Podrobné vyhledávání v článcích

Nálezová databáze ochrany přírody (NDOP) se stala nedílnou součástí práce řady státních úředníků. Svědčí o tom provedená analýza filtru NDOP v roce 2010.

Austrálie je sice nejmenší kontinent, přesto je její celková rozloha na jedinou zemi obrovská. Plochu České republiky převyšuje téměř stonásobně. Pověstné jsou zejména pouště a polopouště nacházející se ve středu a na západě kontinentu, východ je naopak značně vlhký. Setkáme se zde i s deštnými lesy, na severu tropickými, na jihu mírného pásma. Zdejší fauna a flóra je unikátní a jen velmi málo se podobá blízké indomalajské biogeografické oblasti.

Systém národních parků a chráněných území Australského svazu patří k nejlepším na světě. Nelze se tomu až tak moc divit. Austrálie je vyspělou ekonomikou s kvalitní demokracií, velmi nízkou hustotou zalidnění a zvyšujícím se povědomím potřeby ochrany unikátního přírodního prostředí. Ne jinak tomu je ve státě Queensland, ve kterém se nalézá více než 220 národních parků.

Známý strnad obecný (Emberiza citrinella), kterého Česká společnost ornitologická ve spolupráci s dalšími organizacemi vyhlásila Ptákem roku 2011, zaokrouhlil počet druhů, na něž se zaměřila jedna z nejoblíbenějších akcí na ochranu opeřenců a jimi osídleného prostředí, na dvacet.

Vladimíra Kořena, novináře, publicistu, moderátora, popularizátora vědy a ekologie a v současnosti starostu města Říčan, není třeba příliš představovat. Jeho pořady v České televizi, které připravuje a uvádí, si získaly velkou přízeň diváků. Za všechny jmenujme České hlavy, za něž byl oceněn ve stejnojmenné vědecké soutěži, Živé srdce přírody či Tajemství vody. Jeho neutuchající zájem o přírodu, promítnutý do neotřelého popularizování závažných témat, byl důvodem, abych V. Kořenovi položila pár otázek.

V první polovině roku 2011 bude zahájeno meziresortní připomínkové řízení k připravovanému nařízení vlády, kterým se aktualizuje národní seznam evropsky významných lokalit. Důvodem je především rozšíření způsobů jejich zajištění, vyvolané novelou zákona o ochraně přírody a krajiny, podle které již není nutné vyhlašovat veškeré evropsky významné lokality jako zvláště chráněná území.

Snad každý zná staré české přísloví „stokrát nic umořilo osla“. Výstižně totiž shrnuje podstatu problému, se kterým se dnes a denně setkáváme v nejrůznějších oborech lidské činnosti. V následujícím článku autoři předkládají způsob, jakým se v Krkonošském národním parku pokoušejí vypořádat s problémem kumulativních vlivů zástavby na tradičně obhospodařovaných krkonošských loukách, a zároveň doufají, že vyvolá potřebnou důkladnou diskusi mezi odbornou ochranářskou veřejností.

Národní přírodní rezervace Praděd je se svou rozlohou 2 000 ha největší v České republice. Statut ochrany má již od roku 1955 s cílem ochránit zdejší přírodní prostředí. Jako oblíbená lokalita lyžařských sportů však musí čelit negativním vlivům, spojeným jak s rekreačními a sportovními aktivitami návštěvníků, tak i s doprovodnými jevy, jako například budování dopravní infrastruktury či ubytovacích kapacit. Ke zlepšení situace by měla napomoci nedávno dokončená Koncepce udržitelného rekreačního využívání oblasti Praděd.