Podrobné vyhledávání v článcích

Ptačí pozorovatelna a vyhlídkové molo, které v národní přírodní rezervaci Novozámecký rybník na Českolipsku u příležitosti Dne Zeměotevřel ministr životního prostředí Tomáš Chalupa, umožní návštěvníkům sledovat život řady ptačích druhů v této jedinečné lokalitě. Investorem staveb byla Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.

Řadu výpravných encyklopedií Krajina a lidé, věnovanou pozoruhodným koutům České republiky a Slovenska a vydávanou nakladatelstvím Baset, můžeme směle označit na přeplněném knižním trhu za výrazný nakladatelský počin.

Chceme, aby Krkonoše nebyly jen atraktivní turistickou destinací, ale především atraktivním místem pro život.

Chráněná území zaujímala v roce 2010 více než 17 milionů km²souše, tedy rozlohu Evropy a Austrálie dohromady (Bertzky et al.2012) a podle některých názorů jde o plošně nejrozšířenější typ využití souše vůbec (Kareiva & Marvier 2011). Národní park se stal natolik známou kategorií chráněných území, že si část veřejnosti ztotožňuje chráněné území právě s ním. Současně jde o jednu z nejvíce diskutovaných a nejproblematičtějších běžných kategorií. V následujících řádcích se pokusíme přiblížit dosavadní vývoj národních parků ve světě a zhodnotit jejich význam pro péči o přírodní a krajinné dědictví jako jednoho z předpokladů naší existence.

Dva státy, čtyři velkoplošná chráněná území, jediná pískovcová krajina. I tak je možné popsat přeshraniční oblast Českého a Saského Švýcarska, jejíž jádro tvoří dva národní parky obklopené dvěma chráněnými krajinnými oblastmi. Správy těchto území své aktivity v oblasti práce s veřejností již řadu let koordinují. Potenciál pro spolupráci tím však zdaleka není vyčerpán. S ustupujícím významem politické hranice se naopak otevírají nové možnosti pro utváření jediné a zřetelné identity regionu Českosaského Švýcarska.

Prakticky od samého počátku existence Krkonošského národního parku byla vedle ryzí ochrany přírody velká část aktivit věnována práci s veřejností. Již v 70. letech 20. století se začaly rodit základy zdejší ekologické výchovy, bylo zřízeno první pobytové školicí středisko ochrany přírody na Rýchorské boudě a síť informačních středisek. Správa KRNAP se v oblasti práce s veřejností vždy snažila udávat tempo a zkoušet nové věci i postupy. A je tomu tak dodnes.

Pokud něčím ochrana přírody napodobuje různorodost objektu svého zájmu, pak je to variabilitou kategorií chráněných území a jejich různým pojetím v jednotlivých státech. I proto Mezinárodní unie ochrany přírody vypracovala jednotný systém jejich kategorizace, o kterém se také v České republice vedou stále častější diskuse. Proč?

„Pestrá geologická stavba a její dlouhý a složitý vývoj dal v České republice vzniknout pestré škále přírodních podzemních dutin – jeskyní a propastí. Většina z nich má mimořádný význam, neboť představuje nejen pozoruhodné geologické, geomorfologické a mineralogické fenomény, ale jsou v nich zachovány i ty nejcennější doklady o vzniku a vývoji života a lidské kultury a jsou i cennými biotopy vzácných a ohrožených živočichů“ (Hromas, ed. a kol. 2009).

Vizí národních parků v České republice je chránit přírodní hodnoty vázané na přírodní či přírodě blízké ekosystémy na dostatečně velkých plochách a umožňovat jejich nerušený vývoj a poznávání tohoto vývoje. Parky jsou místem, kde se lidé mohou setkávat s divokou přírodou.