Podrobné vyhledávání v článcích

Titulem Pták roku, který uděluje Česká společnost ornitologická už od roku 1992, se v letošním roce honosí symbolický, a přesto opomíjený druh, hrdlička divoká (Streptopelia turtur). Leckoho možná překvapí, že u nás kromě běžné a obecně známé hrdličky zahradní žije ještě nějaký další druh hrdličky, navíc „divoké“. Je to však právě ona, o které veršuje Karel Hynek Mácha v básni Máj a která je po mnoho staletí uznávána jako symbol lásky. Hrdlička divoká má však i další symbolické významy, které jsou o poznání smutnější. Je to jeden z nejrychleji mizejících ptačích druhů evropské krajiny a svědek toho, že současná „péče“ o krajinu způsobuje bezprecedentní pokles biodiverzity. Také je ve velké míře lovena, a proto se stala jednou z „tváří“ letošní kampaně proti lovu stěhovavých ptáků.

Jednou z významných činností Českého svazu ochránců přírody je práce s dětmi a mládeží. Pro vlastní členy a především pro různé kroužky, organizace a školy jsou určeny přírodovědné soutěže Zlatý list (pro děti ze základních škol) a Ekologická olympiáda (pro studenty středních škol). Dlouhodobá činnost s dětmi pak probíhá v kolektivech mladých ochránců přírody (MOP, mopíci). Základní organizace ČSOP zřizují kolem 65 oddílů MOP po celé republice, do jejichž činnosti je zapojeno přes 1600 dětí. Český svaz ochránců přírody je organizací pracující s dětmi a mládeží uznanou Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.

Dvanáctileté partnerství Českého svazu ochránců přírody se společností NET4GAS považujeme za výjimečné. Začalo v roce 2007, kdy na svět přišly první lokality Blíž přírodě. Vznikly za účelem přiblížení přírodně cenných míst veřejnosti. Naučné stezky, vyhlídky, pozorovatelny, studánky, posezení… To jsou příklady návštěvnické infrastruktury, kterou se podařilo vybudovat, nyní již na 92 lokalitách po celé republice. Program NET4GAS Blíž přírodě se ale postupem času stává pestřejším. Třetím rokem běží také podpora managementových projektů zaměřených na jednorázové zásahy obnovního charakteru. I tyto projekty se mohou pyšnit zajímavými výsledky.

Projekt Národní sítě záchranných stanic přináší kromě tisíců zachráněných životů volně žijících živočichů a účinné osvěty a výchovy obyvatel také zajímavé statistické údaje. Centrální evidence všech přijímaných zvířat umožňuje sledovat nejenom počty druhů a jedinců handicapovaných zvířat a data a místa jejich nálezu, ale také jejich osudy – příčiny, proč k handicapu došlo, období příjmu, počty dní strávených ve stanici apod. O každém přijatém zvířeti může být v evidenci zaznamenáno až 57 údajů. Dlouhodobě jednotná metodika evidence rovněž umožňuje sledování těchto parametrů během let.

Základní organizace ČSOP Hořepník se sídlem v Prostějově se v rámci své činnosti věnuje mimo jiné terénní mapovací práci. Je zaměřena především na botaniku a pracuje převážně v oblasti střední a jižní Moravy. Za dobu své patnáctileté činnosti realizovala celou řadu akcí. K víceletým projektům patří šestileté sledování monitorovacích čtverců v rámci výzkumu generativní reprodukce koniklece velkokvětého (Pulsatilla grandis) v okolí Plumlova (2008–2013), včetně zkoumání vlivu vypalování travního porostu, a pětileté sledování populací tořiče včelonosného (Ophrys apifera) na lokalitách Ždánice a PP Zouvalka (2008–2012), při němž byly zkoumány dopady různých druhů managementu na generativní reprodukci této orchideje.

Před padesáti lety, 2. května 1969, byly pro veřejnost otevřeny Bozkovské dolomitové jeskyně. Dodnes jediné zpřístupněné jeskyně v severní části Čech a jediné dolomitové jeskyně v celé republice otevřené veřejnosti. Jsou to jediné jeskyně, jejichž charakteristickou a převládající výzdobou jsou křemenné síťovité, nitkovité a lištovité struktury na stěnách i stropech, vytvořené procesem selektivní koroze. Spodní patro Bozkovských dolomitových jeskyní je zvodnělé, a tak vás návštěvní okruh zavede nejen k Labutím jezírkům, ale i k největšímu podzemnímu jezeru v Čechách.

V zákonodárství ČR postupuje trend omezování práva spolků na účastenství ve správních řízeních dotýkajících se zájmů ochrany přírody či životního prostředí. Účelem tohoto trendu je urychlení výstavby. Jeho rysy jsou nepromyšlenost a ovládnutí legislativního procesu podnikatelskými svazy. Zmíněný trend má čtyři fáze. Dvě již máme za sebou a dvě se chystají. Na konci tohoto procesu se rýsuje model, v němž budou mít spolky právo účastnit se správních řízení již jen o úzké množině těch největších záměrů podléhajících posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), a to jen za velmi přísných podmínek. Článek poukazuje na to nejdůležitější, k čemu již došlo i co se chystá a co bez nadsázky představuje demontáž demokratického rozhodování veřejné správy ve věcech životního prostředí po roce 1989.

Pozemkový spolek Chaloupky při ZO ČSOP Kněžice, tak jako řada jiných pozemkových spolků po celé ČR, zajišťuje péči o přírodní dědictví. V oblasti jihovýchodní části Českomoravské vrchoviny pečuje o desítky přírodně cenných lokalit. Činnost spolku spojuje tradiční formy péče o krajinu, jako je pastevectví či kosení luk, s moderními principy ochrany přírody. Spolek působí na pomezí tří krajů (Kraj Vysočina, Jihočeský a Jihomoravský kraj) a zaměřuje se především na péči o staré pastviny a zachovalé louky.