Ochrana přírody 4/2026 — 27. 8. 2026 — Úvodem — Tištěná verze článku v pdf
50 let CHKO České středohoří
Uběhlo půlstoletí od vyhlášení CHKO České středohoří, těsně druhé největší CHKO v České republice (1063 km2). Původně měly být její součástí okrajové partie na Mostecku a Teplicku, ale vzhledem k intenzivní povrchové těžbě hnědého uhlí a navazující průmyslové činnosti tak nebylo učiněno. V době vyhlášení CHKO zde bylo silné imisní zatížení a došlo i k zasypání celého údolí u Bíliny (Radovesická výsypka). Dá se bez přehánění říci, že České středohoří je nepochybně jedním ze symbolů severních Čech.
Z přehledných zemědělských ploch vyčnívají roztroušené zalesněné nebo holé kopce, z nichž každý má svoje osobité rysy. Za vše může intenzivní sopečná činnost ve třetihorách a následné erozivní a zvětrávací procesy, které mnohdy zcela odpreparovaly usazeniny křídového moře a na povrch se dostaly mnohem tvrdší vulkanické horniny. Výsledkem je jedinečná členitá vrchovina o délce více než 70 km se specifickým krajinným rázem, kde z roviny vystupují desítky oddělených kuželů a kup. V severojižním směru přetíná České středohoří hluboké údolí Labe, které zde vytvořilo monumentální kaňonovitý útvar zvaný Porta Bohemica (Brána Čech). Levobřežní část, tzv. Milešovské středohoří, se dost liší od pravobřežního Verneřického středohoří. Jihozápad je pod silným vlivem srážkového stínu Krušných hor a klima je tu teplé a suché, naopak na severozápadě je mnohem vlhčeji a chladněji. Vzhledem ke klimatickým kontrastům a pestré geologické stavbě patří České středohoří k druhově nejbohatším oblastem v ČR. Hlavními předměty ochrany v CHKO jsou stepní společenstva se vzácnou květenou a zvířenou a listnaté lesy. Dokladem její unikátnosti je, že doposud tu bylo vyhlášeno 43 maloplošných zvláště chráněných území a 33 evropsky významných lokalit.
Činnost člověka v CHKO České středohoří je vidět na každém kroku. Jde o teplý a mimořádně úrodný kraj a lidé zdejší krajinu obývali a významně přetvářeli už od neolitu. Začali zemědělsky hospodařit a budovat sídla, lesy se nakonec udržely jen na svažitých a nepřístupných místech. Charakteristickým znakem středohorské krajiny jsou nejrůznější stavby na vrcholech kopců. Zejména ruiny středověkých hradů a pevností v krajinných panoramatech navozují romantické pocity.
Dovolil bych si vyjádřit své osobní pocity při příležitosti významného jubilea CHKO České středohoří. Jako rodák z Litvínova jsem nepříliš vzdálené panorama tohoto pohoří měl prakticky denně před očima. Mé výpravy na vrchy Bořeň, Zlatník, Milá pro mě byly vždy velmi osvěžující. Jako student litvínovského gymnázia jsem pravidelně místo výrazně doporučované účasti na prvomájové demonstraci prchal na jižní svahy Oblíku, kde byly v plném květu trsy hlaváčku jarního. Dodnes tu nádheru mám před očima.
Jsem přesvědčený, že CHKO České středohoří jednoznačně plní účel, který byl při jejím vyhlášení deklarován, tedy ochranu vzácné harmonie mezi člověkem a přírodou ve zcela unikátní vulkanické krajině.
Prof. RNDr. Vladimír Bejček, CSc.,
předseda Rady AOPK ČR