Péče o přírodu a krajinu

Ochrana přírody 6/2008 — 16. 12. 2008 — Péče o přírodu a krajinu

Údržba štěrkových lavic na řece Ostravici

autoři: Petr Birklen, Kamila Filipová, Jan  Klečka, Lenka Filipová, Martin Lepík

Významným beskydským štěrkonosným to­kem je pravostranný přítok Odry, řeka Ostravice. Se svou celkovou délkou toku 63,5 km a rozlohou povodí 826,79 km2 je centrální říční osou Moravskoslezských Beskyd. Z hlediska kolísání průtoků se Ostravice řadí k velmi aktivním tokům, a to i přesto, že došlo k významnému ovlivnění odtoku z povodí výstavbou dvou údolních nádrží – Morávky na pravostranném přítoku řeky Morávky a Šance přímo na toku Ostravice. Nejvyšší naměřený průtok na Ostravici je podle dostupných údajů 1 000× vyšší než naměřené minimum. Pro Ostravici jsou typické zejména letní povodňové průtoky, zapříčiněné především srážkovou aktivitou v moravskoslezské části Beskyd, v České republice jednou z nejvyšších. Geologické podloží tvoří v horních úsecích koryta karpatský flyš, erozně výrazně náchylnější ve srovnání například s horninami krystalinika Českého masivu. Právě proto je Ostravice, stejně jako většina ostatních beskydských toků, silně štěrkonosná a vytváří typický karpatský tok s dobře vyvinutou nivou. Původní charakter toku však výrazně ovlivnilo postupné a velmi intenzivní osidlování v povodí, zejména v nivě. Aktivita toku s velmi rozkolísanými průtoky a vysokým transportem a akumulací štěrkového materiálu byla neslučitelná se stále sílícími nároky na využití atraktivního a strategicky výhodného nivního prostoru. Již v 18. století se objevily první snahy o stabilizaci koryta, například stavby mostů, později hojně užívané výhonové stavby až po rozsáhlé úpravy příčného i podélného profilu v rámci protipovodňových úprav, které nastoupily ve větším rozsahu od 50. let 20. století. V současnosti je koryto Ostravice stabilizováno úpravami od ústí toku do Odry až po úseky nad údolní nádrží (ÚN) Šance (cca 90 % celkové délky toku).

Přestože je Ostravice téměř v celém úseku regulována, ve vymezeném prostoru koryta stále dochází neustálým přeskupováním a akumulacím nových sedimentů (relativně přirozené skladby) k tvorbě typických dnových struktur – štěrkových lavic. Časté změny faktorů prostředí, jako jsou střídavé vysoušení a přeplavování lavic, spolu s občasným převrstvením novými sedimenty po průchodu povodňových (korytotvorných) průtoků zcela určujícím způsobem ovlivňují dynamiku místních biotopů. Rostlinná společenstva a jednotlivé druhy jsou adaptovány na disturbance, které blokují sukcesi a umožňují existenci konkurenčně méně zdatných druhů, v jiných podmínkách zcela nemožnou (např. heliofytní druhy). Podobně na březích zůstaly zachovány rozsáhlé porosty vrb (Salix purpurea, S. eleagnos), typické pro vyvýšené okraje štěrkových řečišť nebo starší štěrkové lavice.

Štěrková lavice s třtinou pobřežní (Calamagrostis pseudo­phragmites) v intravilánu města Frýdek-Místek

Foto K. Filipová

V zemích Evropské unie se jedná o vzácná stanoviště, proto byl úsek Ostravice mezi Paskovem a ÚN Šance navržen do soustavy Natura 2000 jako evropsky významná lokalita (EVL) pro vranku obecnou (Cottus gobio). Ze­-jména v úseku mezi Frýdlantem nad Ostravicí a Paskovem se nachází díky zachovalé skladbě dnových sedimentů velmi silná populace.

