Podrobné vyhledávání v článcích

V úterý 11. února nás zastihla smutná zpráva o náhlém úmrtí bývalého ředitele Správy Krkonošského národního parku Jiřího Nováka.

Chráněná území v jižní a východní Africe neproslavila ani tak krása tamější krajiny, jako pestrá a stále ještě početná společenstva volně žijících živočichů. Jména jako Serengeti, Masai Mara nebo Kruger dobře znají milovníci přírody doslova po celém světě. Oblast kolem řeky Tsavo v jihovýchodní Keni představuje z tohoto pohledu výjimku. Návštěvníkům může nabídnout nezapomenutelné scenérie, doplněné překvapivě pestrou mozaikou rozmanitého prostředí. Tsavo se ale do povědomí veřejnosti dostalo také díky zvířatům, i když nejdříve ne úplně žádoucím způsobem.

Situace nosorožců ve volné přírodě je nejhorší za poslední desítky let. V Jihoafrické republice jich bylo jen za loňský rok upytlačeno víc než tisíc a desítky dalších byly zavražděny v ostatních afrických zemích. Asijští nosorožci jsou na tom podobně - i oni jsou častým terčem pytláků. Ve snahách o záchranu nosorožců se angažují i české instituce, především ZOO Dvůr Králové nad Labem.

V letech 2003 až 2005 jsem pracoval na realizaci projektu, který byl zaměřen na zvyšování povědomí o soustavě Natura 2000. Jeho hlavními součástmi bylo značení místních výrobků v územích Natura 2000 a ekologická výchova. Značení regionálních produktů si nekladlo za cíl nahrazovat žádné dosud zavedené certifikáty (např. kvality, ekologické šetrnosti), jeho hlavním smyslem bylo a je zdůraznění a garance původu výrobků ve velkoplošném chráněném území. I přes prvotní nezájem se podařilo vybudovat systém regionálních značek, které dnes používá 24 regionů po celé republice.

Asociace regionálních značek, o.s. (ARZ) je založena na jednotných principech a pravidlech udělování značky ve všech členských regionech a na jednotném grafickém stylu značek i propagačních materiálů. Značenípodporuje řemeslné výrobky, potraviny a přírodní produkty šetrné k životnímu prostředí, se zaručeným původem z daného území a s vazbou k tomuto území vyjádřenou naplněním (některého nebo všech) specifických kritérií týkajících se tradice, podílu ruční práce, podílu místních surovin a specifičnosti pro daný region. U služeb se hodnotí celkový přístup provozovatele s důrazem na regionální charakter – tj. např. využívání místních produktů, nabídka programů seznamujících s regionem a ekologická šetrnost. U zážitků je podstatná jedinečnost a vztah k regionu. Základní podmínkou pro udělení regionální značky ve všech kategoriích je plnění zákonných předpisů a norem pro daný provoz (hygienické a technické normy, bezpečnost práce apod.).

Ochrana včel (a opylovačů vůbec) v souvislosti s používáním pesticidů je v posledních letech žhavé téma, a to nejen v Evropě, ale například i ve Spojených státech. Skupinou pesticidů, která má na svědomí největší rozruch kvůli negativním účinkům na včely, jsou neonikotinoidy. V médiích i na internetu jim bylo věnováno hodně pozornosti, ale informace byly velmi různorodé a často dokonce zcela protichůdné. Jak to s nimi tedy vlastně doopravdy bylo a je?

Pro čápa černého je příznačný mimo jiné skrytý způsob života, obrovský areál rozšíření a také rychlé změny rozšíření. K nám se čáp černý začal vracet koncem 40. let minulého století na severovýchodní Moravu, koncem padesátých let již hnízdil na více místech i v Čechách a poměrně rychle znovuosídlil celé území státu.

Hnědásek osikový (Euphydryas maturna) patří k nejvzácnějším motýlům v ČR. Přežívá na jediné lokalitě v Polabí, což je z dlouhodobého hlediska značně rizikové, ale akutní hrozba jeho vymření se snížila. Po letech, kdy se zdál jeho osud zpečetěn, můžeme naštěstí optimisticky vyhlížet do dalších let. Hrozivý kolaps populace na samou hranu bytí a nebytí se nejen zastavil, ale v posledních dvou letech je zřetelný pozitivní obrat. Přibývá jak dospělých motýlů, tak zejména stromů, na nichž jsou nalézány jejich vajíčka a housenky. Dostat se do této fáze nebylo ale vůbec jednoduché.