Výzkum a dokumentace

Populácia medveďa hnedého (Ursus arctos) má na území Slovenska stúpajúcu tendenciu. Len v oblasti Krivánskej Fatry sa počet jedincov koncom 70. rokov 20. storočia odhadoval na 17–18 ks (Janík 1982), pričom v roku 2011 tu bolo počas pravidelného stacionárneho monitoringu zistených 37 medveďov. Naviac posledné číslo určite nepredstavuje celkový počet jedincov v tomto národnom parku (Kalaš 2012a). Napriek tomu oficiálne údaje hovoriace o takmer dvoch tisíckach medveďov na Slovensku treba brať so značnou rezervou. Podobne sa žiada pristupovať aj k otázke rozširovania recentného areálu. Súčasné ojedinelé výskyty jedincov mimo areál ešte neznamenajú, že sa hranica rozšírenia výraznejšie mení.

Monitoring živočichů vypuštěných po jejich vyléčení zpět do přírody je důležitou součástí péče o zraněné a jinak postižené živočichy v záchranných stanicích. Data získaná z tohoto monitoringu umožňují záchranným stanicím zlepšit a zefektivnit svou činnost a také zjistit, do jaké míry má záchrana zraněných či jinak handicapovaných volně žijících živočichů smysl.

Nálezová databáze ochrany přírody, ND OP (pro bližší informace viz Ochrana přírody2/2011, 3/2010, 6/2008), georeferencovaná a trvale aktualizovaná databáze dat o výskytu všech druhů rostlin, živočichů i hub na území (nejen) České republiky, je dnes již široce známým a využívaným nástrojem pro praxi mnoha subjektů ochrany přírody i dalších smluvních partnerů. Na podzim 2012, kdy databáze překročila symbolickou hranici počtu 10 milionů dat, došlo i ke skutečnému naplnění záměru veřejného zpřístupnění interpretovaného obsahu databáze – tedy ke zveřejnění přehledů rozšíření všech druhů, jak je aktuálně zaznamenáno v ND OP, v síťových kartogramech (nebo méně přesně v síťových mapách či faunistických/floristických „čtvercích“) na tzv. kartách druhů, jejichž podobu článek krátce představuje.

Na území České republiky je v současné době potvrzen výskyt 21 druhů obojživelníků. Všechny jsou bohužel, byť různou měrou, určitým způsobem ohrožené. Protože základním předpokladem pro úspěšnou ochranu je dobrá znalost jejich recentního rozšíření, organizuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR již pátým rokem celoplošné mapování. Přestože ještě není u konce, je už dnes možné některá ze získaných dat vyhodnotit. Co naznačují první dosažené výsledky? Dochází k úbytku, nebo naopak k šíření druhů? Jaké jsou hlavní důvody těchto trendů? Na tyto a další otázky odpovídá tento článek.

Součástí desetiletého sledování vlivu pastvy na xerotermní trávníky na území Prahy bylo mimo jiné vyhodnocení, do jaké míry má období pastvy vliv na omezování expanzivního ovsíku vyvýšeného (Arrhenatherum elatius) a také dřevin, které zarůstají chráněná území (podrobněji viz Dostálek & Frantík 2007, 2008). Článek přináší závěry tohoto sledování.

Koniklec otevřený (Pulsatilla patens (L.) Mill.) je díky svým časně rozkvétajícím, dekorativním květům poměrně známý druh, populární u veřejnosti i odborníků. Jeho lokalitám je věnována značná pozornost a všechny populace jsou pravidelně monitorovány, neboť druh je uveden v příloze II směrnice o stanovištích a vyhlašují se pro něj evropsky významné lokality soustavy Natura 2000. Ani legislativní ochrana, ani management a ochrana stanovišť však nezabránily jeho ústupu z našich nalezišť během druhé poloviny 20. století. Změny v krajině byly natolik výrazné, že se počty lokalit i jedinců výrazně snížily. Podobný vývoj byl rovněž zaznamenán v ostatních evropských zemích.

Existuje známé známé, protože jsou věci, o kterých víme, že o nich víme. Existuje známé neznámé: víme totiž, že o některých věcech nevíme. Ale je i neznámé neznámé: nevíme, co nevíme.

Donald Rumsfeld před útokem na Irák

V roce 2011 se pracovníkům Správy jeskyní ČR, oddělení péče o jeskyně, podařilo vypátrat místo uložení velmi významného historického dokumentu, který byl více než sto let považován za ztracený či zničený. Jedná se o vůbec první mapu jeskynního systému Výpustek z roku 1807, kterou na příkaz majitelů pozemků Lichtenštejnů nakreslil dvorní inženýr Antonín Lola.