Z chráněných druhů jsou od Ostravy až po úsek nad ÚN Šance dále zaznamenány kriticky ohrožený rak říční (Astacus astacus) a na vhodných, proudově klidných místech, zejména mezi Frýdkem-Místkem a Frýdlantem nad Ostravicí, kde se ukládá jemný sediment, rovněž kriticky ohrožená mihule potoční (Lampetra planerii). Vzhledem k neobvyklému rozsahu výskytu biotopů sterilních štěrkových náplavů (M4.1), štěrkových náplavů s třtinou pobřežní (Calamagrostis pseudophragmites); M4.3 a starších sukcesních stadií vrbových křovin (K2.2) byl tok Ostravice v úseku Staré Město – hráz ÚN Šance aktuálně navržen jako lokalita vhodná k doplnění do národního seznamu EVL. Jejich výskyt je s výjimkou toků Morávka, Olše a Ostravice na území ČR mizivý.

Vrbové křoviny štěrkových náplavů na soutoku řek Ostravice a Čeladenky

Foto k Filipová

Štěrkové náplavy představují z hlediska správy upravených koryt vodních toků problém. Zarůstáním náplavů vegetací, zejména křovinami a dřevinami, dochází k jejich stabilizaci. Erodovatelnost lavic a jejich pohyb jsou v takovém případě za povodňových průtoků sníženy a stávají se překážkou v průtočném profilu. Správce toku takové lavice zpravidla odstraní a současně obnoví původní parametry průtočného profilu. Snaha o odstranění štěrkových lavic na Ostravici však narazila ve správních řízeních orgánů ochrany přírody na odpor občanských sdružení, přes který se nakonec nepodařilo údržbu v požadovaném rozsahu provést. Tím se dále prohloubil stav zarůstání lavic, přičemž na některých místech dosáhla výška náletových dřevin až osm metrů.

Z aktivity Povodí Odry, s. p., se sídlem v Ostravě byl v březnu 2008 připraven vzorový návrh údržby štěrkové lavice v ř. km 22,928–23,638 ve Frýdku-Místku, který byl předložen jako variantní řešení dosavadních záměrů na údržbu koryta Ostravice. Jedná se o lavici v délce 503 m a mocnosti sedimentů 0,5–1,2 m (objem 3 300 m3). Na rozdíl od předešlých řešení předpokládá modelový návrh pouze částečné odstranění svrchní vrstvy sedimentů tak, aby výsledná úprava lavice výškově odpovídala hladinám v rozmezí průtoku Q270d (3,91 m3/s) – Q180d

(7,2 m3/s). Znamená to tedy, že za průtoků pod 3,91 m3/s bude lavice v celé své ploše osušena a naopak při průtocích nad 7,2 m3/s dojde k jejímu úplnému přeplavení. Povrch lavice bude modelován tak, aby zůstal členitý a nabízel variabilitu ekologických podmínek zajišťujících existenci typických biotopů.

