Ochrana přírody 2/2026 — 30. 4. 2026 — Úvodem — Tištěná verze článku v pdf
Nejen ochrana přírody, ale i rozvoj udržitelného využívání naší krajiny
Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
stalo se již tradicí, že téměř každý rok si připomínáme významné výročí vzniku nějaké chráněné krajinné oblasti v reprezentativních prostorách Senátu ČR, kterého se vedle profesionálních ochránců přírody účastní zástupci samospráv, místních podnikatelů a hospodářů a zákonodárců. V roce 2025 jsme vzpomněli 70 let od vzniku naší nejstarší CHKO Český ráj. Letošní rok je ale obzvlášť úrodný, připomínáme si kulatá výročí hned šesti chráněných krajinných oblastí.
Sedmdesátiny „slaví“ naše druhá nejstarší CHKO Moravský kras, padesáté výročí vzniku CHKO České středohoří, CHKO Lužické hory, CHKO Kokořínsko – Máchův kraj a CHKO Pálava. Tyto veterány doplňuje desáté výročí vyhlášení CHKO Brdy. Protože se jedná o poněkud mimořádný rok, byl prohlášen Českou komisí UNESCO jako „Rok chráněných krajinných oblastí“. Budou se konat desítky rozmanitých akcí včetně konferencí, seminářů a exkurzí pro veřejnost. K tomu budou využity i Domy přírody sloužící jako návštěvnická střediska chráněných krajinných oblastí.
Každá z jubilujících chráněných krajinných oblastí má svého ducha, přírodní hodnoty i historii. V Českém středohoří se tají dech ze scenerie vulkanitů pokrytých stepními a křovinatými společenstvy a neméně fascinující Portou Bohemicou, krasové fenomény s jeskyněmi a propastmi (CHKO Moravský kras) a teplomilnými bradly (CHKO Pálava) najdeme na jihu Moravy, pískovcová skalní města s úchvatnými rybničními mokřady a siluetou Bezdězu a řadou krajinářsky cenných obcí jsou typická pro CHKO Kokořínsko – Máchův kraj, Lužické hory charakterizují kónické kopce pokryté suťovými lesy a rázovitými obcemi na jejich úpatí, liduprázdné lesy a vřesoviště bývalého vojenského prostoru nalezneme v CHKO Brdy. Každé se budeme postupně věnovat v jednotlivých vydáních tohoto časopisu.
Chráněné krajinné oblasti představují specifický nástroj ochrany přírody. Pokrývají dohromady více než 11 000 km2, tj. přes 14 % plochy naší země. Spolu s národními parky představují koncentrát toho nejcennějšího, co zbývá z naší přírody. Ne náhodou je část CHKO zařazena do programu UNESCO jako biosférické rezervace, Jizerskohorské bučiny jsou pak naší jedinou přírodní památkou zapsanou UNESCO. Při naplňování strategie ochrany biodiverzity a nařízení o obnově přírody budou chráněné krajinné oblasti sehrávat nenahraditelnou úlohu.
Naše CHKO musí i do budoucna zůstat jedním z klíčových nástrojů ochrany přírody a zároveň reprezentovat modelová území ekologicky udržitelného využívání naší krajiny. Hrají důležitou úlohu v rozvoji přírodě blízkého lesního hospodaření, ochrany a obnovy ekologické infrastruktury v zemědělské krajině včetně rehabilitace vodního režimu, jako součást adaptačních opatření a podpory ochrany biodiverzity. Důležitý je i rozvoj krajinu nepoškozujícího cestovního ruchu. Do budoucna se v obcích více soustředíme namísto individuálních posuzování na principiální aspekty urbanizace promítané do územních plánů. S ohledem na celkový kontext péče o přírodní a krajinné prostředí zůstane ve všech CHKO klíčová spolupráce s místními samosprávami a hospodáři. Není to vždy procházka růžovou zahradou, ale bez ní by byla veškerá snaha ochrany přírody dlouhodobě neefektivní.
Dovolím si vyjádřit přání, ať Rok chráněných krajinných oblastí přispěje k naplňování kvalitní péče o naše přírodní a krajinné dědictví.
Přeji obohacující počtení i v tomto čísle našeho časopisu.
František Pelc