Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.

cs / en

Zaměřeno na veřejnost

Ochrana přírody 6/2013 27. 1. 2014 Zaměřeno na veřejnost Tištěná verze článku v pdf

Cesta k Toulavému autobusu

Zoo Praha pomáhá chránit (nejen) gorily nížinné

Autor: Miroslav Bobek

Cesta k Toulavému autobusu

Pět tisíc kilometrů od vchodu do svého areálu provozuje Zoo Praha Toulavý autobus. Jeho základna se nachází v kamerunském městečku Somalomo u vstupu do biosférické rezervace Dja, na své cesty však vyjíždí z různých vesnic v okolí této rezervace. Se školními dětmi a jejich doprovodem pak míří do záchranných stanic pro primáty – do Mefou a do Limbe. Projekt je vyvrcholením dosavadních snah pražské zoo o ochranu goril nížinných a jejich prostředí ve střední Africe.

Starý dluh

Gorily nížinné chováme v Zoo Praha právě padesát let. A čtyřicet let nás s oblastí dnešní biosférické rezervace Dja spojuje příběh, který bezmála upadl v zapomenutí. V roce 1973 jsme obdrželi od nejmenované firmy dvě gorilí mláďata. Jedno bylo v pořádku, u druhého však chovatelé zjistili v pánevní oblasti útvar velikosti třešně. Zprvu jej považovali za nádor, a mládě proto převzal do své péče známý dětský onkolog prof. Koutecký. Ukázalo se, že jde o zploštělou kulku, která se patrně nejprve odrazila od stromu a teprve poté zasáhla mládě. Obě gorilí mláďata byla podle všeho získána již tehdy zakázaným způsobem. Vzhledem k tomu, že jako místo původu bylo u nich uvedeno kamerunské město Sangmelima, je pravděpodobné, že se ro­diny goril staly obětí pytláků v oblasti pralesů Dja – matky byly zastřeleny a mláďata odebrána. Toulavý autobus tedy shodou okolností provozujeme v oblasti, k níž můžeme pociťovat starý dluh.

Odhalení

Gorily nížinné byly u návštěvníků pražské zoo vždy velmi oblíbené, ale teprve v poslední dekádě dosáhla jejich popularita skutečně ohromných a nečekaných rozměrů. Vyrůstá z narození prvního gorilího mláděte v České republice – Moji roku 2004 – a z projektu Odhalení. Tímto projektem jsme na podzim 2005 v Českém rozhlase, kde jsem tehdy působil, reagovali na první vysílání „kontej­nerových“ reality show, jako byli VyVolení nebo Big Brother. Odhalení, které běželo v rádiu, televizi a na internetu, sledovalo život gorilí skupiny v Zoo Praha a jeho smyslem bylo nejen poukázat na absurdnost televizní zábavy, ale zejména přinést informace o životě goril nížinných a pokusit se získat prostředky na ochranu goril v jejich přirozeném prostředí. Tato „trochu jiná rea­lity show“ vzbudila ohromný zájem a pod jiným názvem a ve velmi modifikované podobě fakticky pokračuje dodnes.

Podpora projektů in situ nemá v České republice příliš dlouhou ani bohatou tradici a přímý fundraising pro tento účel, orientovaný na nejširší veřejnost, už vůbec ne. Během Odhalení jsme shromažďovali finance jednak ze zpoplatněných SMS, kterými lidé hlasovali o vítězi naší „trochu jiné reality show“, jednak z prodeje suvenýrů spojených s gorilami a s logem Odhalení.

Krásně vybavená kniha gorilích pohádek kamerunské děti zaujala.

„Trochu jiní lidé“ v ohrožení

Prostředky získané během několika měsíců trvání projektu jsme investovali do podpory Limbe Wildlife Centre v Kamerunu, které pečuje o gorily i o další primáty zabavené pytlákům. Posléze jsme se rozhodli tuto organizaci navštívit, a to hlavně proto, abychom těm, kdo nám přispěli, mohli v České republice ukázat, kam směřovaly jejich peníze.

