Podrobné vyhledávání v článcích

Krasová území patří k nejzajímavějším lokalitám, a to jak z pohledu živé, tak i neživé přírody. Hodnotu území zvyšují jeskyně a další podzemní a povrchové krasové jevy. Jeskynní sedimenty uchovávají paleontologické a archeologické nálezy, takže zde lze dobře studovat vývoj života v dávné minulosti.

Skalní stěny se k sobě přibližují, chodba se stále více zužuje, protáhnu se jen taktak bokem, copak já, ale jak ta moje výprava, stihnou to za mnou? Ale jedině tudy vede cesta ven, a proč mám ksakru na sobě tu nejlepší bílou košili a teď si ji roztrhám o stěny… „Píp, píp, píp, pííííííp!!!!!“ Ještě v polospánku si uvědomuju: „Aha, to je zas ten můj ‚průvodcovský sen’, co se mi čas od času opakuje, nic nového, ale taky nic příjemného…“

Jeskyně jako mimořádné přírodní útvary jsou v civilizovaném světě většinou prezentovány široké veřejnosti. Na území ČR se snahy o turistické zpřístupnění jeskyní datují od poloviny 19. století (Chýnovská jeskyně 1868, Sloupské jeskyně 1817, Jeskyně Na Špičáku 1848).

Jeskyně v Chráněné krajinné oblasti a biosférické rezervaci UNESCO Pálava, které jsou součástí přírodních rezervací Turold, Svatý kopeček, Kozí vrch a dalších, patří k jižní části pásma Západních Karpat.

V roce 2008 si Javoříčské jeskyně připomenou dvě důležitá výročí. Sedmdesáté výročí jejich objevu a padesáté výročí objevu jejich pokračování v Jeskyních míru. V následujícím článku jsem se pokusil zalistovat v historii a také podat stručnou zprávu o současném stavu speleologického výzkumu v Javoříčském krasu.

"Nejlépe chráněná jeskyně je dosud neobjevená! Prvním krokem k jejímu zničení je její objevení! Druhým krokem k jejímu zničení je její zpřístupnění!"

Devět výzkumných cest pracovníků Správy jeskyní ČR v letech 2004-2007 do Černé Hory, zaměřených speleologicky a biospeleologicky, přineslo řadu nových poznatků včetně pozoruhodných zoologických nálezů.

Apatit, nejhojnější fosfát – chemickým složením fosforečnan vápenatý s ideálním vzorcem Ca5(PO4)3(Cl, F, OH), jehož složení se mění podle obsahu F, Cl a OH (hydroxylapatit, fluorapatit a chlorapatit), vyniká proměnlivostí barev; snad proto jej český badatel J. S. Presl nazval klamavec.