Podrobné vyhledávání v článcích

„Pokud mluvím o přírodě, tak mluvím o jejích procesech, a jestliže říkám, že chráním přírodu, tak chráním procesy.“ 

„A pochopitelně i z hlediska plnění dlouhodobého cíle, kdy každý rok přidáváme nějaké hektary, respektive nějaká procenta do hlavního cíle národního parku, to znamená do divočiny. To považuji za skvělou věc, která se zdála před lety nepředstavitelná a dneska běží vlastně automaticky.“

Zbrašovské aragonitové jeskyně leží v areálu lázní Teplic nad Bečvou na střední Moravě. Byly objeveny na přelomu let 1912/1913 v katastru obce Zbrašova (od roku 1960 obec Teplice nad Bečvou). Zpřístupnění jeskyní pro veřejnost v roce 1926 představovalo radikální stavební úpravu s výrazným zásahem do přírodních prostor a jejich výplní.

Přezvěření je jeden z největších problémů pro lesní hospodaření a ochranu biologické diverzity v ČR. Stavy zvěře jsou enormní a ve velké části honiteb dále rostou. Kupříkladu jelení zvěře žije ve Slavkovském lese (honitba Prameny) aktuálně 13× více, než by odpovídalo přirozené populační hustotě (Tájek et al. 2025). Charakter a míra poškození závisí na biotopu, krajinném kontextu a především na druhu zvířat škodu způsobujícím.

Velké šelmy se v posledních 20 letech vrací do krajiny České republiky. Konkrétně se jedná o rysa ostrovida, vlka obecného a medvěda hnědého. V současnosti se všechny tři zmíněné druhy trvale nacházejí především na pomezí českých a slovenských hranic, a to z důvodu postupné přirozené migrace od našich východních sousedů. Návrat těchto predátorů přináší benefity i úskalí. Mezi pozitiva patří bezesporu jejich role v ekosystému, které zahrnují zabránění přemnožení některých druhů, lovení nemocných jedinců a konzumaci uhynulých zvířat.

Dlouhé časové řady spolehlivých dat jako výsledky systematického monitoringu jsou pro efektivní ochranu přírody naprosto klíčové. Programy sledování stavu biodiverzity napříč Evropou zůstávají roztříštěné a jsou metodicky nejednotné, s řadou taxonomických i časoprostorových mezer, což ztěžuje jejich praktické využití. Častým faktem je také pozdní aplikace inovativních přístupů v praxi.

Vranka obecná (Cottus gobio) patří k typickým rybám našich kamenitých bystřin a podhorských řek. Žije skrytě při dně, a tak pozornosti většiny lidí snadno uniká. V tocích, které si zachovaly nebo znovu získaly chladnou, čistou a proudnou vodu s kamenitým dnem, přitom může vytvářet velmi početné populace.

Rozvoj větrné energetiky je považován za jeden z klíčových nástrojů snižování emisí skleníkových plynů a zmírňování klimatické změny. Současně však vyvolává otázky týkající se možných dopadů na biodiverzitu. Vedle ztráty stanovišť, fragmentace prostředí či rušení živočichů představuje významný problém přímá mortalita ptáků a netopýrů. Větrné elektrárny se tak stávají příkladem tzv. green-green dilemma, kdy opatření přispívající k ochraně klimatu mohou současně představovat riziko pro některé složky biologické rozmanitosti.

Repatriace se v posledních letech stávají stále významnějším nástrojem aktivní ochrany přírody. Jejich důležitost roste zejména v souvislosti s globálním úbytkem biodiverzity. Jsou klíčové pro obnovu izolovaných populací, které po svém zániku již nemají šanci na spontánní návrat. Situaci navíc komplikuje klimatická změna; ta sice posouvá areály druhů, fragmentovaná krajina jim však brání v šíření. V těchto programech hrají nezastupitelnou roli denní motýli – díky své atraktivitě a společenské oblibě jsou také mimořádně účinným nástrojem osvěty a edukace. Příklad repatriace jasoně červenookého na Štramberku je jednou z prvních úspěšných u nás.

Užovku stromovou (Zamenis longissimus) není třeba v tomto článku detailně představovat. Náš nejdelší a zároveň nejohroženější had byl popsán v celé řadě odborných článků a publikací. Cílem této práce je informovat o nové lokalitě výskytu v Ústeckém kraji. V posledních dvou letech byly v České republice publikovány další dva nové nálezy tohoto druhu. První, z roku 2024, potvrdil dlouho spekulovaný výskyt introdukované populace užovky stromové v Povltaví (Krása 2024). Nejnovější nález pochází z CHKO Soutok (AOPK 2025).

I když se v chráněné krajinné oblasti Lužické hory od posledního kulatého výročí událo mnohé, nelze popřít, že hlavními tématy pátého desetiletí fungování CHKO jsou kůrovcová kalamita a návrat vrcholového predátora. Důsledky obou událostí krajinu a život v CHKO ovlivňují a budou ovlivňovat na mnoha úrovních ještě dlouho.