Speleobibliografie našich jeskyní a její využití
Bibliografie v praxi znamená akademické studium knihy, resp. dalších podobných děl, jako jsou např. nejrůznější periodika. Bibliografie se nezabývá obsahem těchto děl, nýbrž metodami jejich evidence a prací s nimi. Od počátku vzniku Správy jeskyní ČR byla snaha evidovat a blíže studovat speleologickou literaturu naši i zahraniční. Speleologické bibliografii se podrobněji věnuje příspěvek v časopisu Ochrana přírody č. 3 z roku 2015 Současná informace je proto zaměřena pouze na aktuální evidenci speleologických publikací. Součástí Správy jeskyní je i odborná knihovna se speleologickou literaturou, která slouží nejen badatelům, kteří zde mohou vyhledávat informace přímo fyzicky z dokumentů, ale dokumenty zde uložené. Údaje z nich i o nich jsou dále zpracovávány a ukládány do databází, aby byly přístupné širší veřejnosti.
Ochrana přírody 3/2017 — 28. 6. 2017 — Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti — Tištěná verze článku v pdf
Ocenění FŽP ČZU v Praze
Ve čtvrtek 20. dubna 2017 bylo u příležitosti oslavy nadcházejícího Dne Země vzpomenuto 10. výročí vzniku samostatné Fakulty životního prostředí ČZU v Praze. Před pěti lety byly poprvé uděleny dvě ceny FŽP významným osobnostem v oblasti životního prostředí.
Ochrana přírody 3/2017 — 28. 6. 2017 — Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti — Tištěná verze článku v pdf
Herbicidy a jejich použití v ZCHÚ
Herbicidy jsou chemické prostředky určené k hubení rostlin a s jejich použitím se lze běžně setkat v různých oblastech lidské činnosti, nejčastěji v zemědělství, lesnictví, dopravě a rybářství. Použití chemických prostředků k hubení organizmů je významným zásahem do životního prostředí, proto je ve zvláště chráněných území zakázáno přímo ze zákona (v I. a II. zóně CHKO, v NPR a PR a také v NPP a PP, pokud by tím hrozilo jejich poškození), nebo vázáno na souhlas orgánu OP na základě bližších ochranných podmínek konkrétního ZCHÚ.
Ochrana přírody 3/2017 — 28. 6. 2017 — Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti — Tištěná verze článku v pdf
Pomohou žížaly zmírnit úbytek horní vrstvy půdy?
Není žádným tajemstvím, že stav půdy na naší planetě nemůžeme označit za příznivý. Třetinu všech půd a více než polovinu těch zemědělsky obdělávaných lidé již v celosvětovém měřítku stačili mírně nebo silně poškodit (FAO 2015, Plesník 2016). Problémy s klesající kvalitou půdy ještě umocňuje velkoplošný úbytek přírodního a přírodě blízkého prostředí, homogenizace živé složky ekosystémů a probíhající a očekávané změny podnebí (Davies 2017). Žádný div, že pozornost nejen vědců se v této souvislosti stále častěji obrací k nezřídka přehlíženým bezobratlým – žížalovitým (Lumbricidae).
Ochrana přírody 3/2017 — 28. 6. 2017 — Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti — Tištěná verze článku v pdf
Šíření nepůvodních organismů ve světě bude pokračovat
Rychlost a rozsah, s nimiž lidé záměrně či neúmyslně přesouvají organismy na naší planetě, v posledních staletích významně narostly. Připomeňme, že jen menší část nepůvodních druhů, obvykle 10–15 %, se chová invazně, tj. ohrožuje jiné druhy, biotopy a ekosystémové procesy a někdy poškozuje lidské zdraví a působí hospodářskou újmu. Přestože na mnoha místech Země dochází k viditelnému zvyšování počtu nepůvodních druhů, údaje o jejich hromadění v určitých částech světa a o rozdílech mezi jednotlivými taxonomickými či ekologickými/funkčními skupinami (gildami) donedávna překvapivě chyběly.
