Kam by se mohla ubírat agroenvironmentální politika z pohledu ochrany přírody?

Významná část polopřírodních biotopů je spojena se zemědělskou půdou a vznikla zemědělským způsobem hospodaření v minulosti. Zemědělství je však také jedním z nejvýznamnějších negativních faktorů ovlivňujících ekologickou stabilitu krajiny a její složky. Zemědělskou výrobu dlouhodobě ovlivňuje dotační politika, která by měla zajistit ochranu veřejných zájmů a vyvažovat působení trhu. Zachování druhové bohatosti a ekologické stability agroekosystémů je jeden z deklarovaných cílů současné i budoucí společné zemědělské politiky. Příprava společné zemědělské politiky pro období 2021–2027 právě začala a státní ochrana přírody se do procesu aktivně zapojuje.
Ochrana přírody 4/2018 — 19. 8. 2018 — Péče o přírodu a krajinu — Tištěná verze článku v pdf
Dvacet let Asociace soukromého zemědělství ČR aneb jak se žije českým sedlákům?

Historicky nejstarší a plošně nejrozšířenější způsob obdělávání půdy a zemědělského hospodaření vůbec představují rodinné farmy. Je postavený na principu zodpovědnosti sedláka a jeho rodiny, a to odpovědnosti nejen k prostému ekonomickému postavení statku – farmy –, ale také odpovědnosti mezigenerační – jak k předkům, tak budoucím generacím. Na světě je více než 500 milionů rodinných farem, které hospodaří na 56 % zemědělské půdy a tvoří nejméně 56 % zemědělské produkce. V Asii či Střední Americe dokonce více než 80 %, v rámci Evropské unie 68 % a jsou základem Společné zemědělské politiky EU.
Ochrana přírody 4/2018 — 19. 8. 2018 — Péče o přírodu a krajinu — Tištěná verze článku v pdf
Masarykovo zdymadlo Střekov – migrační bariéra i po roce 2020?

Víceúčelové vodní dílo ve Střekově – Masarykovo zdymadlo – bylo dokončeno již v roce 1936 dle návrhu arch. Františka Vahaly. Ihned po dokončení se stalo zásadním z pohledu plavby, energetiky a zásobování surovou vodou. Od roku 1958 je kulturní památkou ČR.
Z pohledu vodohospodářského jde o jednu z nej-významnějších staveb na území ČR. Příkladem některá fakta – plocha povodí více než 48,5 tis. km2 s průměrným ročním průtokem 239 m3/s, 4 jezová pole o délce 24 m a hrazené výšce 9,75 m, délka vzdutí 19,8 km a zadržený objem 15,9 mil. m3 při možnosti regulace cca 3 mil. m3.
Ochrana přírody 4/2018 — 19. 8. 2018 — Péče o přírodu a krajinu — Tištěná verze článku v pdf
Desáté výročí zpřístupnění jeskyně Výpustek pro veřejnost

Využívání veřejnosti zpřístupněných jeskyní je nedílnou součástí turistiky. Tento fenomén přírody je využíván nejen v oblasti rekreace a odpočinku, ale také v oblasti poznávací či vzdělávací. Na území Moravského krasu o rozloze kolem 90 km2 se nachází více než 1200 jeskyní, z nichž je pět veřejnosti přístupných. Tou pátou se stala v březnu 2008 jeskyně Výpustek, ve které se návštěvníci seznamují s dlouhou, bohatou a zároveň pohnutou historií tohoto významného jeskynního systému a obdivují jeho přínos vědě zvané paleontologie.
Ochrana přírody 4/2018 — 19. 8. 2018 — Z naší přírody — Tištěná verze článku v pdf
Stále mizející polní plevele

V šedesát let staré knize Deyla a Ušáka Plevele polí a zahrad (1956) nalezneme celou řadu poetických jmen plevelných rostlin – kravinec španělský, štětináč širolistý, šklebivec přímý, dejvorec velkoplodý, vochlice hřebenitá (též vochlice Venušin hřeben), sveřep stoklasa, vrabečnice roční, kokotice hubilen, chruplavník rolní, rohohlavec rovnorohý, myší ocásek nej-menší… Mnohé z těchto rostlin v naší flóře už nenajdeme, neboť z polí zcela zmizely. Co způsobilo jejich vymizení a jaká je, u dosud přítomných druhů, perspektiva jejich přežití?
Ochrana přírody 4/2018 — 19. 8. 2018 — Z naší přírody — Tištěná verze článku v pdf
Úvodem Pavel Pešout

Přes půlstoletí probíhající intenzifikace zemědělství zásadně proměnila a stále mění naši krajinu a biodiverzitu. Plošná degradace kulturní krajiny, utvářené v našich zemích po staletí, odstartovala v druhé polovině dvacátého století v důsledku znárodňování, vysídlení Sudet, kolektivizace a socializace venkova.
Ochrana přírody 4/2018 — 19. 8. 2018 — Úvodem — Tištěná verze článku v pdf
Petr Zajíček: Moravský kras v ponorné řece času nakladatelství Academia Praha, 2017.

Mnoho knih již bylo napsáno o Moravském krasu a mnohé z nich bylo mnohokrát opsáno. Ale abychom byli spravedliví, každá publikace přinesla také mnoho novinek. Za počátek jejich dlouhé řady můžeme s trochou nadsázky považovat už práce ze 17. století a za její aktuální závěr knihu Petra Zajíčka „Moravský kras v ponorné řece času“, vydanou nakladatelstvím Academia v Praze v roce 2017.
Ochrana přírody 3/2018 — 28. 6. 2018 — Recenze — Tištěná verze článku v pdf
Nové právní předpisy a další dokumenty v oblasti ochrany přírody a krajiny 04-05 2018
Ochrana přírody 3/2018 — 28. 6. 2018 — Nové právní předpisy — Tištěná verze článku v pdf
Odešel Václav Mezřický
V evangelickém kostele v Kutné Hoře se pozůstalí naposled rozloučili s Doc. JUDr. Václavem Mezřickým, který zemřel 26. března 2018 ve věku 83 let. Václav byl víc než 40 let jednou z nejvýraznějších osobností českého environmentálního hnutí.
Ochrana přírody 3/2018 — 28. 6. 2018 — Vzpomínky a medailonky — Tištěná verze článku v pdf
Za Jaromírou Kuncovou (1938–2018)

Dne 16. 5. 2018 zemřela ve věku 80 let paní Mgr. Jaromíra Kuncová, jedna z nejvýznamnějších osobností severočeské ochrany přírody. Pocházela z Berounska, v Berouně také vystudovala jedenáctiletou střední školu a pak v Praze Přírodovědeckou fakultu UK, obor biologie–chemie se specializací na vyšší rostliny (1956–1961). Celý svůj profesní život poté prožila v severních Čechách.
Ochrana přírody 3/2018 — 28. 6. 2018 — Vzpomínky a medailonky — Tištěná verze článku v pdf