Jan Frouz

V poslední době narůstá početí badatelů, kteří upozorňují na to, že opuštěné těžebny představují vhodný náhradní biotop pro celou řadu vzácných a ohrožených druhů, a zaslouží si tedy pozornost orgánů ochrany přírody. Zejména pak bývá akcentována skutečnost, že tato cennost opuštěných prostorů po těžbě nerostů úzce souvisí s omezením nebo úplným vyloučením rekultivačních prací a s ponecháním těchto míst spontánní sukcesi.  To má řadu aspektů legislativních, ale i věcných argumentů, zda ponecháním ploch spontánní sukcesi může zajistit adekvátní obnovu ostatních ekosystémových funkcí, jako je primární produkce, hromadění uhlíku v ekosystémech, zadržování vody a podobně. V tomto textu se tedy pokusíme odpovědět na otázku, jak si stojí plochy ponechané spontánní sukcesi v porovnání s rekultivovanými plochami v těchto parametrech.

V časopise Ochrana přírody (5/2016) jsme informovali o zahájení kursu „Aktuální trendy v ochraně přírody“ celoživotního vzdělávání na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Podrobný program kursu, včetně prezentací ke stažení, je vyvěšen na https://www.natur.cuni.cz/fakulta/zivotni-prostredi/kurz-czv-aktualni-trendy-v-ochrane-prirody.

Dne 12. ledna 2016 náměstek ministra životního prostředí Ing. Vladimír Dolejský, Ph.D., a ředitel Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy v Praze Prof. Mgr. Ing. Jan Frouz, CSc., oficiálně zahájili první běh dvouletého kurzu celoživotního vzdělávání Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze na téma Aktuální trendy v ochraně přírody. Stalo se tak po několikaletých přípravách a diskusích, které jsme společně vedli a jejichž cílem bylo zaplnit citelnou mezeru v odborném vzdělávání pracovníků ochrany přírody. Cílem kurzu je vytvořit systém, který zajistí možnost trvalého vzdělávání, tj. udržení odbornosti jak v oblasti teoretických základů, tak aktuálních poznatků praxe ochrany přírody.