Žebětínský rybník – místo, kde podchody pro obojživelníky plní svůj účel
V článku Petra Vlčka (Ochrana přírody 5/2017) se na konkrétním případě Těrlické vodní nádrže poukazuje na nefunkčnost některých opatření pro ochranu obojživelníků (migrační zábrany, podchody). Rádi bychom v tomto článku informovali čtenáře naopak o funkčních migračních opatřeních pro obojživelníky v Brně-Žebětíně a ukázali na některé příklady dobré praxe. Kde je na jiných lokalitách zakopaný pes (či žába), to ať posoudí každý sám.
Ochrana přírody 3/2018 — 28. 6. 2018 — Péče o přírodu a krajinu — Tištěná verze článku v pdf
Mladečské jeskyně, naše nejstarší sídliště druhu Homo sapiens
Podzemní krasové dutiny pod vrchem Třesín byly v pravěku přístupné. Pak došlo v neznámé době k zavalení vchodů. Znovu objeveny byly až v 19. století. Lidé je navštěvovali a nacházeli zde kosti zvířat i lidí. Spolu s krápníky je prodávali na tržištích. Až od roku 1880 začaly v jeskyních u Mladče systematické archeologické a paleontologické výzkumy. V té době vznikla také první mapa tohoto labyrintu. V roce 1911 byly jeskyně elektricky osvětleny a zpřístupněny veřejnosti. Teprve nedávné vědecké výzkumy dochovaných kosterních pozůstatků pravěkých lidí ukázaly mimořádný význam této lokality.
Ochrana přírody 3/2018 — 28. 6. 2018 — Z naší přírody — Tištěná verze článku v pdf
Úvodem Karel Drbal
Vážení čtenáři
Číslo časopisu Ochrana přírody, které se vám právě dostává do rukou, je v poměrně velké míře věnováno jeskyním. Více než 40 let se věnuji těmto podzemním objektům a krasu. Troufám si proto tvrdit, že jeskyně byly, jsou a budou předmětem zájmu člověka. V dobách dávno minulých zde naši předkové hledali útočiště, později svatyně a kultovní místa.
Ochrana přírody 3/2018 — 28. 6. 2018 — Úvodem — Tištěná verze článku v pdf