Návštěva Limbe byla v jistém smyslu osudová. V hotelu jsem na počítači upravoval fotografie goril, které jsem krátce předtím pořídil v Limbe Wildlife Centre. Po chvíli jsem měl dojem, že se mi někdo dívá přes rameno. Otočil jsem se a uviděl postarší místní paní. Hned se začala omlouvat a řekla jednu velmi důležitou věc. „Víte, já jsem si nikdy neuvědomila, jak jsou gorily krásné a jak jsou blízké nám lidem.“

Tato slova byla velmi důležitá. Ohrožení goril samozřejmě primárně souvisí s ničením tropických deštných lesů. Ale je tu ještě jeden důležitý aspekt: ve střední Africe jsou tisíce goril každý rok snědeny. Někteří Afričané věří, že jim gorilí maso dodá sílu, rozhodnost a mužnost. Se stále snadnější dostupností tropických deštných lesů a s rostoucím počtem obyvatel přilehlých oblastí jsou gorily pořád více ohrožovány i nepřímo tím, že hynou v pastech nastražených na jiná zvířata. Většina Afričanů zná gorily pouze jako maso na talíři, spojené s řadou pověr, ale nezná je jako fascinující živé tvory. A stejně jako se o to snaží například Limbe Wildlife Centre, rozhodli jsme zejména dětem ve střední Africe ukazovat, že úsilí vynaložené na o ochranu goril a současně také péče o jejich prostředí stojí za to, že je opravdu důležité.

Gorilí pohádky pro africké děti

Ještě v rámci projektu Odhalení jsme pro české publikum začali připravovat nejprve televizní pohádky o gorilách a posléze jejich knižní provedení. Zážitky a zkušenosti z Kamerunu nás postupně přivedly k myšlence, že bychom mohli připravit i speciální edici určenou pro kamerunské školáky. Vznikly tak dva tisíce výtisků knihy gorilích pohádek v angličtině a dva tisíce ve francouzštině. Na přelomu let 2008 a 2009 byly knihy spolu s dotazníky určenými pro učitele distribuovány do škol. Auty i na motocyklech.

Jejich úspěch byl pro nás překvapivý i zavazující. Dojalo mě, když jsem zjistil, že v jedné vesnici předčítá učitel z naší knihy i negramotným spoluobčanům. Pouhá zkušenost s velmi kvalitně vytištěnou knihou byla pro kamerunské děti zásadní a obrázky i příběhy goril je nesmírně zaujaly. Když jsem o rok později nastoupil jako ředitel Zoo Praha a jako jednu ze svých priorit stanovil podporu projektům in situ, bylo zřejmé, že se tato prvotní aktivita dočká pokračování. Nejprve na ni však bylo nutné získat prostředky a mít podporu veřejnosti – což je ostatně setrvalý proces.

Koruna ke koruně

Především se nám podařilo domluvit s naším zřizovatelem, že z každého příchodu návštěvníka do zoo si ve prospěch in situ projektů dáme stranou dvě koruny. Samozřejmě prodáváme řadu suvenýrů, ale také připravujeme speciální akce. Počínaje rokem 2010 se každý rok v květnu uskutečňuje v Praze Běh pro gorily. Výtěžek ze startovného je určen ve prospěch našich aktivit ve střední Africe. Od téhož roku v pražské v zoo, ale také v dalších zoologických za­hradách v České republice vybíráme staré mobilní telefony. Společnost REMA Systém nám garantuje, že každý přístroj bude recyklován, a současně za něj vyplácí deset korun. Dopracovali jsme se tak k tomu, že v letošním roce jsme do střední Afriky investovali 2,8 milionu Kč.

Jak ochránit gorily

Země střední Afriky se rozvíjejí stále rychlejším tempem a to vyžaduje nový, velmi komplexní přístup k ochraně přírody. Gorila nížinná je v tomto ohledu vlajkovým druhem.

Prvním předpokladem pro to, aby se podařilo jedinečnou přírodu střední Afriky a s ní i volně žijící gorily zachovat pro budoucnost, je existence sítě dostatečně rozsáhlých chráněných území. Druhým jsou kvalitní zákony a schopnost vymáhat jejich dodržování a třetím získávání místních obyvatel pro ochranu přírody. Konečně čtvrtým předpokladem je nabídnout lidem, kteří se často živí lovem nebo pytláctvím, alternativní zdroje obživy.

Zoo Praha se snaží jednak přispívat k dodržování zákonů – už několik let podporujeme technikou a vybavením strážce biosférické rezervace Dja –, jednak budovat především v obyvatelích pralesních oblastí nekořistnický vztah k přírodě a povědomí o důležitosti její ochrany. Tímto směrem mířila a míří většina našich aktivit, počínaje distribucí gorilích pohádek.

Knihy i omalovánky

Po vydání první knihy pohádek pro Kamerun následovala příprava zvukové verze, kterou vysílaly vybrané kamerunské rozhlasové stanice.

