Zaměřeno na veřejnost

V Beskydech existuje silná tradice poznávací turistiky, ať už jde o organizované skupiny (senioři, školy v přírodě, letní tábory), nebo o „pouhé“ milovníky a pozorovatele přírody. Mnozí by o horách rádi věděli více, než jsou schopni najít v knihách, mapách či na internetu.

V každoroční kampani Pták rokupředstavila Česká společnost ornitologická (ČSO) široké veřejnosti druhy avifauny České republiky, přibližující konkrétní problémy ochrany přírody a krajiny. Po více než dvou desetiletích došlo i v této tradiční celostátní akci k výrazné změně.

Dva státy, čtyři velkoplošná chráněná území, jediná pískovcová krajina. I tak je možné popsat přeshraniční oblast Českého a Saského Švýcarska, jejíž jádro tvoří dva národní parky obklopené dvěma chráněnými krajinnými oblastmi. Správy těchto území své aktivity v oblasti práce s veřejností již řadu let koordinují. Potenciál pro spolupráci tím však zdaleka není vyčerpán. S ustupujícím významem politické hranice se naopak otevírají nové možnosti pro utváření jediné a zřetelné identity regionu Českosaského Švýcarska.

Prakticky od samého počátku existence Krkonošského národního parku byla vedle ryzí ochrany přírody velká část aktivit věnována práci s veřejností. Již v 70. letech 20. století se začaly rodit základy zdejší ekologické výchovy, bylo zřízeno první pobytové školicí středisko ochrany přírody na Rýchorské boudě a síť informačních středisek. Správa KRNAP se v oblasti práce s veřejností vždy snažila udávat tempo a zkoušet nové věci i postupy. A je tomu tak dodnes.

Péčí pracovníků záchranných stanic pro živočichy prochází ročně několik tisíc volně žijících zvířat. Pomoc zraněným a jinak handicapovaným jedincům je však jen jednou polovinou poslání záchranných stanic. Jejich hlavní význam spočívá v osvětě a vzdělávání široké veřejnosti. Té se věnují různou měrou všechny stanice sdružené v Národní síti stanic, některé mají propracovaný kompletní systém ekovýchovného působení. Příkladem může být Záchranná stanice pro živočichy ČSOP Vlašim.

Příběh obnovy Novodvorské aleje v Moravském krasu je jedinečným příkladem pozitivního vztahu lidí k místu, kde žijí. Díky úsilí nadšených dobrovolníků a spojením sil několika organizací se podařilo ji vrátit do krajiny v celé její kráse.

Pohled veřejnosti na komiksové příběhy se v průběhu let značně měnil a obrázkové příběhy s textem v „bublinách“ nyní zažívají novou vlnu zájmu. Hlavním smyslem komiksu byla a stále je zábava, i z toho důvodu býval dříve často odsuzován jako nehodnotný z hlediska vzdělávací funkce. V dnešní době je nabídka příběhů mnohem pestřejší a komiksy přesahují svoje původní poslání bavit čtenáře. V době narůstající záplavy informací a zrychlujícího se způsobu života se stávají ideálním prostředkem vzdělávání i v oblasti environmentální výchovy. Navíc se nevzdávají své vtipné a zábavné formy.

Je to už poměrně dávno, kdy jsme poprvé v občanském sdružení Apus, tehdy ještě v Regionálním environmentálním centru Česká republika, použili termín „Za Naturou na túru“. Tenkrát, v roce 2004, jsme chtěli terénními výukovými programy přispět především ke zvyšování povědomí o nově vznikající soustavě chráněných území Natura 2000. Projekt, který financovala DG Environment, byl poměrně úspěšný, lze-li úspěch měřit počtem žáků, které jsme poučili o tom, co je Natura 2000. Výukové programy navštívilo zhruba 5 000 dětí a projekt byl v Bruselu uváděn jako příklad dobré praxe.

Žáci 4. A ze Základní školy Školní v Roudnici nad Labem vyrazili v červnu do nedaleké národní přírodní památky Kleneč, aby se dozvěděli více o mísním endemitu – hvozdíku písečnéme českém.