Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.

cs / en

Podrobné vyhledávání v článcích

Petr Zajíček: Moravský kras  v ponorné řece času nakladatelství Academia Praha, 2017.

Kulér-Recenze

Autor: Jaroslav Hromas

Petr Zajíček: Moravský kras  v ponorné řece času nakladatelství Academia Praha, 2017.

Mnoho knih již bylo napsáno o Moravském krasu a mnohé z nich bylo mnohokrát opsáno. Ale abychom byli spravedliví, každá publikace přinesla také mnoho novinek. Za počátek jejich dlouhé řady můžeme s trochou nadsázky považovat už práce ze 17. století a za její aktuální závěr knihu Petra Zajíčka „Moravský kras v ponorné řece času“, vydanou nakladatelstvím Academia v Praze v roce 2017.

Ochrana přírody 3/2018 28. 6. 2018 Kulér-Recenze Tištěná verze článku v pdf

Nové právní předpisy a další dokumenty v oblasti ochrany přírody a krajiny 04-05 2018

Kulér-Nové právní předpisy

Autor: Právní  oddělení AOPK ČR

Nové právní předpisy a další dokumenty v oblasti ochrany přírody a krajiny 04-05 2018

(přehled vybraných aktualit za období duben 2018 – květen 2018, judikatura květen 2018)

Ochrana přírody 3/2018 28. 6. 2018 Kulér-Nové právní předpisy Tištěná verze článku v pdf

Odešel Václav Mezřický

Kulér-Medailonky

Autor: Bedřich Moldan

V evangelickém kostele v Kutné Hoře se pozůstalí naposled rozloučili s Doc. JUDr. Václavem Mezřickým, který zemřel 26. března 2018 ve věku 83 let. Václav byl víc než 40 let jednou z nejvýraznějších osobností českého environmentálního hnutí.

Ochrana přírody 3/2018 28. 6. 2018 Kulér-Medailonky Tištěná verze článku v pdf

Za  Jaromírou Kuncovou  (1938–2018)

Kulér-Medailonky

Autor: Petr Chvátal

Za  Jaromírou Kuncovou  (1938–2018)

Dne 16. 5. 2018 zemřela ve věku 80 let paní Mgr. Jaromíra Kuncová, jedna z nejvýznamnějších osobností severočeské ochrany přírody. Pocházela z Berounska, v Berouně také vystudovala jedenáctiletou střední školu a pak v Praze Přírodovědeckou fakultu UK, obor biologie–chemie se specializací na vyšší rostliny (1956–1961). Celý svůj profesní život poté prožila v severních Čechách.

Ochrana přírody 3/2018 28. 6. 2018 Kulér-Medailonky Tištěná verze článku v pdf

Zrevitalizovaný mokřad  nad Kulatinou otevřen

Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti

Autor: Tisková  zpráva

Zrevitalizovaný mokřad  nad Kulatinou otevřen

Ve čtvrtek 17. 5. 2018 členové spolku Mokřady – ochrana a management společně se zástupci Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, města Jihlavy a kraje Vysočina slavnostně otevřeli nedávno zrevitalizovaný mokřad nad Kulatinou. Událost proběhla za velmi „mokřadního“ počasí (trvalý déšť) a tak účastníci mohli na vlastní oči vidět, jak se valí proudy vody novým korytem potoka.

Ochrana přírody 3/2018 28. 6. 2018 Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti Tištěná verze článku v pdf

Příběh o rysím muži a muži, který zavřel kožešinové farmy

Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti

Autor: Tisková  zpráva

Příběh o rysím muži a muži, který zavřel kožešinové farmy

Oba dva spojuje neuvěřitelná touha ochránit životy šelem v České republice. První věnoval svou životní energii a zápal do návratu rysa do středoevropské přírody. Ten druhý bojoval v poslanecké lavici za zpřísnění norem upravujících pravidla pro kožešinové farmy. Oba dva teď za svou práci získaly nejprestižnější české environmentální ocenění – Cenu Josefa Vavrouška, kterou uděluje Nadace Partnerství. Ludvík Kunc a Robin Böhnisch.

Ochrana přírody 3/2018 28. 6. 2018 Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti Tištěná verze článku v pdf

Evropská unie: Bělověžský les  a neonikotinoidy na pořadu dne  

Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti

Autor: Jan Plesník

Evropská unie: Bělověžský les  a neonikotinoidy na pořadu dne  

V poslední době hýbou i částí evropské veřejnosti, která se o ochranu přírody příliš nezajímá, dva ne vždy s chladnou hlavou a racionálně diskutované případy: kácení v Bělověžském lese na východě Polska a dopad neonikotinoidů na hmyzí opylovače. Připomeňme si proto, o co v nich jde, a nezaujatě shrňme jejich současný stav.

Ochrana přírody 3/2018 28. 6. 2018 Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti Tištěná verze článku v pdf

Dokážeme omezit predaci hospodářských zvířat šelmami?

Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti

Autor: Jan Plesník

Dokážeme omezit predaci hospodářských zvířat šelmami?

Lov dobytka predátory, zejména velkými šelmami, zůstává v různých částech světa nejčastějším konfliktem mezi lidmi a volně žijícími živočichy. Velmi často se řeší, a to nejen v rozvojových zemích, povoleným usmrcením nebo upytlačením problémového zvířete nebo zvířat.

Ochrana přírody 3/2018 28. 6. 2018 Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti Tištěná verze článku v pdf

Věk lidí i zvířat lze zásadně prodloužit

Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti

Autor: Evžen Korec

Věk lidí i zvířat lze zásadně prodloužit

Průměrný věk zvířat se zásadně liší od několika dnů do stovky let. Antarktická houba Cinachyra Antarctica se dožila 1550 let, škeble Arctica Islandica více než 400 let. Nejdéle žijícím obratlovcem je želva obrovská, která se dožívá více než 200 let. Nejdéle žijícím savcem je velryba grónská (až 200 let). Dlouhověký je i slon, který se dožívá až 70 let. Lidé ve vyspělých zemích se běžně dožijí 80 let, existuje ale skupina lidí, jejichž věk přesáhl 100 let. Obrovské věkové rozdíly můžeme nalézt i mezi ptáky. Orel skalní se dožívá až 80 let, velcí papoušci ary až 70 let, zatímco drobní pěvci žijí 5–10 let.

Ochrana přírody 3/2018 28. 6. 2018 Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti Tištěná verze článku v pdf

BirdLife International hodnotí stav světové avifauny

Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti

Autor: Jan Plesník

BirdLife International hodnotí stav světové avifauny

Ptáci bezesporu patří po celá staletí k nejoblíbenějším živočichům vůbec. Mnozí z nich citlivě reagují na změny prostředí, vyvolané lidskou civilizací, nezanedbatelným způsobem přispívají k fungování přírody a jejich výzkum napomáhá pochopení základních procesů v ekosystémech, ať už přirozených, přírodě blízkých, nebo umělých. V neposlední řadě představují dlouhodobou inpiraci umělců a bývají – poněkud technicky řečeno – také důležitým biologickým zdrojem, a to nejen z pohledu hospodářství jednotlivých zemí. To vše činí z ptáků víc než vhodnou skupinu pro informování, výchovu a vzdělávání nejširší veřejnosti i cílových skupin obyvatelstva a pro získávání jejich podpory pro myšlenku aktivní péče o přírodní a krajinné dědictví.

Ochrana přírody 3/2018 28. 6. 2018 Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti Tištěná verze článku v pdf