Jan Klečka

Expanzivní šíření poloparazitické rostliny jmelí bílé (Viscum album L.) se stává obrovským problémem, který začíná nabývat celorepublikového významu. A to nejen pro dřeviny rostoucí mimo les, ale také pro lesní porosty. Největší problém spočívá v intenzivním napadání velkého množství druhů důležitých listnatých i jehličnatých dřevin. Přesto, že je poškození hostitelských dřevin zpočátku spíše zanedbatelné (chronické), není radno šíření jmelí podceňovat. Po pěti až deseti letech od výskytu prvních keříků se díky velmi rychlému až exponenciálnímu šíření jmelí stává patogenním agens způsobujícím akutní odumírání stovek až tisíců dřevin (stav, který můžeme dnes pozorovat na severní Moravě a na Břeclavsku). Šíření jmelí se navíc v posledních letech, pravděpodobně vlivem zvyšování extrémů klimatu a s tím spojeným oslabením hostitelských dřevin, výrazně zrychluje. Proto je velmi důležité se věnovat zkoumání metod umožňujících efektivně zpomalit či ideálně zastavit další šíření jmelí.

Od vzniku CHKO Poodří uplynulo 25 let. Za čtvrtstoletí se leccos změnilo – jednak v území samotném, ale také v podmínkách hospodaření, legislativě, přístupu veřejnosti… O území už také daleko více víme. Postupně se ukázalo, že původně stanovená pravidla pro ochranu území již nevyhovují současným potřebám. Několik posledních let se proto s velkým úsilím pracovalo na přípravě nového výnosu o CHKO. V letošním roce bylo vše dokončeno. Od 1. března byla CHKO Poodří vymezena v nových hranicích, nová je i její zonace.

V současnosti je již všeobecně známo, že skleněné stěny mohou být pro ptáky smrtelným nebezpečím. Snaha o řešení problému se běžně objevuje už ve fázi projektové přípravy staveb. Jak však ukazuje praxe, zdaleka ne vždy jsou navržená opatření skutečně účinná. A tak, i když stavebník ochotně a svědomitě dodrží veškeré stanovené podmínky, může být stavba ve výsledku nakonec skutečným „popravištěm“. Přitom osvědčená, i v našich podmínkách odzkoušená, a dostatečně variabilní řešení existují.