Výzkum a dokumentace

Koniklec otevřený (Pulsatilla patens (L.) Mill.) je díky svým časně rozkvétajícím, dekorativním květům poměrně známý druh, populární u veřejnosti i odborníků. Jeho lokalitám je věnována značná pozornost a všechny populace jsou pravidelně monitorovány, neboť druh je uveden v příloze II směrnice o stanovištích a vyhlašují se pro něj evropsky významné lokality soustavy Natura 2000. Ani legislativní ochrana, ani management a ochrana stanovišť však nezabránily jeho ústupu z našich nalezišť během druhé poloviny 20. století. Změny v krajině byly natolik výrazné, že se počty lokalit i jedinců výrazně snížily. Podobný vývoj byl rovněž zaznamenán v ostatních evropských zemích.

Existuje známé známé, protože jsou věci, o kterých víme, že o nich víme. Existuje známé neznámé: víme totiž, že o některých věcech nevíme. Ale je i neznámé neznámé: nevíme, co nevíme.

Donald Rumsfeld před útokem na Irák

V roce 2011 se pracovníkům Správy jeskyní ČR, oddělení péče o jeskyně, podařilo vypátrat místo uložení velmi významného historického dokumentu, který byl více než sto let považován za ztracený či zničený. Jedná se o vůbec první mapu jeskynního systému Výpustek z roku 1807, kterou na příkaz majitelů pozemků Lichtenštejnů nakreslil dvorní inženýr Antonín Lola.

Na konci roku 2011 byl ukončen pětiletý výzkumný projekt v rámci programu VaV MŽP – „Změny alpinských ekosystémů na území KRNAP, NPR Králický Sněžník a CHKO Jeseníky v kontextu globálních změn“. Cílem projektu bylo popsat odezvy alpinské vegetace a půdního prostředí na globální změny prostředí. Rozsáhlý výzkum se odehrával na území Krkonoš, Králického Sněžníku a Hrubého Jeseníku a přinesl řadu zajímavých zjištění. Průběh výzkumu a jeho významnější závěry jsou shrnuty v tomto článku.

Tetřívek obecný (Tetrao tetrix) je bezesporu druhem velmi citlivým na jakékoliv změny v jím preferovaném prostředí. A jsou-li nepříznivé, což se v případě tetřívků stává často, i relativně početné a stabilní populace velmi rychle mizí. Nepřekvapuje proto, že je v posledních desetiletích předmětem zvýšeného zájmu vědců, lesníků i ochránců přírody.

Máme-li vůbec někdy možnost pozorovat vývoj podzemních objektů, pak snad vedle ledovcových jeskyní je tento proces postřehnutelný, dokonce přímo měřitelný u jeskyní, jejichž vznik je vázán především na gravitační (svahové) pohyby skalních masivů. V této souvislosti máme na mysli jeskyně rozsedlinového typu vzniklé v nekrasových horninách.

Dětinská otázka, pomysleli bychom si. Milovník přírody by řekl, že obrovskou, byznysmen vytáhne kalkulačku a ten, kdo někdy otevřel učebnici etiky, si přečetl, že vnitřní hodnota přírody je nekonečná.

Mech dvouhrotec zelený (Dicranum viride) je epifyt, který roste na borce listnatých stromů v nížinách až v montánním stupni, v oblastech s vyšší vzdušnou vlhkostí. Je zařazen do přílohy II směrnice o stanovištích a druzích, také patří mezi celoevropsky ohrožené druhy chráněné Bernskou úmluvou. V České republice jej červený seznam hodnotí jako ohrožený druh (EN, Kučera & Váňa 2005). Tento mechorost je nově navrhován mezi zvláště chráněné organismy (novelizace vyhlášky č. 395/1992 Sb.) jako ohrožený druh.