Jan Plesník

Jak Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN), tak mezivládní organizace Životní prostředí OSN (UNE) a uznávaná Nizozemská agentura pro hodnocení životního prostředí (PBL), věnující se také globálním problémům lidstva nedávno označily nešetrné zemědělství za hlavní příčinu úbytku biologické rozmanitosti na Zemi. Výroba potravin se totiž stala na naší planetě hlavní hnací silou ztráty přírodních a přírodě blízkých ekosystémů a některé její postupy druhům, biotopům ani přírodním procesům zrovna neprospívají. Ani Evropa není v tomto směru žádnou výjimkou. Nabízí se proto naprosto legitimní otázka, zda finančně subvencované zemědělství podporující přírodu, krajinu a obecněji i životní prostředí skutečně plní svou deklarovanou funkci, nebo představuje alibi pro celkově necitlivou zemědělskou produkci.

Začátkem září 2018 zavítala do České republiky celosvětově uznávaná badatelka Jane Goodallová (84). V 60. letech 20. století opustila povolání sekretářky a začala jako jedna z prvních zkoumat chování živočichů v jejich přirozeném prostředí, konkrétně volně žijících šimpanzů v dnešním národním parku Gombe v Tanzanii. Tehdejší vrchní strážce lovné zvěře v oblasti se tak bál o její bezpečnost, že trval na tom, aby ji do Gombe doprovázela maminka. Bylo jen otázkou času, kdy cenné a často překvapivé poznatky o zmiňovaných savcích, kupř. skutečnost, že používají nástroje, žijí v hierarchicky dokonale organizovaných societách, které někdy válčí s jinými tlupami, a nezřídka loví jiné živočichy, najdou široké uplatnění nejen při ochraně geneticky nejbližších příbuzných člověka, ale i při úsilí zlepšit podmínky jejich chovu v lidské péči. Zejména v Severní Americe byla tehdy primatologie výsostnou záležitostí mužů a vědci se vzájemně chlubili tím, že v terénu zahlédli na chvíli záda lidoopa mizejícího v buši. Před Jane ale šimpanzi vůbec neutíkali, protože ji po určité době přijali. Zážitky z výzkumu šimpanzů a další afrických savců popsala v několika zdařilých publikacích, které vyšly opakovaně také v češtině (Ve stínu člověka – přeloženo do 56 jazyků, Nevinné bestie nebo Pohled oknem).

Odborná instituce Evropské unie, Evropská agentura životního prostředí (European Environment Agency, EEA), působící od roku 1994 v Kodani, poskytuje důvěryhodné, vědecky podložené informace o stavu, změnách a vývojových trendech životního prostředí jak Evropské komisi, tak vládám jednotlivých členských států EU. Navíc obdobné údaje, ať už v tištěné, nebo digitální podobě, nabízí také nejširší veřejnosti. Členy EEA se postupně staly i některé země mimo EU jako Norsko, Švýcarsko nebo Lichtenštejnsko. Agentura zřizuje pro vybrané okruhy environmentalistiky, jako je znečištění ovzduší, biodiverzita, změny podnebí, nakládání s odpady, vnitrozemské, pobřežní a mořské vody, městské, suchozemské a půdní systémy nebo energie, doprava a hluk, specializovaná pracoviště, příhodně označovaná jako evropská tematická střediska. Tvoří je konsorcia vědeckovýzkumných pracovišť, odborných institucí i soukromých firem z členských zemí EEA a obvykle působí tři až čtyři roky.

„Už to s tou Zambií doopravdy přehánějí,“ mohl by si říci pravidelný a pozorný čtenář našeho časopisu. Vždyť teprve nedávno jeden z autorů v časopise představil péči o přírodní a krajinné dědictví v uvedené subsaharské zemi i způsob, jak by ji mohla státní i dobrovolná ochrana přírody České republiky podpořit (viz Ochrana přírody, 72, 6, 42-48, 2017). Poselství článků o Zambii lze shrnout v konstatování, že tato méně známá africká země, téměř desetkrát větší než ČR, hostí pozoruhodnou a v některých chráněných územích překvapivě dobře zachovalou přírodu. Příkladem je národní park Kafue.

„Zeleň léčí,“ tvrdí prastaré úsloví, a to nejen v našem mateřském jazyce. Politicky korektní terminologií bychom mohli říci, že se vlastně jedná o tradiční znalost biologické rozmanitosti. Podívejme se ale poněkud podrobněji, co o vlivu zeleně na lidské zdraví zejména v lidských sídlech říká současná věda.

Ecology
Bowman W. D., Hacker S. D. & Cain M. L.
4. vydání. Sinauer Associates, Inc. Publishers Sunderland, MA 2017. 594 str. + cvii.
ISBN 978-1-6053-5618-1. Internetové knihkupectví Amazon nabízí vázanou publikaci od 115 USD.

Údaje dlouhodobě shromažďované organizací Životní prostředí OSN (UNE) potvrzují, že ilegální obchodování s planě rostoucími rostlinami a volně žijícími živočichy a výrobky z nich patří spolu s výrobou a prodejem narkotik a zbraní a kšeftováním s lidmi k nejvýnosnějším komerčním činnostem vůbec.

Územní ochrana patří spolu s péčí o cílové taxony planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a dalších organismů mezi tradiční způsoby snahy o dlouhodobé zachování přírodního a krajinného dědictví.

Jen máloco působí na postoje a chování lidí jako filmový průmysl. Jeho symbolem se oprávněně stala dnešní čtvrť Los Angeles nazývaná Cesmínový les, hostící studia největších a také nejvýznamnějších výrobních společností a četná sídla na ně navázaných firem rozmanitého zaměření. Nejen vyhlášené kasovní trháky přitom ovlivňují doslova miliony diváků po celém světě. Nabízí se proto otázka, jak výtvory stříbrného plátna formují vztah občanů k přírodě a její ochraně.

V poslední době hýbou i částí evropské veřejnosti, která se o ochranu přírody příliš nezajímá, dva ne vždy s chladnou hlavou a racionálně diskutované případy: kácení v Bělověžském lese na východě Polska a dopad neonikotinoidů na hmyzí opylovače. Připomeňme si proto, o co v nich jde, a nezaujatě shrňme jejich současný stav.