Podrobné vyhledávání v článcích

Péče o životní prostředí ve Spojených státech věnuje již od přelomu 60. a 70. let 20. století zvýšenou pozornost omezování znečišťování cizorodými látkami ohrožujícími lidské zdraví. Uplatňují se zde špičkové technologie a vzhledem k objemu amerického hospodářství dokáže federální vláda i vlády jednotlivých států vyčlenit v naléhavých případech v překvapivě krátké době nemalé finanční prostředky. Přesto si v resortu životního prostředí v USA uchovává významné postavení i ochrana přírody.

Návštěva Nové Guineje je neopakovatelným zážitkem, ať už se vydáte na východ, kde leží nezávislý stát Papua – Nová Guinea (PNG), nebo na méně známý západ patřící Indonésii. Ostrov, ležící prakticky na rovníku, je značně členitý, žijí zde neobvyklá zvířata, ale návštěvníka z Evropy zaujmou i místní domorodci a jejich život. Řada z nich je totiž stále úzce svázána s divokou přírodou, která jim poskytuje potravu, ale i další potřebné zdroje.

V České republice byly v uplynulých desetiletích vybudovány stovky naučných stezek. Problémem ale je, že je mnohdy tvoří specialisté na flóru či faunu, kteří jakékoli zjednodušení odborné informace ve prospěch pochopení širokou veřejností považují za nepřípustné. Trasy naučných stezek bývají osazeny panely s dlouhými odbornými texty, které běžného návštěvníka neosloví. Jednoduše proto, že jim nerozumí.

Tetřívek obecný (Tetrao tetrix) je bezesporu druhem velmi citlivým na jakékoliv změny v jím preferovaném prostředí. A jsou-li nepříznivé, což se v případě tetřívků stává často, i relativně početné a stabilní populace velmi rychle mizí. Nepřekvapuje proto, že je v posledních desetiletích předmětem zvýšeného zájmu vědců, lesníků i ochránců přírody.

Máme-li vůbec někdy možnost pozorovat vývoj podzemních objektů, pak snad vedle ledovcových jeskyní je tento proces postřehnutelný, dokonce přímo měřitelný u jeskyní, jejichž vznik je vázán především na gravitační (svahové) pohyby skalních masivů. V této souvislosti máme na mysli jeskyně rozsedlinového typu vzniklé v nekrasových horninách.

O biologickém významu ploch dotčených těžbou nerostných surovin je v současné době mezi odbornou veřejností již poměrně značné povědomí. Zjištění, že výsypky či lomy mohou fungovat jako refugia pro řadu ohrožených druhů organismů včetně těch, co z „normální“ krajiny rapidně ubývají, by v ochranářských kruzích nemělo již nikoho překvapit či dokonce pohoršit.

Ačkoli to tak na první pohled nevypadá, i v běžných hospodářských lesích můžeme najít z pohledu ochrany přírody několik významných typů vodních biotopů se stojatou či mírně tekoucí vodou, na něž jsou vázány svým rozmnožováním ohrožené druhy živočichů. Zejména jde o obojživelníky, vážky a vodní brouky. Ohrožení vodních biotopů v lesích se v poslední době zvyšuje zejména s nástupem moderních postupů a technologií. Jakým způsobem lze minimalizovat negativní vlivy na tyto biotopy a na ohrožené druhy živočichů, přibližuje následující text. Dobrou zprávou je, že vhodná opatření bývají často jednoduchá a nenákladná.

Skalnatá a osamělá krajina při zemské hranici – říká se jí také České Švýcarsko. Písek, připlavený před osmdesáti miliony let druhohorními řekami do mořské delty a stlačený do mohutné desky tvárné horniny. Do daleka se táhnou rokle a lesy. Ve dne se nad nimi nese jen volání krkavců a černých datlů, za noci je ozařuje pouze měsíc. Je možno jimi bloudit hodiny, dny, týdny, z cesty bolí nohy, desetitisíckrát je nutno překročit padlý kmen. Lze v nich prožít pocit samoty a v naprostém tichu poslouchat padající zrnka písku. Hluboko pod koberci rašeliníku vede cesta z hladce opracovaných pískovcových kvádrů. Dřevěné památky pohltil čas. Znamení vytesaná kdysi lidmi do skal – kříže, nápisy a letopočty – zůstávají. V Českém Švýcarsku je ukryto mnoho zvláštních věcí. (Miloslav Nevrlý)

„Je třeba mít neustále na paměti, že úspory nesmějí ohrozit udržení, správu a ochranu vpravdě rodinného stříbra, jímž chráněná území jsou.“