Podrobné vyhledávání v článcích

Další ohrožující faktory

Významný faktor ovlivňující úbytek obojživelníků je také zájmový chov v lidské péči, který ohrožuje spíše barevné a tvarově zajímavé druhy, jakými jsou např. jihoamerické pralesničky (Dendrobatidae). V současné době bývá vliv odlovů pro zájmové chovy spíše okrajový, zvláště ve srovnání s velkoplošným ničením biotopů, nicméně pro druhy s místně omezeným rozšířením může znamenat vážnou hrozbu. Kromě toho se obojživelníci loví i pro výchovné a vzdělávací účely a medicínské využití, ale i zde se stále více uplatňují umělé chovy (skokani, drápatky) a zřetelný je i ústup od masového předvádění některých zbytných školních pokusů na živých žábách ve výuce.

K tématu ochrany přírody lze na internetu nalézt nepřeberné množství informací. Aktuální dění v této oblasti reflektují nejrůznější internetová média. Kromě běžných zpravodajských serverů, věnujících se problematice ochrany přírody a krajiny ojediněle a nárazově, existují internetové portály informující o ochraně životního prostředí obecně. Podobné portály systematicky zveřejňují zprávy z širokého spektra témat včetně ochrany přírody a krajiny.

Čas děsivě letí a nikoho z nás nešetří. Petra Mouchu asi trochu ano. Protože si jen málokdo z jeho užšího i širšího okolí uvědomil, že jeho životní dráha překročila sedmé desetiletí.

Český svaz ochránců přírody – největší nezisková organizace v České republice, zabývající se ochranou přírody a krajiny – slaví letos 30 let své činnosti.

Pod názvem Příroda a krajina České republiky. Zpráva o stavu 2009vydala Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí a dalšími institucemi ojedinělou publikaci o současném stavu české přírody a krajiny, kladoucí důraz na vybrané aspekty – krajinu, přírodní stanoviště a druhy. Hlavním cílem zprávy bylo předložit široké veřejnosti srozumitelnou formou objektivní, na vědeckém zkoumání založená fakta, která si vnímavý čtenář dokáže sám vyhodnotit a zasadit do reálného kontextu. Bohatý faktografický text je doplněn neméně bohatou faktografií v podobě grafů, tabulek, map a fotografií.

Zájemci mohou získat publikaci zdarma v informačních centrech MŽP, na regionálních pracivištích AOPK ČR, v knihovně AOPK ČR, Kališnická 4, Praha 3 nebo se s ní seznámit na webových adresách www.env.czawww.nature.cz.

Titulní fotografie: Národní přírodní rezervace Velký močál

Čtyři pracoviště brněnské Lipky jsou bzučícími úly, z nichž celý den vyletují děti do okolních zahrad a lesů učit se, poznávat a zkoumat přírodu přímo v terénu. Vracejí se pak upéct chleba, pečovat o zvířata nebo třeba zaznamenat výsledky svých přírodovědných bádání. Páté pracoviště Lipky se zaměřuje na vzdělávání učitelů a studentů vysokých škol a Lipka jeho otevřením v září 2009 oslavila své osmnácté narozeniny.

Národní přírodní rezervace Jezerka, vyhlášená v roce 1969 na rozloze 130 ha, patří k nejcennějším oblastem Krušných hor. V období čtvrtohor tu byly zvětráváním skalních výstupků vytvořeny vrcholové skály, mrazové sruby, viklany, rozsedlinové jeskyně a na úbočí kopců suť balvanů. Vegetace je zde z větší části přirozená, její současný stav se příliš neliší od společenstev klimaxových; v převážné části území se jedná o velmi staré porosty. V rezervaci se vyskytuje více než 20 lesních typů, což dokládá velké přírodní bohatství jejího nevelkého území. Posláním rezervace je ochrana lesních porostů. V nižší nadmořské výšce rostou smíšené lesy, s nadmořskou výškou se složení lesa mění převážně na bukové porosty a v nejvyšších místech pak na čisté bučiny, v některých oblastech připomínající prales. V lokalitě rostou zajímavé a vzácné druhy rostlin, např. měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), oměj vlčí (Aconitum vulparia), okrotice dlouholistá (Cephalanthera longifolia), lilie zlatohlávek (Lilium martagon) či medovník meduňkolistý (Mellitis melissophyllum). Zvláštností zdejší květeny je, že zde řada teplomilných rostlin překračuje horní hranici svého obvyklého rozšíření (např. bělozářka liliovitá; Anthericum liliago a dřín obecný; Cornus mas). V rezervaci se hnízdířada vzácných druhů ptáků (holub doupňák; Columba oenas či krahujec obecný; Accipiter nisus), plazů (zmije obecná; Vipera berus) a obojživelníků (mlok skvrnitý; Salamandra salamandra). Dubové a bukové porosty hostí velké množství hmyzu, např. kovaříka (Limoniscus violaceus), roháče velkého (Lucanus cervus) a zlatohlávka zlatého (Cetonia aurata). Na snímku vrch Jezeří (706 m n. m.).