Zprávy, aktuality, oznámení

Dne 18. 5. 2019 se v prostorách Slovenského muzea ochrany prírody a jaskyniarstva v Liptovském Mikuláši uskutečnilo slavnostní shromáždění k 50. výročí založení SZOPK (Slovenského zväzu ochrancov prírody a krajiny). Průřez historií SZOPK přednesla jeho předsedkyně, RNDr. Oľga Removčíková a bude představen na jiném místě. K jakým zásadním změnám v průběhu 50 let v SZOPK došlo? Zlomovým rokem byl rok 1989, což budu prezentovat na ZO SZOPK Slovenský raj.

Méně známý nosorožec jávský (Rhinoceros sondaicus) patří bezesporu mezi nejvzácnější savce světa. Připomeňme, že původně osídloval rozsáhlý areál od Bangladéše a severního Vietnamu přes Malajský poloostrov až po Sumatru a Jávu. Nechce se věřit, že svého času býval ze tří recentních asijských druhů nosorožců nejpočetnější.

Na sv. Štěpána 2018 oznámilo Japonsko rozhodnutí oficiálně odstoupit od Mezinárodní úmluvy o regulaci velrybářství (ICRW). Zpráva oprávněně vyvolala velkou pozornost světových sdělovacích prostředků. Stává se totiž výjimečně, aby vyspělé země opouštěly závazky sjednané v rámci mezinárodních mnohostranných smluv, a obzvláště v případě Japonska se jedná o bezprecedentní záležitost. V rámci Mezinárodní velrybářské komise (IWC), která představuje rozhodovací orgán ICRW, přetrvávalo určité napětí vyvolané možným odstoupením země vycházejícího slunce již od posledního zasedání komise v brazilském Florianopolisu v září 2018, na němž se Japonsku opět nepodařilo prosadit dlouholetý záměr transformovat IWC a obnovit regulovaný komerční lov velryb (viz Ochrana přírody, 73, 5, x-xi, 2018). Přesto i tzv. ochranářské země, mezi které se řadí Česká republika i ostatní členské státy EU, rozhodnutí Japonska ukončit členství v úmluvě nemile zaskočilo.

Poslední listopadový víkend – 24.–25. 11. 2018 ― se v Čáslavi konal X. Sněm Českého svazu ochránců přírody. Sněm naší největší ochranářské nevládky, konající se jednou za tři roky, je vždy příležitostí podiskutovat nejen o úspěších, problémech a směřování vlastní organizace, ale i ochrany přírody a krajiny v České republice obecně. Nejinak tomu bylo i tentokrát.

Již jen letmý pohled na mezinárodní kalendář potvrzuje, jak široká je rozmanitost lidské kultury. Ostatně někteří ochranářští biologové ji vedle genů, druhů a ekosystémů považují za čtvrtou hladinu biologické rozmanitosti. Světový nebo mezinárodní den má statistika, leváci, žonglování, ženy a dívky ve vědě, poezie, objímání, odpůrci vojenské služby či spodní prádlo.

Již čtvrtá konference Naší přírody se konala 28. listopadu 2018 v Olomouci. Tématem byla tentokrát biodiverzita zemědělské krajiny. Do sálu hotelu Clarion dorazilo na tři stovky účastníků.

Prof. RNDr. Bedřich Moldan, CSc., dr.h.c., je jeden z nejvýznamnějších představitelů československé a české environmentální školy. Světově uznávaný odborník v oblasti analytické chemie, biogeochemie a životního prostředí svou rozsáhlou pedagogickou, publicistickou, organizační, politickou a diplomatickou činností zásadně ovlivnil hned několik generací environmentalistů a významně se podílel na nastavení soudobého systému ochrany životního prostředí v České republice.

V ekológii (najmä systémovej ekológii) sa v posledných desaťročiach uplatňuje niekoľko závažných paradigiem, zásadne ovplyvňujúcich porozumenie vzťahov človeka a prírody. Medzi ne patrí aj tzv. nerovnovážna paradigma prírodných systémov. Podľa nej ekosystémy podliehajú neustálym, často iba ťažko predvídateľným zmenám a rovnovážny stav je v nich skôr vzácny a nie je možné ho zakonzervovať. Čoraz viac prác sa sústreďuje na aspekty ekologickej zložitosti a integrity ekosystémov a ich implikácie pre strategické smerovanie spoločnosti, využívanie prírodných zdrojov i ochranu a manažment ekosystémov. Cieľom manažmentu chránených území by malo byť zabezpečenie kvalitného, spravodlivého a efektívneho spravovania a riadenia týchto území, aby dokázali lepšie reagovať nielen na aktuálne, ale aj budúce výzvy a príležitosti. Na Slovensku pritom neexistuje plán pre systematický manažment chránených území (národných i európskych kategórií).

Dne 5. 2. 2019 to totiž bylo téma konference, kterou uspořádala AOPK ČR ve spolupráci s Fakultou životního prostředí České zemědělské univerzity. Konference se účastnili studenti, pracovníci ochrany přírody, podniků povodí, krajských, městských i obecních úřadů a další zájemci. Mnohé druhy rostlin a živočichů by bez lidské péče z naší přírody zmizely.