Podrobné vyhledávání v článcích

V současné době probíhá stavba nové provozní budovy v areálu Punkevních jeskyní. Přestože bourací práce staré budovy byly zahájeny v první polovině loňského roku, návštěvní provoz fungoval až do 31. října v provizorních podmínkách. Byl to vstřícný krok k návštěvníkům, který se rozhodně vyplatil – návštěvnost za rok 2014 byla na Punkevních jeskyních (stejně jako na většině ostatních zpřístupněných jeskyních ČR) oproti roku 2013 výrazně vyšší.

Hodnotící zprávy podle Směrnice o ochraně volně žijících ptáků (2009/147/EC, dále jen Směrnice o ptácích) jsou předmětem pravidelného reportingu Evropské komisi, který v různé podobě probíhá od roku 2008, kdy byla podána první zpráva za tříleté období let 2005–2007. Zpráva z roku 2008 byla spíše souhrnem administrativních a správních informací, které se konkrétních druhů, či snad trendu jejich početnosti ani nedotkly. Od té doby však nastaly výrazné změny struktury zpráv, které byly inspirovány hodnotícími zprávami Směrnice o stanovištích (92/43/EEC). Ty se odevzdávají v šestiletých intervalech pro každý hodnocený druh samostatně a shrnují stav i vyhlídky druhů a biotopů pomocí sjednocených kategorií a kritérií.

S účinností k 1. 1. 2015 se Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky (AOPK ČR) stává správním úřadem. Právní základ jejího nového postavení je zakotven v zákoně č. 250/2014 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o státní službě (dále jen „změnový zákon“).

K důležitým úkolům uloženým Správě jeskyní České republiky (SJ ČR) jejím zřizovatelem (MŽP) patří i zajišťování a realizace opatření podle schválených plánů péče ve zpřístupněných jeskyních a v přilehlých areálech, spolupráce s orgány a organizacemi ochrany přírody, koordinace odborné činnosti a výměny zkušeností při ochraně, výzkumu a péči o jeskyně a při provozu zpřístupněných jeskyní.

Problematika narůstajících škod způsobených prasetem divokým je celoevropským problémem. Při bližším pohledu se skoro zdá, že alespoň ve středoevropském kontextu byly úhelným kamenem tohoto vývoje velké válečné konflikty minulosti – doba pobělohorská a následná třicetiletá válka, válka o rakousko-uherské dědictví a druhá světová válka. Mezi hlavní aspekty tohoto scénáře náleží zejména demografický vývoj a s ním spjaté změny ve využívání krajiny.

Hořeček mnohotvarý český (Gentianella praecox subsp. bohemica) má v rámci naší květeny výjimečné postavení, neboť je endemitem Českého masivu s těžištěm výskytu v České republice s přesahem do severního Rakouska, Bavorska a jižního Polska. Ačkoliv byl ještě nedávno hojným druhem, dnes si již zasluhuje naši pozornost.

Špatně načasovaný management a dlouhé týdny, kdy leží pomalu se rozkládající pokosená biomasa na lokalitě, může ovlivnit mechové patro velmi rychle. Pod tlející biomasou postupně začnou uhnívat i mechy, jejich porosty řídnou a stávají se zranitelnější. Pokud se však začne s nápravou managementu včas, je mechové patro díky velkému regeneračnímu potenciálu schopno rychlé obnovy.

Milé čtenářky a milí čtenáři,

máme před sebou skoro celý rok 2015, dovolte mi stručnou rekapitulaci roku předcházejícího.

Když vznikl 1. ledna 2000 národní park České Švýcarsko a byl na jaře téhož roku slavnostně otevřen, důvod ke slavení byl vlastně dvojí. Nejen že se na mapě České republiky objevil v pořadí již čtvrtý a dlouho očekávaný národní park, ale zároveň vznikl ve střední Evropě další přeshraniční park o celkové rozloze přes 170 km2. Díky mezinárodní spolupráci i s ostatními chráněnými pískovcovými územími, kterou jsme po vzniku NP rozvinuli (Härtel 2007), dnes víme s jistotou, že Českosaské Švýcarsko je nejrozsáhlejší pískovcovou krajinou v celé Evropě, kde existují pouze tři pískovcové NP hlásící se ke kategorii II dle IUCN: Sächsische Schweiz (1990), Góry stołowe (1993) a České Švýcarsko (2000). To je i důvod, proč se dnes již tradiční spolupráce česko-saská rozšířila i na polské Stolové hory. Ale nepředbíhejme.