Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.
cs / en
Ochrana přírody 2/2009 — 21. 4. 2009 — Zprávy-Recenze
Praha bude hostit 2. evropský kongres ochranářské biologie
Ochranářská biologie (conservation biology), někdy označovaná i jako biologie ochrany přírody, představuje vědní disciplínu, zabývající se péčí o biologickou rozmanitost a využívající zákonitosti biologických a jiných přírodních, společenských a hospodářských věd. Jejich poznatků využívá v praktické péči o přírodní a krajinné dědictví státní i dobrovolná ochrana přírody. Ochranářská biologie věnuje zvýšenou pozornost populacím planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů a biotopům. Českým čtenářům obor představil zdařilý překlad jedné z učebnic Richarda B. Primacka, který vyšel pod názvem Biologické principy ochrany přírody.
Ochranářská biologie vznikla jako samostatný vědní obor v USA. Za datum jejího zrodu bývá považován rok 1978, kdy se v kalifornském San Diegu uskutečnila konference na stejné téma, i když některé její aspekty se rozvíjely mnohem dříve. Ve Spojených státech ustavili zájemci o poměrně mladý obor Společnost pro ochranářskou biologii (Society for Conservation Biology, http://www.conbio.org). Jde o mezinárodní profesní organizaci, zaměřenou na vědecký výzkum činitelů ovlivňujících zachování, ubývání a obnovu biologické rozmanitosti a podporující ochranu přírody, založenou na důkazech. Vydává prestižní vědecký časopis Conservation Biology, nověji také Conservation Letters. V současnosti sdružuje více než 13 000 členů z pěti kontinentů a v jejím rámci působí evropská sekce.
Právě evropská sekce Společnosti pro ochranářskou biologii pořádá spolu s Českou zemědělskou univerzitou a její Fakultou životního prostředí 2. evropský kongres ochranářské biologie (2nd European Congress of Conservation Biology, 2nd ECCB). Uskuteční se 1. – 5. září 2009 v areálu ČZU v Praze a předpokládáme, že se do Suchdola sjede 1 000–1 500 zájemců z 50 zemí. Podtitul jednání, Ochranářská biologie a něco za ní: od vědy k praxi, napovídá, že se účastníci kongresu budou zabývat širokou škálou otázek, od teoretických východisek až po konkrétní péči o biologickou rozmanitost a udržitelné využívání jejích složek. Jak bývá na obdobných akcích obvyklé, kromě zásadních plenárních přednášek poběží současně 6 až 8 úžeji vymezených sekcí.
Zvláštní pozornost hodlají organizátoři věnovat několika málo navýsost aktuálním tématům. Přestože se stalo zvykem svádět na probíhající a očekávané změny podnebí ledacos, je zřejmé, že právě uvedený činitel již dnes působí na živou i neživou složku řady ekosystémů. Podle závěrů rozsáhlého megavědeckého projektu Hodnocení ekosystémů na začátku tisíciletí (Millennium Ecosystem Assessment, MA) se do konce 21. století stane změna podnebí nejdůležitějším činitelem, působícím na biodiverzitu. Na druhé straně odpovídající péče o biodiverzitu může dopady klimatických změn na fungování ekosystémů a lidskou společnost do určité míry zmírnit.
I když jen jedna desetina druhů, zavlečených nebo úmyslně vysazených člověkem mimo původní areál rozšíření, se chová invazně, tj. ohrožují jiné druhy, biotopy a celé ekosystémy, a jen desetina z této desetiny dokáže vytvořit v novém prostředí dlouhodobě životaschopné populace, představují invazní nepůvodní druhy pro biodiverzitu v celosvětovém měřítku druhou nejvýznamnější hrozbu, hned po rozpadu, ničení a úbytku původních biotopů. Podle střízlivých odhadů působí v celosvětovém měřítku ročně újmu představující těžko představitelných 5 % světového HDP.
Skutečně účinná péče o přírodu a krajinu již dávno nevystačí jen se zjištěními přírodních věd. Stále častěji se v ní, ať už se nám to líbí nebo ne, uplatňují i poznatky ze společenských věd a ekonomie. Koncepce ekosystémových služeb, spojující ochranu přírody se světem ekonomů, řídících pracovníků a politiků, představuje z tohoto hlediska nejen navýsost moderní, ale bohužel také módní přístup.
Hlavní konferenční program bude doprovázet řada seminářů, kulatých stolů, prezentací a vzdělávacích kursů. Účastníci kongresu se seznámí s přírodou a krajinou národních parků, chráněných krajinných oblastí a současných a bývalých vojenských výcvikových prostorů i vyhlášenými kulturními klenoty České republiky. Na přípravě kongresu spolupracuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Ministerstvo životního prostředí, Česká Bioplatforma a další instituce.
Profesionální i dobrovolní ochránci přírody z ČR mají ojedinělou možnost nahlédnout za oponu rychle se rozvíjejícího oboru. Je zřejmé, že řada poznatků, které zazní na 2. evropském kongresu ochranářské biologie, najde uplatnění v praktické ochraně populací cílových druhů a jimi osídleného prostředí a při výchově, vzdělávání a získávání podpory široké veřejnosti i cílových skupin obyvatelstva pro péči o přírodní a krajinné dědictví.
K přípravě a průběhu 2. evropského kongresu ochranářské biologie se vrátíme v příštích čísel. Bližší informace získá zájemce na webových stránkách www.eccb2009.org.