Zaměřeno na veřejnost

Ještě před půlstoletím se pobřeží Karibského moře na severovýchodě Yucatánu nelišilo od zbytku zmiňovaného mexického poloostrova, snad jen bělostným jemným pískem, pokrývajícím pusté pláže táhnoucí se na délku desítky kilometrů. V lednu 1970 přistoupila federální vláda k riskantnímu kroku. Rozhodla se vybudovat v tropickém vlhkém prostředí nikoli na zelené louce, ale na vskutku azurovém břehu zbrusu nové letovisko. Jméno dostalo podle jednoho z ostrovů, sevřených úzkou pevninskou kosou – Cancún.

K nejaktuálnější problematice ochrany přírody dnes patří invazní druhy. Je přitom třeba rozlišovat mezi druhem nepůvodním a druhem invazním. Ze současné platné národní legislativy vyplývá, že nepůvodním druhem je živočich nebo rostlina zavlečená nebo vysazená mimo přirozený areál rozšíření. Legislativa EU dále vymezuje jako invazní nepůvodní druh, u něhož bylo zjištěno, že jeho zavlečení či vysazení nebo šíření ohrožuje biodiverzitu a také související ekosystémové služby, nebo na ně má nepříznivý dopad.

Staré mapy měly odjakživa své kouzlo. Často zobrazují něco, co již neexistuje, anebo naváděly k místům obestřeným tajemstvím. Kolem řady historických map kolují legendy či záhady. Staré plány jsou mnohdy mistrně propracované, i když zakreslené partie neodpovídají skutečnosti. V jiných případech je přesnost až zarážející. Všechny tyto zmíněné atributy najdeme i u historických map českých a moravských jeskyní. A mnoho z nich s sebou nese i neobvyklé příběhy.

Na přelomu srpna a září 2016 zamířilo více než 10 000 návštěvníků na Havajské ostrovy. Do světově proslulé turistické destinace se ale nejeli opalovat na pláži Waikiki, známé z kultovních hollywoodských filmů, ani zkoumat diverzitu místních barů a vyhlášených značkových obchodů. Delegáti ze 192 zemí se 1.–10. září 2016 zúčastnili v Honolulu v pořadí již šestého Světového kongresu ochrany přírody, konaného pod působivým heslem Planeta na křižovatce. V jeho průběhu nejen zhodnotili současný stav péče o přírodní a krajinné dědictví na Zemi, ale shodli se i na celosvětových prioritách v této oblasti do roku 2020. Rozsáhlou akci uspořádala nejuznávanější nevládní ochranářská organizace světa – Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN) sdružující státy, vládní instituce, mezinárodní mezivládní a nevládní organizace, nevládní organizace působící v jednotlivých zemích, vědeckovýzkumná pracoviště a výjimečně formou čestného členství i vynikající osobnosti globální ochrany přírody.

Historie pohlednic odesílaných poštou sahá do druhé poloviny 19. století. Např. v Německu byla nejstarší dochovaná prošlá pohlednice odeslána v roce 1866, v Rakousko-Uhersku o pět let později. V 80. a 90. letech pak nastává velký rozmach tisku obrázkových pohlednic, který byl podpořen i výstavbou Eiffelovy věže. Ta se ihned stala objektem zájmu fotografů i vydavatelů. Na konci 19. století se objevují také první obrázkové pohlednice z oblasti Moravský kras. Nejčastějším motivem byla světoznámá propast Macocha, vývěr Punkvy, ale i pamětihodnosti či poutní místa jako Sloup nebo Křtiny. Na vydávání pohlednic na našem území se v počátcích nejvíce podílel Klub českých turistů, založený roku 1888.

V naší republice je otevřeno čtrnáct veřejnosti zpřístupněných jeskyní, o které pečuje a které provozuje státní příspěvková organizace, Správa jeskyní České republiky. Každá z těchto cenných podzemních přírodních památek je svým způsobem charakteristická, každá z nich je významná. Některé z jeskyní patří k unikátním archeologickým lokalitám, jiné prodělaly pestrý geologický vývoj. Většina z nich se může pochlubit i bohatou krápníkovou výzdobou. Z tohoto pohledu jsou bezesporu nejkrásnější Javoříčské jeskyně.

Koncem února vyhlásila Česká společnost ornitologická ptákem roku 2016 červenku obecnou. Tento všeobecně známý drobný ptáček tak ukazuje, že titul nemusí náležet jen druhům vzácným nebo ohroženým. I na příkladu běžných druhů se totiž můžeme dozvědět mnoho zajímavého o ptačím životě a uvědomit si, že i široce rozšíření ptáci čelí v naší přírodě nebezpečím, jako jsou třeba nárazy do prosklených ploch. Kampaň má především vzbudit zájem veřejnosti – nejen o ptáky, ale i o celou přírodu. A právě do pomoci červenkám se může zapojit opravdu každý, ať už péčí o svou zahradu nebo mapováním nebezpečných zastávek hromadné dopravy.

Bez podpory veřejnosti není ochrana přírody a krajiny možná. Toto tvrzení je v ochranářské obci již (téměř) obecně přijímané. Jedním z nejdůležitějších nástrojů je práce s návštěvníky chráněných území přímo v terénu a hlavní součástí návštěvnické infrastruktury se stala návštěvnická centra (Domy přírody) a informační střediska v chráněných krajinných oblastech, která jsou realizována a provozována v rámci programu Dům přírody.

Vyhlášením chráněné krajinné oblasti Český les bylo završeno mnohaleté úsilí dobrovolných i profesionálních ochránců přírody, kteří si po pádu železné opony uvědomili přírodní i krajinářské hodnoty území, které bylo 40 let pro veřejnost zcela uzavřeno.

Již více než rok pomáhá profesionálním i amatérským pozorovatelům mobilní aplikace BioLog zaznamenávat přímo v terénu výskyt živočichů, rostlin i hub. Za dobu své existence si našla řadu příznivců, kteří aplikaci vyzkoušeli a svými pozorováními přispěli k poznání o rozšíření druhů na našem území. Tento efektivní způsob sběru dat, který reaguje na trend využívání mobilních technologií, se tak stává běžnou pomůckou při mapování v terénu. Od spuštění se pomocí aplikace podařilo získat více než 22 tisíc záznamů.