Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.
cs / en
Ochrana přírody 3/2019 — 27. 6. 2019 — Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti — Tištěná verze článku v pdf
IPBES představil přelomovou zprávu o minulosti, současnosti a budoucnosti globální biodiverzity
Více než 1800 stránek textu připravovaného tři roky. Jeho autoři a redaktoři přečetli na 15 000 recenzovaných článků v časopisech, sbornících a knihách a dalších ověřitelných informačních zdrojů a vypořádali na 22 000 připomínek recenzentů. Uvedená čísla charakterizují dlouho očekávanou zprávu o stavu celosvětové biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb. Uveřejnila ji Mezivládní platforma pro biodiverzitu a ekosystémové služby (Intergovernmental Science-Policy Platform on Biodiversity and Ecosystem Services, IPBES), odborný panel OSN zaměřený na uvedenou problematiku (viz Ochrana přírody, 71, 3, 44―47, 2016). Její v pořadí již 7. plenární zasedání se uskutečnilo 29. dubna ― 4. května 2019 a hostilo jej pařížské ústředí Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (United Nations Educational, Scientific and Cultural Organisation, UNESCO). Vysoce informativní dokument podrobně hodnotící stav přírody a služeb, které poskytuje lidské společnosti, sepsalo více než 450 expertů z 50 států. Nechyběli mezi nimi ani pracovníci Ústavu výzkumu globální změny AV ČR Brno, Univerzity Karlovy v Praze/Jihočeské univerzity České Budějovice, Masarykovy univerzity v Brně a Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Dá se o vědě vyjednávat?
Nejvíce času věnovalo 800 delegátů pařížského zasedání právě schvalování zmiňované zprávy. Pochopitelně nešlo a ani nemohlo jít o celý dokument, ale o jeho souhrn pro politiky a řídicí pracovníky, který se nakonec podařilo stěsnat do 39 stran. I přes neúnavnou snahu zástupců některých vlád, reprezentovaných povětšinou právníky či diplomaty, úplně zamést pro ně nepříjemnou pravdu pod koberec nebo ji alespoň zlehčit, zůstaly v textu všechny podstatné, na důkazech založené údaje.
Vstupní halu pařížského ústředí UNESCO zdobí rozměrná nástěnná malba
Pabla Picassa Ikarův pád z roku 1958. Foto Jan Plesník
Větší podpora nezbytná
Bez přehnaného optimismu můžeme říci, že zpráva splnila jeden ze svých cílů – na základě aktuálních údajů poukázat na stav biodiverzity, tedy rozmanitosti dědičné hmoty, organismů a prostředí, a následně i přínosů naší civilizaci, jako je kupř. opylování, půdotvorné procesy nebo fotosyntéza. Zájem hromadných sdělovacích prostředků o fakty podložená zjištění IPBES překonal všechna očekávání, a že byla nemalá. V denících, časopisech a na internetových serverech se ihned po zveřejnění zprávy objevily stovky článků a neméně intenzivně se její sdělení diskutovalo v rozhlasových a televizních pořadech a na sociálních sítích. Rozsáhlé informace o výstupech globální zprávy přinesly mj. CNN, BBC, New York Times, Die Welt a Le Monde a také známý módní časopis Vogue.
Můžeme stručně shrnout poselství vskutku obsáhlé zprávy? Bez ideologické předpojatosti, nemístné zaslepenosti a přehnaného alarmismu naléhavě upozorňuje širokou veřejnost, politiky a řídicí pracovníky, že stále se zrychlující ničení biologické rozmanitosti na všech jejích základních úrovních (geny/organismy/ekosystémy) dosáhlo v celosvětovém měřítku stupně, který nemá v historii lidstva obdoby a který bez nadsázky začíná nebezpečně podkopávat samotnou existenci naší civilizace. Může se tak stát, že v určitých částech planety sice nebudou vyčerpány zdroje, ale nebude se v nich dát nadále žít právě proto, že v nich už nebude některý život podporující proces fungovat.
Vačnatec koala (Phascolarctos cinereus) trpí zejména velkoplošným ničením prostředí, jmenovitě nížinných blahovičníkových lesů. Z populace, která před příchodem Evropanů čítala nejméně 10 milionů zvířat, dnes zůstalo na celém australském kontinentě jen 80 000–150 000 jedinců. Foto Jan Plesník
Hromadné sdělovací prostředky zaujala hlavně dvě sdělení. Podle zprávy lidé již významně přeměnili tři čtvrtiny souše, a co se ví již mnohem méně, také dvě třetiny moře. Naproti tomu rozloha lidských sídel se v celém světě od roku 1992 zdvojnásobila. Autoři dále tvrdí, že z osmi milionů druhů planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů osídlujících v současnosti Zemi je vymizením (extinkcí) v různé míře ohrožen celý milion: nechybějí mezi nimi ani donedávna naprosto běžné taxony či ekologické/funkční skupiny (gildy). K tomu připočtěme, že od začátku 20. století se početnost živočichů ve většině suchozemských biomů snížila v průměru o polovinu.
Jak prosté, milý Watsone
Skutečnost, že členské státy IPBES neplatí povinně žádné členské příspěvky, s sebou přináší nežádoucí nejistotu do budoucnosti. Dobrovolnými podporovateli platformy tak zůstává Spolková republika Německo, která kromě toho, že v Bonnu hostí sekretariát organizace, poskytla IPBES od jeho založení více než 10 milionů USD (230 milionů Kč). Ve výčtu sponzorů následuje Norsko, Velká Británie, USA, Francie a Japonsko. Evropská unie, jež není členem IPBES, vynaloží prostřednictvím Evropské komise na podporu odborného panelu OSN v období 2019―2020 téměř 5 milionů USD (115 milionů Kč). Přitom ve francouzské metropoli schválený program ukládá, aby IPBES do roku 2030 připravil komplexní analýzu dopadů invazních nepůvodních druhů na biodiverzitu, udržitelného využívání flóry a fauny, vzájemných vztahů mezi biologickou rozmanitostí, vodními zdroji, potravinami a lidským zdravím i hnacích sil způsobujících v celosvětovém měřítku úbytek biodiverzity. Mezi uvažovaná témata pro další zprávy patří i působení obchodu na biologickou rozmanitost a propojenost krajiny V roce 2020 by měla být uveřejněna studie o přímých a zpětných vazbách mezi biodiverzitou a změnami podnebí, vypracovaná společně se sesterskou organizací, Mezivládním panelem pro změnu klimatu (Intergovernmental Panel on Climate Change, IPCC).
Na úspěšném přijetí globální zprávy, k němuž došlo doslova za pět minut dvanáct, měl lví podíl dosavadní předseda IPBES sir Robert Watson, muž pronikavé inteligence, chorobné pracovitosti a záviděníhodných manažerských schopností. V Paříži byla do čela platformy zvolena Ana Maria Salgarová z Ústavu Alexandra von Humboldta sídlícím v kolumbijské Bogotě.
Příští zasedání IPBES se uskuteční v únoru 2021 v marockém Marrákéši.
Zjištění Hodnocení světové biodiverzity a ekosystémových služeb stejně jako v únoru 2019 uveřejněného 6. vydání Stavu a výhledu světového životního prostředí (Global Environment Outlook, GEO) považujeme za natolik závažná, že se k nim vrátíme v některém z příštích čísel našeho časopisu.
Souhrn zprávy pro politiky a řídicí pracovníky je dostupný na adrese:
https://www.ipbes.net/news/ipbes-global-assessment-summary-policymakers-pdf.