Jan Čeřovský

Starší pracovníci AOPK ČR si jistě ještě pamatují drobnější šedovlasou paní. S energií, vyzařující z jiskrných očí za silnými skly brýlí, vyřizovala jejich zahraniční cesty. Všichni byli nadšeni jejím perfektním zajišťováním výjezdů, méně možná už nesmlouvanými urgencemi včasného dodání cestovních zpráv, a to bez ohledu na postavení cestovatele.

Lüneburger Heide – Lüneburské vřesoviště v Dolním Sasku, SRN, první evropské velkoplošné chráněné území vyhlášené mimo vysokohoří či daleký sever, je obrazem vývoje územní ochrany přírody od ochranářských mýtů až po seriózně ekologicky zdůvodněný management. Naplňuje všechny funkce chráněných území: ochrana biodiverzity, vědecký výzkum, řízená péče, výchova a osvěta i rekreace.

Na Blízkém východě se ochrana přírody začala rozvíjet až ve druhé polovině 20. století. Jedním z nejstarších velkoplošných chráněných území, uvedených z této oblasti na světovém seznamu OSN, je Wadi Rum ve státě s oficálním názvem Jordánské hášimovské království. Wadi Rum proslul i pobytem (v roce 1917) anglického vůdce arabských vzbouřenců proti turecké nadvládě Thomase Edwarda Lawrence – slavného Lawrence z Arábie.

Kritici – zejména ti mladší, podle nichž ochrana přírody u nás po většinu druhé poloviny minulého století nestála za nic – by asi byli překvapeni čilým děním šedesátých, sedmdesátých a osmdesátých let v jihočeském okrese, na jehož hranicích příchozí vítala u silnice tabulka státní ochrany přírody se znakem stylizované dřípatky. V okrese Prachatice totiž působila silná trojka: okresní konzervátor státní ochrany přírody Vratislav Francl, zakladatel prachatické stanice mladých ochránců přírody (s první československou školní přírodní rezervací) Aleš Záveský a okresní inspektor státní ochrany přírody Bohuslav Nauš. Ti první dva už jsou v opravdu báječné přírodě rajské (kam byli za své zásluhy určitě povoláni), Bohuslavu Naušovi jsme mohli loni na Štědrý den blahopřát k 80. narozeninám a se zpožděním tak činíme i dnes v časopise české státní ochrany přírody.

Úvodem je třeba vzdát úctu autorovi za odvahu, s níž se pustil do díla, k němuž se neodvážili jiní kompetentní autoři ani celé autorské kolektivy, ať už domácí nebo zahraniční. Záslužný počin autora i nakladatelství prezentuje obsáhlý přehled všech 387 evropských národních parků. Kniha vyšla v mimořádně vhodné době: v předvečer českého předsednictví Radě Evropské unie.

Na východě Jižní Ameriky, při styku Argentiny, Brazílie a Paraguaye, leží jeden z nejvelkolepějších přírodních výtvorů na světě. Jmenuje se Iguazú, což v indiánském jazyce guaraní znamená „velká voda“.