Podrobné vyhledávání v článcích

V tomto čísle časopisu Ochrana přírody vyšel bilanční článek o 10 letech projektu Dům přírody a jako potvrzení jeho úspěšnosti byl 4. 4. 2016 slavnostně otevřen v pořadí už osmý Dům přírody Českého ráje. O významu tohoto počinu svědčí i účast hostů, jako ministra životního prostředí Jiřího Brabce, hejtmana Libereckého kraje Martina Půty nebo starosty Města Turnova Tomáše Hockeho. Provázeli je i ředitel AOPK ČR František Pelc a také Radek Hromádka, ředitel společnosti Ekocentrum Oldřichov v Hájích, která je investorem a nyní i provozovatelem Domu přírody Českého ráje. Celý projekt byl dále spolufinancován OPŽP, MŽP a Suchopýr, o. p. s., a je na něm obzvláště ceněno, že se díky němu podařilo smysluplně využít chátrající budovu bývalé školy v těsném sousedství památkově chráněného objektu Dlaskova statku. Atraktivita lokality Dolánky u Turnova se tak ještě zvýšila a Dům přírody Českého ráje jistě bude s oblibou navštěvován.

Ve Vimperku se 16. 3. 2016 uskutečnilo historické setkání v 25leté historii Národního parku Šumava. Na pozvání současného vedení se sešlo všech 10 ředitelů, kteří se v jeho čele vystřídali. Jako dokonalý kontrast setkání moderoval Tomáš Rothrockl – jediný ředitel v čele Národního parku Podyjí, který letos rovněž slaví 25 let existence.

Od vyhlášení národní přírodní rezervace Vyšenské kopce 6. března 1951 letos uběhne 65 let. Psát o přírodních krásách, zajímavostech a výjimečnostech by bylo nošením dříví do lesa, neboť mnohé již bylo napsáno (např. Albrecht 2003, Ložek 2002). Krásnou kytici k půlkulatému výročí si Vyšenské kopce nadělily samy.

První snaha o vyhlášení chráněného území se objevila okolo roku 1950 a vyústila ve vyhlášení Krajinné přírodní rezervace Kokořínský důl. Jeden z iniciátorů, prof. John, se podílel i na přípravě vyhlášení pozdější CHKO, jejíž původně navržený název byl „Vlhošťsko – kokořínská“. Koncem roku 1967 se uvažovalo také o názvu „Polomené hory“. Návrh na vyhlášení CHKO Kokořínsko byl projednán ve druhé polovině roku 1972.

Lužnici jako říční ose CHKO Třeboňsko a významnému přírodnímu i turistickému fenoménu byl věnován podrobný článek J. Bureše (OP 4/2013, str. 19-21), ve kterém byl představen i divoký a romantický úsek Lužnice mezi Rozvodím (Novořeckými splavy) a rybníkem Rožmberk zvaný Stará řeka. Přesto je vhodné si toto území připomenout znovu a to s ohledem na šedesátiletou historii ochrany jeho přírodních hodnot. Výnosem ministerstva kultury ze dne 5. 3. 1956 (tedy ještě před přijetím zákona č. 40/1956 Sb. o Státní ochraně přírody, který nabyl účinnosti 24. 8. 1956) byla zřízena státní přírodní rezervace (SPR) Stará řeka, která svojí rozlohou (dle výnosu 1196,9 ha) dlouho patřila mezi nejrozsáhlejší rezervace tehdejšího Československa.

V Poslanecké sněmovně se 25. února 2016 konal důležitý seminář „Nová právní úprava národních parků“, organizovaný ministerstvem životního prostředí ČR. Seminář byl avizovaný na webu MŽP a navštívit jej mohli odborníci i veřejnost. Semináře se zúčastnilo vrcholné vedení MŽP, včetně ministra a dvou náměstků. Jednalo se tak o jednu z nejvýznamnějších akcí dosud konaných k přípravě novely zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny.

Široká veřejnost dosud vnímá Afriku jako ohromný přírodní ráj tvořený savanami a deštnými pralesy, v nichž se to doslova hemží velkými volně žijícími živočichy. Skutečnost bývá bohužel velmi odlišná. Tamější příroda byla na většině ploch drsně přeměněna v zemědělsky využívané prostory a původní charakter prostředí se uchoval pouze v různě velkých fragmentech.

„Vážení návštěvníci, vítejte v našich jeskyních. Je zakázáno dotýkat se krápníkové výzdoby, vstupovat mimo chodníky a vzdalovat se od skupinky. Dávejte si pozor na kluzké schody a místy nízký strop“. To jsou věty, které patří k úvodu každého výkladu průvodce v našich zpřístupněných jeskyních. Jak ale vypadala taková prohlídka před více než sto lety?