Podrobné vyhledávání v článcích

Určitá forma standardizace pojmů a postupů je více či méně zakotvena v mnoha oborech lidské činnosti, zejména v těch případech, kdy se jedná o průniková témata a je potřeba nalézt společnou řeč mezi jednotlivými odbornostmi. Nejinak tomu je i v ochraně přírody a krajiny, kde se často setkáváme s řadou činností, které mají přesah do dalších navazujících oborů (péče o zeleň, krajinářství, péče o chráněná území, stavebnictví apod.). Potřeba „mluvit stejným jazykem“ při komunikaci mezi jednotlivými subjekty vedla Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR k zahájení prací na tvorbě standardů péče o přírodu a krajinu.

Titulek tohoto diskusního příspěvku je vlastně nepatřičně zjednodušen. Místo „navrhování revitalizačních opatření“ by v něm mělo stát „navrhování opatření ke zlepšení morfologicko-ekologického stavu vodních toků“. Základním důvodem, proč něco aktualizovat, je totiž právě to, že s prvně jmenovanou kategorií do budoucna již nevystačíme. Potřebujeme výchozí kategorii poněkud širšího rozsahu. Sousloví „navrhování opatření ke zlepšení“ však v civilním prostředí nezní nejlépe, proto takové zjednodušení a v titulku známý pojem, který alespoň orientačně uvádí téma.

O unikátnosti tzv. tvrdého luhu v oblasti polesí Soutok na Břeclavsku se toho napsalo mnoho. Nejde ovšem jen o jeho dosavadní existenci jako takovou, ale hlavně o dnešní pohled na celý soubor v naší přírodě zcela výjimečných tamních ekosystémů, v nichž žije řada ve většině Evropy již krajně vzácných živočichů a rostlin, nezřídka leckde už dávno vyhynulých. Jak proto pohlížet na nedávný nesouhlas obcí Břeclav a Lanžhot s vyhlášením CHKO Soutok? Takto chránit „Moravskou Amazonii“ by prý bylo brzdou rozvoje regionu. Je ale vůbec přijatelné, že v přírodně dodnes jedinečném koutě nejjižnějšího cípu východní Moravy nelze ani při nejlepší vůli sladit záměry dokonalejší ochrany přírody s regionálním rozvojem? Sporadické druhy zvířat i rostlin tu totiž v posledních letech povážlivým tempem nenávratně mizejí. A to nenávratně, jestliže prostředí většiny luhu pozbude specifické, nezastupitelné stanovištní prvky, kde by proto i šance pro úspěšné reintrodukce byla takřka nulová.

Před čtyřiceti lety byly hory na moravsko-slezsko-slovenském pomezí prohlášeny chráněnou krajinnou oblastí. V té době se již dlouho jednalo o oblíbené území tvořící rekreační zázemí průmyslového Ostravska. A nejen odborníci si všimli, že se jim krajina mění před očima. Ubývalo dřevěných chalup – těch, kvůli kterým jezdí do rožnovského skanzenu každoročně statisíce lidí. Louky a pastviny, kdysi plné ovčích stád nebo shrbených rolníků, se plánovitě zalesňovaly smrkem, stavěly se přehrady, televizní vysílače na vrcholech hor. Západní větry přinášely z průmyslových oblastí zkázu horským lesům… A do toho v březnu 1973, nastoupilo pět nadšených a odhodlaných mužů a žen, kteří se pokusili tento neblahý vývoj zvrátit.

Chalupská slať, jedno z nejhezčích a nejlépe přístupných rašelinišť na Šumavě, nabízí překrásné pohledy na scenerie rašelinného jezírka s plovoucími ostrůvky rašeliníků a zakrslými břízkami, které vyniknou obzvláště v mlžném ranním oparu pozdního léta či barevného podzimu. Při pohledu na jezírko se můžeme v myšlenkách snadno přenést do krajiny severské tundry a tajgy, která vypadá velmi podobně, ovšem má nesrovnatelně větší rozlohu.

Padesáté narozeniny Krkonošského národního parku se podepsaly i na tradičním cyklu česko-polských vědeckých konferencí Geoekologické problémy Krkonoš.

Kampaní Česká příroda, připravenou Ministerstvem životního prostředí, odstartoval 19. dubna dvoudenní stejnojmenný veletrh. Bohatý doprovodný program, který představil činnost všech 13 resortních organizací, probíhal na několika místech Národního domu v Praze na Vinohradech.

Již osmým rokempořádá mezinárodní sdružení na ochranu ptactva BirdLife International úspěšnou mezinárodní vzdělávací kampaň Spring Alive, v rámci které tisíce nadšenců téměř z celé Evropy pozorují návrat vlaštovek obecných, čápů bílých, kukaček obecných, rorýsů obecných a vlh pestrých ze zimovišť. Od roku 2010 se ke kampani připojila i Česká republika projektem Jaro ožívá, koordinovaným Českou společností ornitologickou, vždy od začátku března.