Modelový návrh přijala AOPK ČR, středisko Ostrava zejména pro řešení lavic v intravilánu, kde jsou prioritní zájmy protipovodňové ochrany na Ostravici. Řešení bylo při předjednání přijato rovněž ze strany nevládních organizací s tím, že pro údržbu dalších lavic je potřeba zásahy modifikovat podle místní si­-tuace a v zájmu minimalizace negativních dopadů. Vzhledem k nutnosti prověřit efekt údržby na více lokalitách v různých podmínkách, mimo jiné také s ohledem na zvýšený zájem ochrany přírody v podobě prioritních biotopů, byl model převzat pro dalších pět lavic v úseku Ostravice vymezeném ř. km 23,638–31,750. Pro tento účel byly ve spolupráci AOPK ČR a Povodí Odry, s. p., vybrány lavice zčásti v intravilánu a zčásti mimo zástavbu. Současně bylo dohodnuto, že výsledná údržba bude provedena v širším rozpětí parametrů (výšek lavice), aby bylo možné sledovat odchylky v sukcesi na různě upravených lavicích. Výsledné řešení počítá s úpravou dvou z pěti lavic v horním limitu výšky na úrovni hladiny průtoku Q1, spodní limit zů-stane zachován podle původního návrhu. Významným problémem údržby jsou těžené sedimenty. Přirozená skladba sedimentů a rovnováha mezi jejich transportem a akumulací je závislá na dostatečném zdroji splavenin. Pokud dochází k neustálému ochuzování ekosystému toku o zdroje splavenin, efekt tzv. hladové vody způsobuje nežádoucí hloubkovou erozi a změnu kvality dnových sedimentů. Tento proces je u toků jako Ostravice dlouhodobě nežádoucí a zvyšuje riziko postupného zániku hodnotných biotopů. Proto bylo rozhodnuto, že odtěžené sedimenty budou z části ponechány v korytě, a to ve 30–50 % těženého objemu. Podle možností budou těžené štěrky ukládány do vývarů stupňů a částečně k protilehlým břehům upravovaných lavic, kde budou formovány do jakýchsi žeber směřujících k ose toku tak, aby nedošlo k uniformizaci členitosti dna jeho zarovnáním. Práce na údržbě první z modelových lavic se uskutečnila v roce 2008.

Parametry navrženého řešení vycházejí z provozních zkušeností správce toku, založené na desetiletí trvajícím měření průtokového režimu, režimu splavenin apod. Zkušenosti s péčí o podobné biotopy jsou bohužel na straně ochránců přírody a biologů velmi chudé a názory různorodé. Vyjdeme-li z předpokladu, že zachování sledovaných biotopů je závislé na disturbančních činitelích, jako jsou přeplavení lavice, převrstvení štěrky, vymývání jemnozemně apod., které blokují jejich sukcesi, je možné pravidelný zásah správce toku v popsaném rozsahu přijmout jako management těchto biotopů. V zásadě se jedná o simulaci povodňového průtoku, při němž rovněž dochází ke stržení či převrstvení lavice spolu s vegetací, která by jinak při dalším rozvoji zvyšovala podíl sedimentující jemnozemně a měnila světelné klima, což je pro typické druhy (Calamagrostis pseudophragmites) jedním z limitujících faktorů. Současně je nutné sledovat rozvoj náletových dřevin na lavicích a regulovat je mechanickou likvidací (ořez, vytrhávání), aby vzrůstem nepřesáhly výšku 1–1,5 m. Vzhledem k výraznému postižení povodí Ostravice invazními druhy (Reynoutria spp. Impatiens glandulifera, Rudbeckia laciniata) je třeba sledovat zarůstání lavic těmito druhy a případně je likvidovat. Jako nedílná součást modelové údržby lavic je na­plánováno systematické monitorování vyhodnocující provedená opatření a jejich případná úprava pro optimalizaci výsledného efektu. V roce 2008 bylo zahájeno mapování stávající vegetace u vybraných modelových lavic a geometrické zaměření. Monitorování bude zajišťovat Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i., a bude se na něm podílet AOPK ČR, středisko Ostrava, Ostravská univerzita, katedra fyzické geografie a geologie a Povodí Odry, s. p., Ostrava. Financování je zajištěno z prostředků MŽP a předpokládá se, že bude trvat pět let. Kromě sledování sukcese štěrkových náplavů a ekologie zastřešujících druhů bude sledování zaměřeno na dynamiku porostů invazních druhů na štěrkových lavicích.

Mezi evropsky významné biotopy patří rovněž břehové porosty s dominantním zastoupením vrb (svaz Salicion eleagno-daphnoi­dis). Tyto porosty jsou na březích upravených toků rovněž předmětem údržby a také v tomto případě je pro zvolení optimální péče o ně v současnosti připravován modelový postup, kterému se budeme věnovat v některém z dalších čísel Ochrany přírody.

P. Birklen, K. Filipová, J. Klečka pracují v AOPK ČR, středisko Ostrava, L. Filipová a M. Lepík na Povodí Odry, s. p., Ostrava