Podrobné vyhledávání v článcích

Líbeznou krajinu, utvářenou mozaikou lesních porostů, polí a luk, střídanými remízky, kamenitými stráněmi a alejemi, protkanou potoky a rybníky, doplňují úhledné vesničky s řadou historicky cenných staveb. K nejcennějším partiím patří rašelinné louky, rybniční ekosystémy a přirozené bučiny. Kraji dominuje bájný vrch Velký Blaník (638 m n. m.), dlouhodobě nejnavštěvovanější místo ve stejnojmenné chráněné krajinné oblasti, která vznikla před třiceti lety.

Systém jeskyní Plutonova chrámu, objevený v Teplických skalách (Broumovská vrchovina, NPR Adršpašsko-teplické skály) v roce 2006, tvoří převážně podzemní prostory v blokových sutích na styku dvou roklí. Suťové jeskyně – Plutonův chrám včetně přítokové jeskyně pod skalním převisem, Západní ponor a Severní ponor – jsou vázány především na podzemní části toků těchto roklin. Jejich souhrnná délka je 727 m s výškovým rozpětím 25 m. Jeskyně jsou významné i nálezy kořenových útvarů, dosud zde byly zjištěny 24 kořenové stalagmity a 3 kořenové stalagnáty. Systém jeskyní Plutonova chrámu, objevený v Teplických skalách (Broumovská vrchovina, NPR Adršpašsko-teplické skály) v roce 2006, tvoří převážně podzemní prostory v blokových sutích na styku dvou roklí. Suťové jeskyně – Plutonův chrám včetně přítokové jeskyně pod skalním převisem, Západní ponor a Severní ponor – jsou vázány především na podzemní části toků těchto roklin. Jejich souhrnná délka je 727 m s výškovým rozpětím 25 m. Jeskyně jsou významné i nálezy kořenových útvarů, dosud zde byly zjištěny 24 kořenové stalagmity a 3 kořenové stalagnáty.

Krajinný ráz je součástí zákona o ochraně přírody a krajiny. Jeho věcná podstata přitom vede napříč často velmi odlišnými obory, takže se dnes této problematice věnují ekologové, urbanisté, zemědělci nebo geografové. Lesník a ekolog Igor Míchal měl pravdu, když kdysi poznamenal, že hodnocení krajinného rázu si žádá polyhistora se skvělou vyjadřovací schopností.

Rok co rok míří miliony Američanů i zahraničních turistů do vyhlášených národních parků na západě USA. Jejich nejčastějšími cíly jsou národní parky Yellowstonský, Yosemitský nebo Skalnaté hory. Ale i Ledovcový národní park (Glacier Na­tional Park) ve státě Montana má návštěvníkům co nabídnout.

Výsledky 16. zasedání konference smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC), konaného v prosinci 2009 v Kodani, očekávali s napětím nejen ti, kteří probíhající a očekávané změny podnebí považují za nejdůležitější celosvětový problém související se životním prostředím. S nemenším zájmem sledovali summit v dánské metropoli početní odpůrci tohoto názoru. Přestože vrcholné jednání téměř všech vlád neskončilo úplným fiaskem, přijmout konkrétní strategické cíle na ochranu podnebí pro alespoň střednědobé období, které by v podobě závazného dokumentu nahradily Kjótský protokol, jehož platnost vyprší v roce 2012, se ale nepodařilo (viz Ochrana přírody, 65, 2, 28-29, 2010).

Organizace spojených národů vyhlásila rok 2010 Mezinárodním rokem biodiverzity. Smyslem akce (stejně jako u všech předchozích témat vyhlašovaných pro konkrétní rok) bylo zvýšit informovanost a veřejné povědomí o konkrétním tématu, v tomto případě o významu biologické rozmanitosti pro kvalitu a udržitelnost života na Zemi. V řadě států proběhly informační a osvětové kampaně, k nimž se připojila i Česká republika.

Ekofór je soutěž kreslených vtipů s tematikou životního prostředí, pořádaná Hnutím Brontosaurus. Cílem je zapojení široké veřejnosti, především dětí a mládeže, do tvůrčích aktivit zaměřených na ztvárnění témat s problematikou životního prostředí, a zvýšit tak jejich zájem o ochranu životního prostředí.

Střevlík Ménétriésův patří mezi kriticky ohrožené zástupce brouků čeledi střevlíkovití (Carabidae),jehož význam podtrhuje zařazení do Směrnice Rady 92/43/EEC (směrnice o stanovištích) jako prio­ritní druh, respektive do červeného seznamu ohrožených druhů (Farkač, Král et Škorpík 2005).

Jde o boreoalpinní druh se třemi poddruhy. Nominotypický poddruh C. menetriesi menetriesije znám ze severovýchodního Německa (Meklenburska), Polska, severozápadního Slovenska, Běloruska, Litvy, Lotyšska, Estonska, Karélie, severní a střední části evropského Ruska, Ukrajiny a ze západní Sibiře. Poddruh C. m. pacholeiz Česka, Rakouska (Horního a Dolního Rakouska) a z Německa (Saska, Bavorska). Třetí poddruh, C. m. witzgalli, žije v alpském předhůří na rakousko-německém pomezí (v severozápadním Tyrolsku, jihozápadním Bavorsku).

Havraní skála (Krkavčí skála), nacházející se při severovýchodním okraji obce Jetřichovice v národním parku České Švýcarsko, vstoupila do povědomí široké veřejnosti 22. června 2006, kdy zde vypukl obrovský požár. Příčinu se nepodařilo nikdy spolehlivě zjistit, ale skoro dva měsíce trvající sucho a vysoký pohyb návštěvníků v lokalitě, z nichž řada nerespektovala zákaz kouření, vykonaly své. Hašení požáru trvalo celý týden a podílelo se na něm postupně více než 400 lidí, povolán byl i vrtulník.