Ochrana přírody 3/2017 — 28. 6. 2017 — Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti — Tištěná verze článku v pdf
Glyfosát dál nerušeně kraluje českým polím, lesům a zahradám
V loňském roce jsme čtenáře Ochrany přírody informovali o tom, že totální herbicid glyfosát, účinná látka například velmi používaného přípravku Roundup, ale i mnoha dalších, je vysoce podezřelý z rakovinotvorných účinků, a také že jeho nadužívání v zemědělství má zřejmě velmi devastující vliv na polní volně žijící živočichy a vůbec biodiverzitu zemědělské krajiny. Proto Evropský parlament doporučil ukončit jeho používání ke konci roku 2016.
Ochrana přírody 3/2017 — 28. 6. 2017 — Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti — Tištěná verze článku v pdf
Norské fondy pomáhají (ekologické výchově) také v regionech
Finanční prostředky z Islandu, Lichtenštejnska a Norska byly využity na Kladensku pro naplnění projektu „Příroda člověku, člověk přírodě“, který byl realizován Naučným střediskem ekologické výchovy Kladno – Čabárna, o.p.s. (NSEV) v letech 2015 a 2016. Cílem projektu bylo novými vzdělávacími programy a pomůckami přispět k ochraně a zvýšení biologické rozmanitosti, přičemž celý projekt prezentuje péči o životní prostředí jako základní lidskou potřebu.
Ochrana přírody 2/2017 — 1. 5. 2017 — Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti — Tištěná verze článku v pdf
Seminář o dropovi se konal v Rakousku
9. a 10. března 2017 se do rakouského Illmitzu u Neziderského jezera na pozvání zástupců projektu LIFE sjeli experti a příznivci ochrany a záchrany dropa z několika zemí Evropy. Nový přeshraniční projekt "Grenzüberschreitender Schutz der Großtrappe in Mitteleuropa" bude probíhat v Rakousku a Maďarsku v letech 2017–2023 a očekáváme, že bude mít vliv i na další postup připravovaného záchranného programu pro dropa v České republice.
Ochrana přírody 2/2017 — 1. 5. 2017 — Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti — Tištěná verze článku v pdf
Výzvy OPŽP, prioritní osy 4 v roce 2017
Dne 31. 3. byl ukončen příjem žádostí prvních kolových výzev prioritní osy 4 (PO 4) vyhlášených v roce 2017. Výzvy 53–56 byly zaměřeny na podporu všech specifických cílů PO 4, tj. na péči o zvláště chráněná území národního významu, na podporu biodiverzity, budování a obnovu krajinných prvků a zakládání a obnovu sídelní zeleně. Těchto výzev se jako prvních dotkla zásadní změna podpory pro vodní prvky v krajině (tůně, mokřady, revitalizace vodních toků), která byla navýšena na 100 % a také změna podpory na budování a obnovu malých vodních nádrží z 50 % až na 100 % (např. rybníky ve zvláště chráněných územích, ÚSES atd.).
Ochrana přírody 2/2017 — 1. 5. 2017 — Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti — Tištěná verze článku v pdf
Největší globální hrozbu pro druhy představuje jejich nadměrné využívání lidmi a k prostředí necitli
Červené seznamy celosvětově ohrožených druhů, od začátku 60. let 20. století vydávané uznávanou Mezinárodní unií ochrany přírody (IUCN), představují významný odborný podklad pro hodnocení stavu, jeho změn a vývojových trendů planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a dalších organismů v globálním měřítku. Protože experti zařazují podle předem daných kritérií druhy a další taxony do příslušných kategorií odrážejících stupeň jejich ohrožení vyhynutím nebo vyhubením, uvádějí pro ně i hlavní ohrožující činitele. Můžeme tak získat obrázek o tom, které hnací síly přispívají na naší planetě k ubývání některých druhů.
Ochrana přírody 2/2017 — 1. 5. 2017 — Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti — Tištěná verze článku v pdf