Podrobné vyhledávání v článcích

Ekologická olympiáda má za sebou jubilejní 30 ročník. Za tu dobu ušla dlouhou cestu od lokální akce až po respektovanou celostátní soutěž, jejíž úspěšní řešitelé mají možnost hlásit se bez přijímacích zkoušek na některé vysoké školy. Dvě věci se však nemění, a ty ji odlišují od pravděpodobně všech ostatních středoškolských olympiád – jde o soutěž týmovou, kde soutěží nikoli jednotlivci, ale trojice studentů, a jde o soutěž s velkým důrazem na praktické dovednosti, na aplikaci teoretických znalostí na konkrétní situace „ze života“.

Nezbytnou součástí moderní ochrany přírody (nejen) v národních parcích je i komunikace s veřejností. Důvodů, proč musíme s návštěvníky, místními obyvateli, podnikateli, zástupci samospráv a dalšími tzv. „stakeholdery“ komunikovat, je celá řada. Vedle nezbytného vysvětlování managementových zásahů, informování o pravidlech chování, osvěty a vzdělávání dětí i dospělých jde také o trvalé budování „značky“ a pověsti národního parku jako „dobrého souseda“.

Ke zrušení klíčového ustanovení § 90 odst. 4 zákona o ochraně přírody a krajiny, které stanovilo specialitu ZOPK k lesnímu, vodnímu, stavebnímu a dalším vyjmenovaným zákonům, došlo již před mnoha lety. V nedávné době krajské soudy¹ přesto konstatovaly, že ve vztahu k vodnímu zákonu je ZOPK speciálním právním předpisem, přičemž velmi elegantně argumentovaly ochranou přírody a krajiny jako veřejného zájmu, principem předběžné opatrnosti a samozřejmě zněním relevantních ustanovení obou zákonů. Pouhý jazykový výklad izolovaných ustanovení by však k objasnění smyslu a účelu právní úpravy leckdy nestačil.²

Dne 26. června 2025 byl podpisem prezidenta republiky dokončen proces schválení novely zákona o lesích č. 289/1995 Sb. Stalo se tak po 30 letech od přijetí stávajícího platného zákona. Příprava novely a její projednávání vyvolalo zejména v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky řadu diskusí a obav o budoucnost našich lesů a bylo spojeno i s řadou dezinformací. Není cílem tohoto příspěvku taxativně vyjmenovat a komentovat všechny změny, zaměříme se polemicky na ty, které byly často diskutovány i v kruzích blízkých ochraně přírody.

Cílem příspěvku je představit problematiku strukturních indexů a možností jejich využití při hodnocení lesa z hlediska potřeb udržení či obnovy biodiverzity. Strukturní indexy jsou kvantitativní kumulativní formou popisu souboru různorodých strukturních charakteristik lesa. Jeden z postupů, navržených a odzkoušených německými autory (Storch et al. 2018), byl v modifikované podobě aplikován s využitím dat Národní lesnické inventarizace ČR na dataset pocházející z vlastního multitaxonového šetření (120 ploch) a dále pak byla s jeho pomocí vyhodnocena situace ve všech lesních chráněných územích. Byla potvrzena dobrá citlivost vypočteného indexu při identifikaci příznivých podmínek pro modelové taxony (mechorosty, cévnaté rostliny, ptáci) v hospodářských lesích. Tématu jsme se věnovali v rámci řešení projektu „Nástroj pro multikriteriální hodnocení stavu lesa z hlediska potenciálu pro ochranu biodiverzity a udržení příznivého vodního režimu“ (TAČR SS05010260).

Náš každodenní život je zásadně ovlivněn okolními ekosystémy. Pokud jsou tyto ekosystémy zdravé, tak nám na oplátku poskytují rozsáhlou paletu služeb. Mezi ně patří například úrodná půda, čistý vzduch, čistá voda a další. Bohužel však byly ekosystémy až příliš často využívány pro ekonomické příspěvky, což vedlo a vede k ničení habitatů, rozsáhlým škodám na biosféře a dalším škodám na tomto přírodním bohatství (United Nations 2021).

Požár, který v létě 2022 zasáhl národní park České Švýcarsko a rozšířil se na plochu zhruba deseti čtverečních kilometrů, nastolil v období po jeho uhašení celou řadu společenských i odborných otázek, nakolik je možné podobným událostem do budoucna předcházet a přitom současně nezcizit národní parky jejich skutečnému účelu a poslání.

Letošní 20. výročí CHKO Český les se nese v duchu spolupráce. Významným milníkem je komplexní dohoda o šetrném hospodaření s většinovým vlastníkem pozemků v evropsky významné lokalitě Niva Nemanického potoka. Rozsáhlé území o rozloze téměř 700 ha je jedinečné rozsahem i svou biologickou rozmanitostí. Pestrá mozaika převážně mokřadních ekosystémů je doplněna pozůstatky zaniklých sídel. Území zůstalo zakonzervováno díky blízkosti státní hranice v dobách „železné opony“. Vysoká hladina spodní vody a špatná dostupnost učinily toto území neatraktivní pro moderní formy zemědělství. Ztížené podmínky pro hospodaření přináší značné obtíže i pro nastavení náležité péče v současnosti. Počáteční nesmělé pokusy na nejcennějších plochách se rozvinuly do rozsáhlé spolupráce s vlastníkem, která byla završena podpisem komplexní veřejnoprávní dohody mezi ním a Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR.

Čtvrtstoletí v životě člověka obvykle představuje jeho významnou část. Naopak z pohledu vývoje přírody se 25 let jeví jako velmi krátká epizoda. Proměna lesních ekosystémů v Českém Švýcarsku však dobře dokládá, jak dynamický může být přírodní vývoj a jak v některých ohledech i pouhých několik let může znamenat dramatickou změnu.

Vážení čtenáři, milí přátelé přírody,
v letošním roce si připomínáme 25 let od vyhlášení našeho národního parku České Švýcarsko. I po tak dlouhé době se stále jedná o nejmladší národní park České republiky. Toto výročí je pro mě osobně i pro celý tým správy parku nejen příležitostí k ohlédnutí se zpět, ale také k zaměření pohledu dopředu – k tomu, kam národní park směřujeme a na čem musíme dále pracovat.