Mezinárodní ochrana přírody

Obojživelníci (Amphibia) obývají Zemi již od svrchního devonu, tedy několik stovek milionů let, ale jejich současná situace naznačuje, že je nečeká šťastná budoucnost. Celosvětově dochází k jejich úbytku jak v počtu jedinců, tak druhů a jsou dnes jednou z nejohroženějších skupin živočichů vůbec.

Cestujete-li po západním pobřeží svazového státu Západní Austrálie, nejspíše využijete jeden ze dvou hlavních tahů celého regionu, silnici North West Coastal Highway. Na křižovatce u Overlander Roadhouse zabočíte směrem k Indickému oceánu a projíždíte dál rudě zbarvenou zemí prozářenou miliony drobných fialových kvítků a žlutých slaměnek.

Jen málo míst v Evropě se může oprávněně pochlubit tolika mezinárodními oceněními. Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) jej zařadila mezi lokality světového dědictví i mezi biosférické rezervace. Stalo se součástí i dobře známé soustavy chráněných území Evropských společenství Natura 2000. Může se pochlubit Evropským diplomem, který Rada Evropy již od roku 1965 uděluje ochranářsky mimořádně významným a přitom dobře spravovaným chráněným územím od Azorských ostrovů po Ural. Spousta těch, kteří lokalitu navštívili, ji pokládá za přímo ukázkový příklad přírody, které tradičně říkáme divočina. Řeč je o Bělověžském pralese.

Skutečnost, že Gobi (mongolsky Govi, čínsky Sha-mo; pustina) je největší asijská poušť, je všeobecně známá. Pokud bychom ale měli říci, kde přesně se rozkládá, nebude to tak jednoduché.

Mezinárodní unie na ochranu přírody (IUCN) uspořádala ve dnech 5. – 14. října 2008 v Barceloně IV. světový kongres ochrany přírody. Protože se jej zúčastnilo více než 8 000 delegátů ze 177 zemí, jedná se o dosud největší akci v dějinách mezinárodní ochrany přírody a krajiny.

Afriku na jih od Sahary si velká část veřejnosti v České repu­blice představuje jako světadíl, kde se stále ještě prohánějí stohlavá stáda zeber, pod keři v buši líně odpočívají lvi a krajinou majestátně kráčejí skupinky slonů.

Na východě Jižní Ameriky, při styku Argentiny, Brazílie a Paraguaye, leží jeden z nejvelkolepějších přírodních výtvorů na světě. Jmenuje se Iguazú, což v indiánském jazyce guaraní znamená „velká voda“.

Státní hranice mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo je zároveň v délce 45 km hranicí národních parků Šumava na české straně a Bavorský les na straně německé. Je vedená po hlavním šumavském hřebenu a prochází přírodními biotopy horských lesů a rašelinišť.

Počínaje 1. lednem 2009 bude Česká republika poprvé předsedat Radě Evropské unie. Během prvních šesti měsíců roku 2009 tak bude naše země středem pozornosti celé Evropy i nemalé části okolního světa.