenné vědecké soutěži, Živé srdce přírody či Tajemství vody. Jeho neutuchající zájem o přírodu, promítnutý do neotřelého popularizování závažných témat, byl důvodem, abych V. Kořenovi položila pár otázek.

V první polovině roku 2011 bude zahájeno meziresortní připomínkové řízení k připravovanému nařízení vlády, kterým se aktualizuje národní seznam evropsky významných lokalit. Důvodem je především rozšíření způsobů jejich zajištění, vyvolané novelou zákona o ochraně přírody a krajiny, podle které již není nutné vyhlašovat veškeré evropsky významné lokality jako zvláště chráněná území.

Snad každý zná staré české přísloví „stokrát nic umořilo osla“. Výstižně totiž shrnuje podstatu problému, se kterým se dnes a denně setkáváme v nejrůznějších oborech lidské činnosti. V následujícím článku autoři předkládají způsob, jakým se v Krkonošském národním parku pokoušejí vypořádat s problémem kumulativních vlivů zástavby na tradičně obhospodařovaných krkonošských loukách, a zároveň doufají, že vyvolá potřebnou důkladnou diskusi mezi odbornou ochranářskou veřejností.

Národní přírodní rezervace Praděd je se svou rozlohou 2 000 ha největší v České republice. Statut ochrany má již od roku 1955 s cílem ochránit zdejší přírodní prostředí. Jako oblíbená lokalita lyžařských sportů však musí čelit negativním vlivům, spojeným jak s rekreačními a sportovními aktivitami návštěvníků, tak i s doprovodnými jevy, jako například budování dopravní infrastruktury či ubytovacích kapacit. Ke zlepšení situace by měla napomoci nedávno dokončená Koncepce udržitelného rekreačního využívání oblasti Praděd.

Líbeznou krajinu, utvářenou mozaikou lesních porostů, polí a luk, střídanými remízky, kamenitými stráněmi a alejemi, protkanou potoky a rybníky, doplňují úhledné vesničky s řadou historicky cenných staveb. K nejcennějším partiím patří rašelinné louky, rybniční ekosystémy a přirozené bučiny. Kraji dominuje bájný vrch Velký Blaník (638 m n. m.), dlouhodobě nejnavštěvovanější místo ve stejnojmenné chráněné krajinné oblasti, která vznikla před třiceti lety.

Systém jeskyní Plutonova chrámu, objevený v Teplických skalách (Broumovská vrchovina, NPR Adršpašsko-teplické skály) v roce 2006, tvoří převážně podzemní prostory v blokových sutích na styku dvou roklí. Suťové jeskyně – Plutonův chrám včetně přítokové jeskyně pod skalním převisem, Západní ponor a Severní ponor – jsou vázány především na podzemní části toků těchto roklin. Jejich souhrnná délka je 727 m s výškovým rozpětím 25 m. Jeskyně jsou významné i nálezy kořenových útvarů, dosud zde byly zjištěny 24 kořenové stalagmity a 3 kořenové stalagnáty. Systém jeskyní Plutonova chrámu, objevený v Teplických skalách (Broumovská vrchovina, NPR Adršpašsko-teplické skály) v roce 2006, tvoří převážně podzemní prostory v blokových sutích na styku dvou roklí. Suťové jeskyně – Plutonův chrám včetně přítokové jeskyně pod skalním převisem, Západní ponor a Severní ponor – jsou vázány především na podzemní části toků těchto roklin. Jejich souhrnná délka je 727 m s výškovým rozpětím 25 m. Jeskyně jsou významné i nálezy kořenových útvarů, dosud zde byly zjištěny 24 kořenové stalagmity a 3 kořenové stalagnáty.

Krajinný ráz je součástí zákona o ochraně přírody a krajiny. Jeho věcná podstata přitom vede napříč často velmi odlišnými obory, takže se dnes této problematice věnují ekologové, urbanisté, zemědělci nebo geografové. Lesník a ekolog Igor Míchal měl pravdu, když kdysi poznamenal, že hodnocení krajinného rázu si žádá polyhistora se skvělou vyjadřovací schopností.

Rok co rok míří miliony Američanů i zahraničních turistů do vyhlášených národních parků na západě USA. Jejich nejčastějšími cíly jsou národní parky Yellowstonský, Yosemitský nebo Skalnaté hory. Ale i Ledovcový národní park (Glacier Na­tional Park) ve státě Montana má návštěvníkům co nabídnout.

Výsledky 16. zasedání konference smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC), konaného v prosinci 2009 v Kodani, očekávali s napětím nejen ti, kteří probíhající a očekávané změny podnebí považují za nejdůležitější celosvětový problém související se životním prostředím. S nemenším zájmem sledovali summit v dánské metropoli početní odpůrci tohoto názoru. Přestože vrcholné jednání téměř všech vlád neskončilo úplným fiaskem, přijmout konkrétní strategické cíle na ochranu podnebí pro alespoň střednědobé období, které by v podobě závazného dokumentu nahradily Kjótský protokol, jehož platnost vyprší v roce 2012, se ale nepodařilo (viz Ochrana přírody, 65, 2, 28-29, 2010).