Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.
cs / en
Ochrana přírody 2/2019 — 27. 4. 2019 — Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti — Tištěná verze článku v pdf
Pro přežití nosorožce jávského je založení druhé populace nezbytné
Méně známý nosorožec jávský (Rhinoceros sondaicus) patří bezesporu mezi nejvzácnější savce světa. Připomeňme, že původně osídloval rozsáhlý areál od Bangladéše a severního Vietnamu přes Malajský poloostrov až po Sumatru a Jávu. Nechce se věřit, že svého času býval ze tří recentních asijských druhů nosorožců nejpočetnější.
V důsledku velkoplošného ničení původního prostředí a nadměrného lovu nakonec do současnosti přežila poslední populace obývající národní park Ujung Kulon na nejzápadnějším výběžku Jávy zabírající 785 km2. První sčítání provedené ve zmiňovaném chráněném území v roce 1967 došlo k závěru, že v něm zůstalo pouhých 25 jedinců. Do začátku 80. let 20. století se početnost zdvojnásobila: zásluhu na tom má skutečnost, že řada tamějších pytláků začala pracovat za výhodné mzdy jako strážci parku. Málo se ví, že v Číně jsou zájemci ochotni zaplatit za roh asijských nosorožců desetkrát více než v případě afrických druhů. Od té doby se populace nosorožce jávského stabilizovala, a v posledních letech se její abundance dokonce začala mírně zvyšovat: podle nejnovějšího odhadu ji tvoří 63 jedinců různého stáří.
Proslulý výbuch sopky Krakatoa v roce 1883 poloostrov Ujung Kulon silně poškodil, a zatímco nosorožci jej znovu osídlili, lidé se do něj nikdy ve velkých počtech nevrátili. Erupce dceřiného vulkánu Anak Krakatoa, k níž došlo v prosinci 2018, vyvolala ničivou přílivovou vlnu, která zaplavila národní park. Dva strážci při tsunami zahynuli a voda poškodila i několik budov správy. Zdá se ale, že nosorožci neštěstí překvapivě přečkali bez úhony.
Událost z konce roku 2018 potvrdila, jak zranitelná je poslední populace nosorožce jávského jednou jedinou katastrofou, jako je tsunami, výbuch sopky, ničivý lesní požár nebo propuknutí nemoci přenášené skotem. V květnu 2017 oznámilo indonéské Ministerstvo životního prostředí a lesnictví, že hodlá přemístit část zvířat z Ujung Kulonu do rezervace Cikepuh na západě Jávy. Jedinci by měli být vybráni tak, aby měli co nejméně společných předků, protože právě inbríding (příbuzenská plemenitba) zůstává pro přežití druhu závažnou hrozbou. Poslední nosorožec jávský v lidské péči uhynul v roce 1907 v zoologické zahradě v australském Adelaide. Ačkoliv fotopasti nedávno zachytily i několik mláďat, zdá se, že v populaci je poměr pohlaví výrazně vychýlen ve prospěch samců.
Jak upozorňují Ahimsa Campos-Arceiz a Teckwyn Lim z univerzity v malajském Semenyihu, plány na vytvoření záložní populace nosorožce jávského mimo dosah vulkánu Anak Kakatoa se diskutují již od roku 1986 (Nature, 566, 39, 2019). Podle nich důvod pro tak dlouhý odklad, totiž nezbytnost znát kritickým druhem upřednostňované prostředí a jeho dostupnost v dalších částech Jávy, již padl a repatriace mimořádně vzácného obratlovce mohla již dávno začít.