Podrobné vyhledávání v článcích

Sladká stojatá voda tvoří jen velmi malou část zásob vody na povrchu Země, přesto poskytuje životní prostor mnoha organismům, je zásadní pro koloběh vody stejně jako pro mikroklimatické podmínky, v neposlední řadě představuje prostor pro hospodaření a rekreaci. V přirozené podobě jsou dnes stojaté vody velmi vzácné, člověk je v průběhu historie využíval, přetvářel, budoval i rušil, a tak těch přirozeně dynamických mnoho nenajdeme. Naše krajina je dnes plná umělých a polopřirozených vod, které rovněž stojí za zájem. A to zvláště v době, kdy se každoroční suchá perioda prodlužuje a vysychání mokřadních ekosystémů začíná již brzy zjara. Správa NP Podyjí proto usiluje o zachování kvalitních vodních ekosystémů, budování nových mokřadů a také o jejich obnovu.

Co se vám vybaví, když slyšíte sousloví „Bílé Karpaty“? Ještě před 100 lety nejzapadlejší kout České republiky, odkud odcházeli lidé do Ameriky za prací, dnes oblíbený cíl stále více návštěvníků z celé země. Každého napadne něco jiného – nejčastěji zřejmě louky plné orchidejí, táhnoucí se až někam k obzoru. Ale také (když to vezmeme od západu) vinné sklepy u Petrova a Strážnice, staré oskeruše, horňácký folklor, moravské Kopanice se žítkovskými bohyněmi, prales pod vrcholem Velké Javořiny, bučiny ve Vlárském průsmyku, zachovalá krajina jižního Valašska kolem Nedašova… Krajina a příroda malebných hor na slovenském pomezí mají nebývale mnoho tváří

Česká republika neoplývá výskytem zaledněných jeskyní. Paledových jeskyní, kde se v zimním období vytváří led, který nepřetrvá léto, se najde povícero. Zejména v pseudokrasových dutinách pískovců či vulkanitů. 

Za zaledněné (terminologicky nesprávně ledové) jeskyně lze, s jistou rezervou, považovat jeskyni Naděje u Cvikova v Lužických horách a soustavu propasťovitých jeskyní v údolí Dyje pod Vranovem, nazývanou Ledové sluje.

V letech 2019 a 2020 probíhalo na území národních parků Podyjí a Thayatal (NP) síťové mapování flóry. Po 25 letech, která uběhla od ukončení sběru dat minulého floristického mapování vedeného Vítem Grulichem, tak máme k dispozici opět ucelená data o výskytu všech druhů cévnatých rostlin na celém území NP včetně ochranného pásma. Obě mapování probíhala na podkladu stejné sítě mapovacích čtverců. Na rozdíl od minulého mapování, pro nějž byla data shromažďována po dobu šesti let, tentokrát se mapovalo „pouhé“ dvě sezony. Badatelský tým byl však v tomto případně velmi rozsáhlý a řada jeho členů působí v Podyjí i desítky let, mohli tedy zúročit svoji znalost rozšíření místních rostlin. Jediným očekávatelným zkreslením tak mohou být rozdíly ve výskytu druhů periodických biotopů (typicky polních mokřadů nebo obnažených den), protože pravděpodobnost jejich záchytu se snižuje s počtem mapovacích sezon. Přesto jsou jistě data z obou mapování dobře srovnatelná.

Když jsem v srpnu 1992 přijel poprvé na Správu Národního parku Podyjí jako člen týmu, který začínal zpracovávat speciálně zaměřený plán péče o lesní porosty, byl jsem nadvakrát šťastný. Jednak že jsem byl členem prvního týmu, který se u nás věnoval otázkám obnovního managementu lesů, teoreticky vycházejícího z tehdy mladého vědeckého oboru ekologie obnovy a náš první projekt byl právě v Podyjí. A za druhé, jako člověk, jehož dětství a mládí je spojeno s říčními údolími jihozápadní Moravy, jsem vždy toužil poznat to poslední tajemné údolí, které pro nás regionální patrioty bylo za bolševika prostě nedosažitelné, protože za železnou oponou.

Moravský kras a okolí nově představuje Atlas pro terénní výuku a outdoorové aktivity, který vznikl na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity. Kromě tištěné verze je volně k dispozici ke stažení ve formátu PDF, což jistě výrazně rozšíří okruh uživatelů publikace. Podoba a obsah atlasu vycházely z potřeb výuky budoucích učitelů na PdF MU, nicméně publikace je určitě vhodná i pro další zájemce o přírodu a krajinu Moravského krasu. Určitě by neměla chybět například v Domě přírody Moravského krasu či středních školách regionu.

Ochrana a zlepšování neutěšeného stavu naší říční sítě je bezesporu jedním ze základních témat ochrany přírody. Dobrý morfologický stav našich potoků a řek je klíčem k jejich správnému fungování, a to jak v době sucha, tak v době povodní. Jak našim vodním tokům a jejich nivám nejlépe pomoci a co přesně můžeme dělat, nám pomůže pochopit nová metodická publikace, která se jmenuje „Ochrana a zlepšování morfologického stavu vodních toků: Revitalizace, dílčí vodohospodářská opatření, podpora renaturačních procesů“ a která je dílem kolektivu autorů v čele s Tomášem Justem.  

Poslanec Martin Kolovratník podal do Hospodářského výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR (PsP) větší množství pozměňovacích návrhů k tzv. změnovému zákonu, který je projednáván společně s návrhem nového stavebního zákona. Změnový zákon mění v návaznosti na nový stavební zákon desítky platných právních předpisů, z nichž několik přímo souvisí s ochranou životního prostředí.