Mezinárodní ochrana přírody

Blízkost mohutného vodního toku Dunaje předurčila území rumunského Banátu k tomu, aby se stalo významnou evropskou dopravní a kulturní křižovatkou. Různorodá a bohatá mozaika přírodních podmínek byla významným předpokladem pro význačné starověké osídlení. Reliéf terénu a geologické podloží (zejména vápencové) taktéž podmínilo místy značnou bohatost půd lesních ekosystémů v okolí obce Svatá Helena (Sfanta Elena).

Žádný milovník přírody, který zavítá do subtropického jihozápadního Španělska, si jistě nenechá ujít návštěvu proslulého Národního parku Doñana. Chráněné území vyhlášené v roce 1969 leží v ústí řeky Guadalquivir do moře a zabírá 543 km². Oblast dostala jméno po vévodkyni doně Aně de Silva y Mendoza. Výstřední aristokratka v deltě řeky zbudovala sídlo připomínající spíše poustevnu než přepychový palác. Národní park nevděčí za svůj vznik předvídavosti státních úřadů, ale mezinárodní nevládní organizaci. Dnešní Světový fond na ochranu přírody (WWF International) totiž ještě jako nadace IUCN – Mezinárodní unie na ochranu přírody vykoupil v roce 1963 od soukromých majitelů část zdejších bažin.

Přestože s necelými třemi sty tisíci čtverečními kilometry se Ekvádor řadí mezi nejmenší jihoamerické země, jeho přírodní poměry patří mezi nejpestřejší na zeměkouli. Najdeme tu více než 20 000 druhů rostlin (pro srovnání – v celé Severní Americe je jich okolo 17 000). Patnácti stům ptačích druhů může konkurovat pouze nesrovnatelně větší Brazílie a Kolumbie, která je z hlediska počtu druhů na jednotku plochy vůbec nejbohatší zemí světa.

Vrcholná globální reprezentace si uvědomila vážnost hrozby důsledku změny klimatu už před téměř 20 lety. V rámci Summitu Země, Konference OSN o životním prostředí a rozvoji v Riu de Janeiro v roce 1992, byla uzavřena Rámcová úmluva OSN o změně klimatu (UNFCCC). Její signatáři – a v současné době je to více než 180 zemí – se zavázali „zabránit antropogenně vyvolané nepříznivé změně klimatu“.

Biodiverzita Madagaskaru je zcela unikátní, stejně zásadní je však i její ohrožení. Bez nadsázky platí, že Madagaskar je testem naší civilizace, zda je schopna zabránit zničení zbytků primárních ekosystémů na světě, a mnohé nasvědčuje tomu, že to nedokáže. K vážným rizikům patří skutečnost, že Madagaskar je přes značné surovinové bohatství třetí nejchudší zemí světa s velkým podílem primitivních forem obživy.

Vseverozápadní Itálii v Ligurských Alpách (oblast Piemonte), nedaleko městečka Cuneo se nachází jeskyně Grotta di Bossea. Na pozvání vedoucího laboratoře doktora Guida Peana navštívili v září 2009 pracovníci Správy jeskyní ČR tuto po mnoha stránkách zajímavou jeskyni, kde provedli orientační mineralogický průzkum a seznámili se s místní speleolaboratoří.

Národní park Banff se nachází v kanadské provincii Alberta uprostřed Skalistých hor. Toto rozsáhlé pohoří prochází Kanadou v poměrně úzkém pásu po celé její délce od severu k jihu, zejména územím provincie Britská Kolumbie, jež s Albertou přímo sousedí. Zatímco v severněji položených oblastech Skalistých hor nás naprosto uchvátí rozlehlost, opuštěnost a divokost pohoří, zde se k tomu všemu přidává ještě impozantnost čarokrásně vyhlížejících horských hřebenů. Jedná se o místo, kde se na relativně malém území nahromadilo hned několik národních parků ležících v těsné blízkosti (Kootenay, Yoho a Jasper) a není divu, že patří mezi nejnavštěvovanější oblast západní Kanady.

Pilíře spolupráce

Českosaské Švýcarsko představuje oblast s dlouhou tradicí nejen v ochraně přírody, ale i v oblasti mezinárodní spolupráce týkající se ochrany přírody. Tato spolupráce stojí na několika pilířích.

Další ohrožující faktory

Významný faktor ovlivňující úbytek obojživelníků je také zájmový chov v lidské péči, který ohrožuje spíše barevné a tvarově zajímavé druhy, jakými jsou např. jihoamerické pralesničky (Dendrobatidae). V současné době bývá vliv odlovů pro zájmové chovy spíše okrajový, zvláště ve srovnání s velkoplošným ničením biotopů, nicméně pro druhy s místně omezeným rozšířením může znamenat vážnou hrozbu. Kromě toho se obojživelníci loví i pro výchovné a vzdělávací účely a medicínské využití, ale i zde se stále více uplatňují umělé chovy (skokani, drápatky) a zřetelný je i ústup od masového předvádění některých zbytných školních pokusů na živých žábách ve výuce.

Pokud se rozhodnete vyrazit za přírodními krásami neotropické oblasti do Střední Ameriky, je jedním z vhodných cílů stát Belize na Yukatánském poloostrově. A to především kvůli velmi zachovalé, rozmanité přírodě, její poměrně dobré ochraně (obyvatelé např. platí i daň na ochranu životního prostředí ve výši 1 % příjmů), nízké kriminalitě a oficiálnímu jazyku, kterým se – na rozdíl od v okolních zemích užívané španělštiny – stala angličtina. Belize totiž bylo britskou kolonií s názvem Britský Honduras, v současnosti je nezávislým státem a členem Společenství národů (Commonwealth of Nations).