Podrobné vyhledávání v článcích

Koncem roku 2016 končí svou profesní dráhu na Správě CHKO Beskydy náš milý kolega, Jan Petřvalský. Honza nebo Jeník, jak mu říkáme, je s historií správy spjatý od jejího prvopočátku a je v současné době nejdéle sloužícím pracovníkem ochrany přírody zaměstnaným v AOPK ČR.  Byl u zrodu CHKO Beskydy, když se od roku 1972 podílel na její přípravě a vyhlášení. V té době ještě správa neměla samostatné pracoviště a Jeník seděl v kanceláři na tehdejším Městském národním výboře v Rožnově pod Radhoštěm s dalším kolegou. Tím byl akad. arch. Milan Podzemný, první a dlouholetý vedoucí Správy CHKO Beskydy. Později bylo vytvořeno samostatné pracoviště správy se sídlem v jedné z budov v centru Rožnova p. R. Personál správy se postupně rozrostl na osm pracovníků a tento kolektiv vydržel po mnoho let, než se postupně zvýšil na současných 22 zaměstnanců. Jeník se na pracovišti zabýval nejen geografií a vším, co s ní souvisí, ale dlouhodobě i stavební agendou a v letech 1989–1996 působil také ve funkci vedoucího správy.

Jak už to u aktivních lidí bývá, pracují souběžně na více projektech a jsou zapojeni v množství činností, aktivit, a tedy kolektivech spolupracovníků. A mezi takové bezesporu patří Doc. RNDr. Václav Zelený, CSc., který v létě oslavil osmdesátiny. Někteří ho znají především jako docenta katedry botaniky a fyziologie rostlin České zemědělské univerzity, jiní jako specialistu na vybrané taxony české flóry a autora příslušných kapitol Květeny ČR, další jako znalce užitkových rostlin tropů a subtropů či flóry mediteránu a autora Atlasu rostlin Středozemí. Na Podblanicku je pak pro místní jedním z nejvýznamnějších regionálních přírodovědců, zakladatelem zdejšího systematického botanického výzkumu a znalcem zámeckých parků.

Letos uplynulo už 20 let od okamžiku, kdy byla chráněná krajinná oblast Bílé Karpaty zařazena na seznam biosférických rezervací UNESCO. Dostala se tak do dobré společnosti nejvýznamnějších přírodních a kulturních krajin naší planety. Při této příležitosti uspořádala Správa CHKO Bílé Karpaty slavnostní konferenci, jejíž program zdůraznil výjimečnost území a oprávněnost jeho postavení ve světě. Zúčastnilo se jí na 150 odborníků, kteří 8. listopadu 2016 zaplnili sál Panského dvora ve Veselí nad Moravou. Úvod patřil předsedovi Národního komitétu MAB, Ivanu Ryndovi a tématu role biosférických rezevací.

Zbrašovské aragonitové jeskyně jsou unikátním jeskynním systémem hydrotermálního původu. Leží v údolním svahu řeky v lázních Teplice nad Bečvou nedaleko města Hranice. Celková délka systému činí 1435 m, návštěvní trasa je dlouhá 375 m. Spolu s dalšími 13 zpřístupněnými jeskyněmi u nás jsou organizačně začleněny do Správy jeskyní ČR.

Velké šelmy, vlk obecný (Canis lupus), medvěd hnědý (Ursus arctos) a rys ostrovid (Lynx lynx), se v poslední době šíří na našem kontinentě i do míst, kde v minulosti byly zcela vyhubeny nebo kde se jejich počet v důsledku pronásledování člověkem výrazně snížil. Příčinu návratu zmiňovaných savčích predátorů spatřujeme nejen v jejich dlouhodobé ochraně alespoň v části jejich areálu rozšíření, ale i v jejich překvapivé schopnosti se přizpůsobit životu také v lidmi značně pozměněné krajině a v neposlední řadě ve zvýšení stavů základní kořisti. Není žádným tajemstvím, že hustota volně žijících velkých kopytníků v Evropě je v současnosti nejvyšší v historii.

Pozorování ptáků a často dobrodružné výpravy za nimi patří také u nás mezi populární koníčky. K tomuto účelu existuje velké množství určovacích klíčů domácího i zahraničního původu a každý si jistě vybere podle svých znalostí, nároků nebo i peněženky. S knižními průvodci přírodou a nejlepšími lokalitami České republiky je to horší. Mezeru na trhu v případě našich opeřenců se snaží zaplnit nová kniha „Kam za ptáky v České republice“ z nakladatelství Grada. Přípravy a řízení početného kolektivu spoluautorů se ujala Alena Klvaňová, zkušená šéfredaktorka ornitologického časopisu České společnosti ornitologické Ptačí svět. Ke spolupráci pozvala regionální znalce a výsledkem je opravdu vydařená publikace pro široký okruh zájemců o přírodu a putování za ptáky napříč Českou republikou.

Jeskyně – cenné a chráněné přírodní památky – jsou jedním z nejdůležitějších míst pro zimní hibernaci letounů, tedy u nás netopýrů a vrápenců. Podzemní prostory se stálou roční teplotou kolem osmi stupňů a vysokou vzdušnou vlhkostí umožňují překonat těmto zajímavým nočním živočichům pro ně nepříznivé roční období s nedostatkem potravy. Střídání letních stanovišť, převážně na půdách budov, a zimních stanovišť v podzemních prostorách, patří k základním a nutným podmínkám pro jejich přežití a úspěšnou reprodukci v našem klimatickém pásmu.