Podrobné vyhledávání v článcích

Jezevec lesní Meles meles(Linnaeus, 1758) je větší lasicovitá šelma (dosahuje hmotnosti až 20 kg a délky 62–80 cm, s ocasem i metr) se zavalitým tělem na nízkých končetinách se širokými lysými chodidly a dlouhými drápy. Štíhlá hlava je v poměru k tělu malá a vpředu protažená v pohyblivý rypáček. Ve zbarvení hřbetu a boků převládá šedivý nebo šedohnědý odstín s černými a bílými konci delších chlupů, zatímco břicho a končetiny jsou tmavohnědé až černé. Na bílé nebo žlutavé hlavě se po stranách táhnou dozadu přes uši dva tmavé pruhy.

Nové číslo časopisu Přírodaje věnováno lišejníkům, především aktualizovanému červenému seznamu lišejníků České republiky. Lišejníky jsou organismy citlivě reagující na změny prostředí, a proto je dlouhodobě věnována pozornost jejich ústupu a ohrožení.

Významným počinem Agentury ochrany přírody a krajiny ČR je druhé vydání publikace Katalog biotopů České republiky, která vymezuje jednotky používané pro mapování biotopů. Po prvním vydání knihy v roce 2001 bylo zahájeno rozsáhlé mapování biotopů, během kterého se shromažďovaly podrobné podklady pro vytvoření národního návrhu evropsky významných lokalit soustavy Natura 2000.

rok 2010, jehož ústředním ochranářským tématem je biodiverzita, bude za několik dní minulostí. Řečeno s autory jednoho z příspěvků v tomto čísle, je slibným signálem, že po Mezinárodním roce biodiverzity nezůstávají jen strohá rekapitulace a líbivé logo, ale také otázky, k nimž společně hledáme odpovědi. Vždyť palčivých otázek, které ochrana přírody musí nebo by měla v současnosti řešit, není málo.

Krajina Žďárských vrchů dospěla dramatickým vývojem k tvářnosti, kterou vnímáme jako malebnou a útulnou. Půvabná mozaika lesů i lesíků, květnatých luk i kamenitých pastvin, velkých rybníků i malých návesníků, skrčených roubených chalup i vznosných bílých štítů statků, políček žita, ovsa, brambor a lnu, omšelých kamenic se solitéry nádherných jeřábů tvoří harmonickou kulturní krajinu, sice chudou, ale mající i v moderní společnosti svůj pevný řád.

Počátkem roku 2010 převzala Správa jeskyní České republiky (SJ ČR) do své péče speleologicky a geologicky v mnoha směrech unikátní lokalitu, tzv. Jeskyně pod Sněžníkem. Pod tímto trochu zavádějícím označením (jeskyňáři si vybaví spíše známější krasové jeskyně pod Králickým Sněžníkem) se skrývá soubor pseudokrasových dutin, objevených při těžbě fluoritu (CaF₂) na ložisku Jílové–Sněžník v 80. letech 20. století.

Pro zajištění praktické péče o přírodu a krajinu využívá Agentura přírody a krajiny (AOPK) ČR kromě národních dotačních zdrojů (zejména Programu péče o krajinu; PPK, Programu obnovy přirozených funkcí krajiny; POPFK) i evropské dotační tituly, zejména Operační program Životní prostředí (OP ŽP), z něhož čerpá nebo bude čerpat finanční prostředky na projekty investičního i neinvestičního charakteru, např. na rekonstrukce a obnovy rybníků, budování návštěvnické infrastruktury, vzdělávací internetový portál, inventarizace a mapování druhů a území Natury 2000 v kompetenci MŽP, zpracování souhrnu doporučených opatření (SDO) pro evropsky významné lokality (EVL), aktualizace územního systému ekologické stability (ÚSES) a managementová opatření ve zvláště chráněných územích (ZCHÚ).

Na koryta vodních toků v zastavěných územích se obvykle kladou dva požadavky. Mají být průtokově kapacitní, aby okolní zástavba byla co nejméně zaplavována povodněmi. A většinou mají být stabilní, protože ve stísněných podmínkách zástavby není mnoho místa pro jejich vývoj do stran. V minulosti bylo těchto požadavků docilováno metodami technických úprav, vznikala tedy geometricky pravidelná, tvrdě opevněná koryta charakteru kanálů. ...

Rašelinné biotopy patří k biotopům po všech stránkách zajímavým a cenným, ať už z pohledu botanika, zoologa či laika se zájmem o přírodu obecně. Bohužel ale právě tyto biotopy jsou zvláště ohrožené a velmi snadno zranitelné. Velká část našich rašelinišť byla již v minulosti zcela zničena snahou o využití každé „neužitečné“ plochy pro zemědělské, lesnické, stavební či jiné účely. Řada jich zanikla zdánlivě samovolně, většinou však rovněž následkem necitlivých zásahů či upuštěním od obhospodařování krajiny.