Podrobné vyhledávání v článcích

Je tradovaným mýtem, že odumření dospělého lesa vede ke vzniku povodní, či naopak k vyschnutí povodí a k úbytku vody v tocích. Argumentace se pak používá podle dané situace. Zatímco po sérii bleskových povodní v letech 2011–2012 posloužil částečně bezzásahový režim v NP Šumava jako zdůvodnění „povodní“, pak v letech 2014 a 2015 pro změnu ke zdůvodnění „katastrofálního sucha“. Jaká je ale realita? To se pokusíme ukázat na dlouhodobých datech měřených na Modravském potoce již od roku 1949.

Zatímco v prvním a druhém dílu seriálu jsme se zabývali převážně sídelní zelení ve městech, dnes se podíváme na problematiku zeleně na vesnicích a na to, jak sídelní zeleň souvisí s krajinným rázem. V tomto dílu se budeme opírat především o metodiky zaměřené na tradiční druhovou skladbu pěstovaných rostlin v kulturní krajině. Metodiky i praxe hodnocení krajinného rázu zatím vegetaci obecně dost opomíjejí, přestože významným způsobem obohacuje jak charakter krajiny, tak dotváří její identitu a individualitu.

Chráněná krajinná oblast Brdy je poslední zcela nově zřizovanou chráněnou krajinnou oblastí, celkově v České republice 26. v pořadí. Na rozdíl od většiny ostatních CHKO byl vznik vázán na zcela specifickou situaci, a to zrušení vojenského újezdu Brdy o rozloze 260 km². Příprava na zrušení vojenského újezdu probíhala několik let a provázela ji rozsáhlá diskuze mezi politiky, představiteli krajů a obcí i občany. Názory na zrušení vojenského újezdu byly od svého počátku spjaty s otázkami ochrany přírody a krajiny. Dosud existují názory, že nejlepší ochrana přírody zde byla zajištěna vojenským režimem území, a pochybnosti, zda chráněná krajinná oblast je dostatečnou zárukou pro ochranu. Je tedy velkou výzvou pro AOPK ČR, aby na slova těchto pochybovačů nedošlo.

Hrubý Jeseník, nejvyšší horopisný celek na Moravě a ve Slezsku, je právem považován za jedno z nejskalnatějších pohoří na území České republiky. Z horských vrcholků, hřbetů a údolních svahů zde vystupuje bezpočet skalních útvarů, z nichž některé – např. Petrovy kameny, Vozka, Ztracené kameny, Obří skály aj. – patří ke známým a nezřídka pověstmi opředeným dominantám CHKO Jeseníky.

Vážené čtenářky, vážení čtenáři, 

Vojenské lesy a statky ČR, s.p. jako organizace založená ministerstvem obrany hospodaří na úhrnné ploše 1 320 km² lesní, ale i zemědělské půdy. Je všeobecně známo, že námi spravované pozemky leží převážně ve vojenských újezdech a jejich výrazná část patří do evropské soustavy chráněných území Natura 2000.

Zázmoníky leží na Hustopečsku, dva a půl kilometru severně od Bořetic. Tvoří nejjižnější část evropsky významné lokality Kuntínov.

Ostřice České republiky. Terénní obrazový průvodce.
Řepka R., Grulich V., 208 str., Lesnická práce
2014. ISBN 978-80-7458-066-6.