Úvodem

Pan prezident Petr Pavel k vyhlášení chráněné krajinné oblasti Soutok po návštěvě území dne 25. února 2025:

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

je to tady! Po padesáti letech snah, nejrůznějších výzev, petic, stanovisek, nekonečných jednání a diskusí vláda v lednu schválila nařízení, kterým se území na soutoku řek Moravy a Dyje stává k 1. červenci tohoto roku plnohodnotnou chráněnou krajinnou oblastí. Už z předchozí věty je zřejmé, že cesta k ochraně tohoto největšího komplexu lužních lesů ve střední Evropě nebyla jednoduchá. Dovolte mi proto stručnou rekapitulaci posledních let. Před třemi roky si velkoplošnou ochranu tohoto území vzala za svou vláda a stala se součástí jejího programového prohlášení.

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

pokaždé když je naše krajina a společnost vystavena extrémním vlivům přírody, sleduji to ze dvou pozic. Jednak z polohy člověka, který sleduje zápas o záchranu lidských životů a soucítí s obyvatelstvem postižených oblastí, a potom také z pozice vysokoškolského učitele a vědce, který celou dosavadní kariéru zasvětil poznávání interakce mezi člověkem a říční krajinou. Asi už tušíte, že tím extrémem mám na mysli letošní zářijové povodně, které výrazně zasáhly především Moravskoslezský kraj, kde žiji a pracuji.

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
rád bych se s Vámi podělil o novinky v činnosti Správy jeskyní České republiky a zároveň zbilancoval celé dlouhé profesní období, které jsem více či méně strávil mezi jeskyňáři. V roce 1992 jsem nastoupil na provoz jeskyní Moravského krasu, od roku 1999 do 2019 jsem byl ekonomickým náměstkem na AOPK ČR a od roku 2006 na Správě jeskyní České republiky. Poté jsem od roku 2019 zastával místo ředitele Správy jeskyní ČR. A nyní jsem po důkladném zvážení požádal pana ministra o uvolnění z funkce k 31. prosinci 2024, protože odcházím do důchodu.

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
po dvou letech intenzivního projednávání v průběhu několika předsednictví (vč. českého) bylo schváleno nařízení Evropského parlamentu a Rady EU o obnově přírody (Nature Restoration Law, NRL). Jde o hlavní legislativní nástroj k naplňování Strategie EU v oblasti ochrany biologické rozmanitosti do roku 2030. Pokud bude nařízení plněno, v roce 2030 by měla být biologická rozmanitost v Evropě na cestě k obnově.

Vážené čtenářky, vážení čtenáři, 
Dvacet let v Evropské unii v oblasti ochrany životního prostředí přineslo nám všem zásadní proměnu. Bez nadsázky díky němu dýcháme čistší vzduch a pijeme čistší vodu. Zvládli jsme zásadně zlepšit čištění odpadních vod, a to především v menších obcích. Před vstupem do Evropské unie byla téměř polovina vodních toků na našem území zařazena do kategorie velmi nebo silně znečištěné. Do minulého roku se podařilo tento podíl o třetinu snížit. 

Vzpomínky ze Slavkovského Lesa

Slavkovský les je můj druhý domov. Už jako malý kluk jsem začal na prázdniny jezdit do Úšovic, dnes části Mariánských Lázní. A odtud jsem stoupal po svahu nad obcí a hned jsem byl v trochu posmutnělé krajině, která je dnes chráněnou oblastí. Už když jsem studoval hydrogeologii na Karlově Univerzitě, tak jsem tento kraj poznával při geologickém mapování, nejprve v oblasti obce Pila nad Karlovými Vary, potom i kolem kamenné rozhledny u Krásna u Horního Slavkova. Procházel jsem zpustlými vesnicemi po vysídlených Němcích, které postupně chátraly nebo byly rozstříleny, když tam po válce byl vojenský prostor. 

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

mám tu čest oslovit Vás z pozice nového šéfredaktora časopisu, který již dlouhé roky plní důležitou úlohu informačního servisu pro odbornou veřejnost i zájemce o problematiku ochrany přírody z řad veřejnosti. Laťka je nastavená vysoko. Zásluhou mého předchůdce Zdeňka Patzelta má časopis výbornou odbornou úroveň a značné renomé. To vnímám jako výzvu a zároveň závazek.

Vážené čtenářky, čtenáři, 
kolegyně a kolegové, 

dostává se Vám do rukou pro tento rok závěrečné číslo časopisu Ochrana přírody. Tak jako obvykle zde najdete řadu inspirativních článků. S koncem roku nastane změna nejen v kalendáři, ale i v tomto časopise. Pozici šéfredaktora z vlastního rozhodnutí opustí Zdeněk Patzelt. Chtěl bych mu za jeho více než osmileté působení poděkovat, podařilo se mu uchovat a rozvíjet obsahovou i grafickou kvalitu periodika.

Divočina. Kronika česko-německých vztahů. Životní styl. Takto a sto dalšími způsoby bychom mohli popsat Šumavu. Místo, které vyniká jednou věcí – nenechává lidi chladnými. Zpravidla si totiž Šumavu zamilují a vytvoří si k ní zvláštní vztah. Pro někoho je důležitější její bohatá historie, od sv. Vintíře až po Krále Šumavy. Jiné zase přitahuje svojí divokostí a rozmanitostí přírody. Zkrátka a dobře, Šumava je naším společným domovem.