A pak přišlo i druhé vydání knihy, které si doslova vyžádali afričtí učitelé. V tomto případě šlo již pouze o francouzské vydání, zato v nákladu patnáct tisíc výtisků. Během roku 2011 byly knihy distribuovány do škol v pralesních oblastech Kamerunu, Středoafrické republiky, Gabunu a Konžské republiky. Pokryly tak prakticky celou oblast výskytu gorily nížinné. A stejně jako v případě prvního vydání gorilích pohádek bylo pro každou školní třídu určeno vždy jen několik výtisků, avšak tentokrát každý školák obdržel i něco pouze pro sebe: spolu s knihami byly šířeny ve stejném počtu také skládačky osmi obrázků goril s naučnými texty na rubu. Po jednom obrázku tak mohlo dostat sto dvacet tisíc žáků.

Na jeden z motivů knihy gorilích pohádek pak navázaly ještě omalovánky vyprávějící příběh o chytrých gorilách, vylekaných slonech a potrestaných pytlácích. Podobně jako v případě knížek také omalovánky znamenaly pro děti zcela novou zkušenost a velký dárek.

Odvážný záměr

Po přečtení knížky gorilích pohádek si některé venkovské děti přály spatřit gorily a právě toto přání se stalo podnětem pro vznik projektu Toulavý autobus. Jeho myšlenka je jednoduchá: autobus bude školáky z okolí biosférické rezervace Dja vozit do Limbe či do Mefou, kde si v tamních záchranných stanicích nejen prohlédnou gorily zblízka a absolvují vzdělávací programy, ale také na této několikadenní cestě získají nezapomenutelné zážitky.

Záměr projektu se v Kamerunu setkal s mimořádným ohlasem a jeho vlastní realizaci podpořil i fakt, že pražská zoo získala do bezplatného užívání část základny v městečku Somalomo na okraji biosférické rezervace Dja. V ní máme k dispozici jak administrativní, tak ubytovací prostory. Zásadní je spolupráce se strážci této rezervace. V samotný toulavý autobus se pak proměnila Toyota Coaster, která dříve sloužila k přepravě žákyň dívčí školy v Saúdské Arábii.

Vyjíždíme!

První jízdě Toulavého autobusu v lednu 2013 předcházela nejen dlouhá a podrobná jednání s místními autoritami a s rodiči školáků, ale také fotbalové utkání mezi dvěma somalomskými fotbalovými mužstvy. Střídavě na jedné i druhé straně v něm hrál i slavný český fotbalový záložník Karel Poborský, v Kamerunu stále velice známý a populární. Jeho přítomnost nejenže k Toulavému autobusu přitáhla pozornost, ale hlavně mu v očích místních obyvatel, kteří se v různých formách pomoci už nejednou zklamali, dodávala na důvěryhodnosti.

Cílem první jízdy bylo Limbe Wildlife Centre, kam Toulavý autobus dojel ze Somaloma dvou dnech. Nejen děti, ale i rodiče, kteří je doprovázeli, cestou nevycházeli z údivu. Překvapivé pro ně byly například proměny vegetace na trase nebo počet domů ve městech. A první setkání s gorilami v dětech i dospělých vyvolalo nadšení i údiv.

Nejde však pouze o setkání s gorilami a s dalšími zvířaty. Zkušení vzdělávací pracovníci v obou záchranných centrech poskytují školákům z oblasti Dja zábavnou formou důležité i zajímavé informace, a tak v nich formují postoje, které se stanou největší nadějí pro budoucnost. Na vlastní cesty Toulavého autobusu pak v Somalomu navazuje práce Ecoclubu přátel Dja, který jsme založili a který kromě pokračování práce s dětmi tvoří spojnici mezi strážci rezervace a místním obyvatelstvem.

Co dál?

Dosud se výletů Toulavým autobusem účastnilo více než sto čtyřicet dětí. V provozu by měl být přinejmenším čtyři roky a v současnosti připravujeme další vzdělávací aktivity, které budou na jeho jízdy navazovat. Rovněž otevíráme základnu v Somalomu vědcům – první projekt se zaměřil na etnozoologický výzkum, jehož výsledky pro nás budou mít i praktické využití. Plánujeme, že se pokusíme vytvořit i nové pracovní příležitosti pro místní obyvatele, ideálně takové, které by je vedly k ochraně přírody. Zkrátka máme před sebou ještě dlouhou a náročnou cestu.

Neoznačené snímky Miroslav Bobek

Autor je ředitelem Zoo Praha

Tento text vychází z přednášky pronesené v říjnu 2013 na 68. výroční konferenci Světové asociace zoologických zahrad a akvárií (WAZA) v Orlandu