Podrobné vyhledávání v článcích

Jako vedoucí Správy CHKO Moravský kras jste působil v letech 1980–2020, tedy skoro neuvěřitelných 40 let. Co se za tu dobu v Moravském krasu, ale i v celé ochraně přírody podle Vás nejvíce změnilo?

Na Správě chráněné krajinné oblasti Moravský kras jsem prožil 40 let v letech 1980 až 2020. Chráněná krajinná oblast byla vyhlášena v roce 1956 a správa CHKO vznikla až o 20 let později v roce 1977. V prvních letech bylo důležité vysvětlit, že v území vzniklo odborné pracoviště ochrany přírody. Podle tehdy platného zákona o ochraně přírody č. 40/1956 Sb. byly správy CHKO odbornými pracovišti bez přímých pravomocí.

Dne 1. dubna 2026 uplynulo bez povšimnutí 20 let od založení samostatné Správy jeskyní České republiky. Ministr Libor Ambrozek tehdy vyhověl požadavkům pracovníků správ jeskyní a z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR vyčlenil útvar spravující zpřístupněné jeskyně a v souladu s aktuální novelou zákona o ochraně přírody a krajiny zřídil v resortu životního prostředí samostatnou příspěvkovou organizaci.

Před osmdesáti lety spatřilo světlo světa první vydání časopisu Ochrana přírody. S šestnáctiletou přestávkou mezi roky 1976–1992, kdy byl součástí společného časopisu s památkovou péčí, vychází samostatně, bez zásadních změn zaměření, skladby příspěvků a cílové skupiny dosud. Za úctyhodně dlouhou dobou své existence tento profesní časopis přinesl více než pět tisíc odborných příspěvků a bezpočet oborových aktualit, sdělení, recenzí, právních novinek, medailonků a dalších informací z ochrany přírody a krajiny v České republice i zahraničí.

Během sta let své existence se Československá ornithologická společnost (ČsOS) proměnila z malého odborného spolku čítajícího necelou stovku zájemců o ptáky ve dvě respektované moderní nástupnické organizace – Českou společnost ornitologickou a Slovenskú ornitologickú spoločnosť, které dnes sdružují dohromady téměř deset tisíc členů. Její historie je příběhem proměn československé ornitologie, ochrany přírody i vztahu lidí ke ptákům a krajině.

Sýček obecný patří mezi nejohroženější druhy ptáků České republiky, přičemž jeho početnost nepřesahuje 120 hnízdních párů. Z toho důvodu u nás od roku 2020 probíhá – jako u prvního ptačího druhu – záchranný program, jehož cílem je zastavit dlouhodobý pokles početnosti a zabránit jeho úplnému vymizení z naší krajiny, které reálně hrozí. Realizaci „Záchranného programu pro sýčka obecného v ČR“ koordinuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.

Širokou i odbornou veřejnost oprávněně zaujaly opakující se zprávy o vysoké početnosti hraboše polního (Microtus arvalis) zaznamenané v některých částech České republiky a běžně označované jako přemnožení. Místy hodně vzrušená debata o tom, zda a pokud ano, kdy, kde, jak a proč uvedeného ekonomicky a epidemiologicky závažného hlodavce hubit rodenticidem, proto pokračuje i nadále. Zmiňovaná diskuse současně znovu upozornila na možnosti využití myofágních dravců a sov nejen při ochraně polních kultur, ale i lesních porostů.

Západočeské minerální prameny patří k nejpozoruhodnějším přírodním fenoménům České republiky. Představují unikátní místa, kde se setkávají hlubinné geologické procesy s povrchovými ekosystémy. Kromě přírodních podmínek formovaly prostředí pramenů také antropické vlivy. Interakce člověka s prameny se v čase proměňovala a vedle příznivých vlivů zahrnovala i intenzivní zásahy vedoucí k degradaci a nevratnému poškození.

Louky a travní porosty ve střední Evropě i v ČR postupně přicházejí o druhovou rozmanitost a tím ztrácejí i funkční diverzitu neboli rozmanitost ekologických vlastností druhů (například Wesche a kol. 2012, Klinkovská a kol. 2023). Pro fungování travních společenstev je přitom důležitá nejen diverzita rostlin, ale i na ni navázaný celý systém vztahů ostatních organismů od mikroorganismů a hmyzu až po ptáky a savce.

Projekt Nový prales po dvaceti letech od svého zahájení ukazuje, že přeměna smrkových monokultur na pestrý, přírodě blízký les nemusí být z odborného hlediska nijak složitá. Základní postupy jsou dlouhodobě známé a výsledky na obnovovaných plochách dnes již nelze přehlédnout. Přesto podobných projektů v naší krajině mnoho nenajdete. Jaké faktory stály za úspěchem Nového pralesa a jaké překážky bylo nutné překonat? Právě těmto otázkám se článek věnuje.

Chráněná krajinná oblast Moravský kras je druhou nejstarší u nás a letos slaví 70 let od svého vyhlášení. Funkční institucí je nicméně kratší dobu, protože první zaměstnanci přišli až v roce 1977. Od té doby, a to zejména v posledních desetiletích, však prošla výrazným vývojem, který se týká jak využívání zdejší přírody, tak jejího poznání, ale i v neposlední řadě území samotného.