Procházka v korunách stromů
Z přístupnit přírodu co největšímu počtu návštěvníků je trendem současné doby. Stejně jako ve městech nelze mít všude silnice, tak i v lese, na rašeliništích, loukách či na rybníku se člověk vždy nedostane tam, kam zrovna chce. Jisté řešení nabízejí stezky budované v korunách stromů, pozoruhodné unikátní projekty, které zpřístupňují obvykle nedostupná místa a zprostředkovávají neobvyklé zážitky. V České republice podobnou atrakci zatím nenajdeme. Naštěstí český návštěvník nemusí jezdit daleko. Tzv. stromovou stezku otevřeli v loňském roce v nedalekém Německu, jen pár kilometrů od našich hranic.
Ochrana přírody 6/2010 — 28. 12. 2010 — Zaměřeno na veřejnost — Tištěná verze článku v pdf
Vyhlášení výsledků fotografické soutěže časopisu Ochrana přírody 2010
AOPK ČR vyhlásila v dubnu 2010 u příležitosti Mezinárodního roku biodiverzity fotografickou soutěž časopisu Ochrana přírodypro fotografy – amatéry i profesionály s cílem podnítit zájem veřejnosti o ochranu přírody a zvýšit povědomí o významu biodiverzity v naší krajině.
Ochrana přírody 6/2010 — 28. 12. 2010 — Zaměřeno na veřejnost — Tištěná verze článku v pdf
Prokleté hory nejsou vůbec prokleté
Prokleté hory (Prokletije), nejvyšší část Dinárských hor, se nacházejí na území hned tří států – Černé Hory, Albánie a Kosova. Na jihu pohoří na území Albánie leží Národní park Thethi, vyhlášený v roce 1966 na ploše 26,3 km2, a Národní park Údolí řeky Valbonës, ustavený o třicet let později na rozloze 80 km2. Na černohorské straně se připravuje zřízení Národního parku Prokletije a uvažuje se i o ochraně celého pohoří včetně kosovské části v rámci trilaterálního Balkánského mírového parku.
Ochrana přírody 6/2010 — 28. 12. 2010 — Mezinárodní ochrana přírody — Tištěná verze článku v pdf
Katastrofální úhyn racka chechtavého
Severní Morava– Smutnou událostí ptačí oblasti Litovelské Pomoraví v roce 2010 byl úhyn asi 1 440 ex. racka chechtavého (Larus ridibundus) v hnízdní kolonii na Chomoutovském jezeře v důsledku otravy rodenticidem Lanirat®MICRO. První příznaky otravy racků zpozorovali rybáři 8. dubna. Autor článku navštívil lokalitu hned následující den a zaznamenal úhyn několika desítek racků na březích jezera, z nichž dva uhynulé jedince převezl na Státní veterinární ústav v Olomouci za účelem zjištění příčiny úhynu. Pitva prokázala intoxikaci bromadiolonem (účinná látka rodenticidu Lanirat®MICRO) a vyloučila intoxikaci fosfidem zinku (účinná látka rodenticidu Stutox). Stejnou příčinu úhynu potvrdila i pitva dalších šesti uhynulých jedinců.
Geneticky upravený bavlník zvyšuje v Číně gradaci ploštic
S rozvojem moderních biotechnologií se objevil příslib řešení potravinových problémů a odstranění nežádoucích účinků moderního zemědělství. Geneticky modifikované organismy (GMO) totiž nabízejí možnost záměrně upravit vlastnosti organismů tak, aby poskytovaly maximální zisk při snížení zátěže na životní prostředí. Termínem geneticky modifikovaný organismusoznačujeme nositele nové kombinace dědičného materiálu, získané některým z postupů soudobé biotechnologie. Veřejnost se častěji setká s oběma krajními názory, podle nichž jsou geneticky upravené organismy a jejich produkty vždycky hrozbou nejen pro přírodu, ale i lidské zdraví, nebo naopak představují učiněný zázrak.
Podmínky prostředí ovlivňují hnízdění poštolky obecné
Zeměpisná poloha určité lokality určuje do značné míry významné ukazatele vnějšího prostředí, jako je poměr světla a tmy v průběhu 24 hodin nebo primární produkce (rostlinná biomasa vytvořená primárními producenty – zelenými rostlinami). Již delší dobu víme, že ptáci mohou rozmnožováním reagovat právě na tyto charakteristiky.
Ohlédnutí za druhou konferencí ochrany přírody v Olomouci, aneb jak dál
Severní Morava– Tento sloupek jsem začal psát s masochistickou snahou organizátora o sebekritické ohlédnutí za konferencí, která se v Olomouci konala ve dnech 14.–17. září 2010. Nespokojen s několika verzemi textu jsem se nakonec přiklonil spíše k zamyšlení nad odkazem dvou konferencí, které v Olomouci proběhly a které si byly (někdy až příliš) podobné a které přes řadu nedostatků ukázaly, že v České republice chybí platforma pro širší setkávání relativně velké skupiny lidí, kteří se na různých úrovních podílejí na ochraně přírody. Obě konference (první proběhla ve dnech 19.–22. 9. 2008) byly vlastně tak trochu průzkum bojem na nepříliš prozkoumaném poli potřeby ochranářů vyměňovat si zkušenosti.
Pozvánka na Konferenci Mokřady a klimatická změna
Ve dnech 2. – 5. února 2011proběhne v Češkovicích u Blanska konference Mokřady a klimatická změna, jejímž cílem je výměna pozitivních i negativních zkušeností získaných při ochraně, obnově a managementu různých typů mokřadních ekosystémů na území České republiky a Slovenské republiky.
Bližší informace ke konferenci naleznete na www.mokrady2011.cz.
Nově zrekonstruovaná naučná stezka Sudslavický okruh v Pošumaví
Vimperk– Jedna z nejstarších pošumavských naučných stezek se dočkala po 33 letech své rekonstrukce. Stezka se nachází nedaleko Vimperku a vede přírodní rezervací Opolenec. Rekonstrukce proběhla díky iniciativě Českého svazu ochránců přírody Šumava, který nechal zhotovit a podél celé trasy rozmístit 15 nových informačních tabulí a dřevěný mobiliář, jako jsou lavičky, zábradlí či stojan na vrcholovou knihu. Výsledná podoba stezky je také dílem mnoha dobrovolníků a místních nadšenců, kteří se v průběhu celé výstavby do realizačních prací ochotně zapojovali.
Ochrana přírody v Učené společnosti České republiky
Praha– Učená společnost České republiky, založená v roce 1994, sdružuje špičkové vědce z nejrůznějších oborů. Navazuje na činnost někdejší Československé akademie věd a je obdobou věhlasných vědeckých společností působících zejména v západní Evropě i několik století jako je proslulá britská Královská společnost, Královská švédská akademie věd nebo Francouzská akademie věd. V současnosti má Učená společnost ČR 99 řádných a 39 čestných členů, kteří působí ve čtyřech sekcích, mj. v sekci biologicko-medicínských věd.