Podrobné vyhledávání v článcích

První snaha o vyhlášení chráněného území se objevila okolo roku 1950 a vyústila ve vyhlášení Krajinné přírodní rezervace Kokořínský důl. Jeden z iniciátorů, prof. John, se podílel i na přípravě vyhlášení pozdější CHKO, jejíž původně navržený název byl „Vlhošťsko – kokořínská“. Koncem roku 1967 se uvažovalo také o názvu „Polomené hory“. Návrh na vyhlášení CHKO Kokořínsko byl projednán ve druhé polovině roku 1972.

Lužnici jako říční ose CHKO Třeboňsko a významnému přírodnímu i turistickému fenoménu byl věnován podrobný článek J. Bureše (OP 4/2013, str. 19-21), ve kterém byl představen i divoký a romantický úsek Lužnice mezi Rozvodím (Novořeckými splavy) a rybníkem Rožmberk zvaný Stará řeka. Přesto je vhodné si toto území připomenout znovu a to s ohledem na šedesátiletou historii ochrany jeho přírodních hodnot. Výnosem ministerstva kultury ze dne 5. 3. 1956 (tedy ještě před přijetím zákona č. 40/1956 Sb. o Státní ochraně přírody, který nabyl účinnosti 24. 8. 1956) byla zřízena státní přírodní rezervace (SPR) Stará řeka, která svojí rozlohou (dle výnosu 1196,9 ha) dlouho patřila mezi nejrozsáhlejší rezervace tehdejšího Československa.

V Poslanecké sněmovně se 25. února 2016 konal důležitý seminář „Nová právní úprava národních parků“, organizovaný ministerstvem životního prostředí ČR. Seminář byl avizovaný na webu MŽP a navštívit jej mohli odborníci i veřejnost. Semináře se zúčastnilo vrcholné vedení MŽP, včetně ministra a dvou náměstků. Jednalo se tak o jednu z nejvýznamnějších akcí dosud konaných k přípravě novely zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny.

Široká veřejnost dosud vnímá Afriku jako ohromný přírodní ráj tvořený savanami a deštnými pralesy, v nichž se to doslova hemží velkými volně žijícími živočichy. Skutečnost bývá bohužel velmi odlišná. Tamější příroda byla na většině ploch drsně přeměněna v zemědělsky využívané prostory a původní charakter prostředí se uchoval pouze v různě velkých fragmentech.

„Vážení návštěvníci, vítejte v našich jeskyních. Je zakázáno dotýkat se krápníkové výzdoby, vstupovat mimo chodníky a vzdalovat se od skupinky. Dávejte si pozor na kluzké schody a místy nízký strop“. To jsou věty, které patří k úvodu každého výkladu průvodce v našich zpřístupněných jeskyních. Jak ale vypadala taková prohlídka před více než sto lety?

Svahové pohyby jsou přirozenou součástí Českosaského Švýcarska. Patří k nim zejména skalní řícení, která utvářela typickou krajinu této oblasti s útlými skalními věžemi a vysokými pískovcovými stěnami, tolik oblíbenou turisty i horolezci. Skalní řícení však mohou být velkou hrozbou pro obyvatele Labských pískovců i pro návštěvníky národního parku a je nutné se s tímto nebezpečím vypořádat. Proto existuje při Správě národního parku České Švýcarsko oddělení geologie – skalní četa, se sídlem v obci skalními říceními nejohroženější – ve Hřensku.

Želvy jsou součástí české přírody od nepaměti. V současnosti se v naší přírodě můžeme nejčastěji setkat s želvou nádhernou, která je však u nás druhem nepůvodním, pocházejícím z USA. S velkou dávkou štěstí ale můžeme spatřit i druh původní – želvu bahenní. Její pozorování však není jednoduché, a tak je tento druh pro většinu Čechů neznámý až tajemný. Přestože se u řady populací jedná o vysazené jedince, otazníky o původu některých z nich přetrvávají a zůstává tedy možnost skrytého přežívání původních želv. Každopádně je důležité se tímto druhem zabývat a podniknout taková účinná opatření, aby želva bahenní zůstala i nadále součástí české fauny.

Od roku 2012 probíhal společný česko-německý výzkumný projekt satelitní telemetrie chřástala polního (Crex crex). Oficiálně tříletý projekt pokračuje v satelitním sledování jednoho ptáka i v současné době. Výzkum byl financován z Programu přeshraniční spolupráce, CÍL 3 Česká republika – Svobodný stát Bavorsko 2007–2013, nositelem projektu byla Zoologická a botanická zahrada města Plzně a LBV (Landesbund für Vogelschutz) Cham, finančním partnerem byl Plzeňský kraj. Projekt byl realizován na území Plzeňského kraje v Českém lese a na Šumavě, v Karlovarském kraji ve Slavkovském lese a v okrese Cham v Bavorsku.

Evropsky významná lokalita Lánská obora patří z hlediska biodiverzity k nejvýznamnějším lokalitám nejenom v rámci Čech, ale i celé České republiky a střední Evropy. Předmětem ochrany je šest stanovišť a čtyři druhy – tesařík obrovský, páchník hnědý, kovařík fialový a velevrub tupý.