Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.
cs / en
Ochrana přírody 1/2016 — 1. 4. 2016 — Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti — Tištěná verze článku v pdf
Evropští členové IUCN se sešli v Helsinkách
I přes viditelný ústup představuje Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN) nejdůležitější mezinárodní nevládní ochranářskou organizaci se vskutku celosvětovou působností. Její ojedinělost je založena na členské základně: tvoří ji nezávislé státy, státní instituce a mezinárodní nevládní organizace i dobrovolné organizace působící v jednotlivých zemích. Připomeňme, že IUCN byla ustavena z podnětu OSN v roce 1948 a po celou dobu své existence důsledně prosazuje ochranu přírody založenou na vědeckých základech.
Téměř třetina z více než 1 300 členů IUCN působí v Evropě. Pracují ve dvou statutárních regionech: jednak v západní Evropě, jednak ve východní Evropě a severní a Střední Asii. Oblast zahrnuje přírodu v různém stupni pozměněnou člověkem: od některých částí na západě kontinentu, kde jsou obyvatelé stále se rozrůstajících megapolis vděční za přírodě blízké prostředí, až po deset milionů kilometrů čtverečních nedotčené přírody v Ruské federaci. Představitelé více než 250 členských organizací unie ze 42 zemí z obou regionů zavítali 14. – 16. prosince 2015 na pozvání finského Ministerstva životního prostředí do Helsinek. Obdobné fórum se koná jednou za čtyři roky a vůbec první se uskutečnilo v březnu 1998 v Průhonicích u Prahy.
Zaostřeno na změny podnebí
Jednání fóra významně ovlivnila skutečnost, že jen dva dny před jeho zahájením bylo po dvoutýdenním vyjednávacím maratónu dosaženo v metropoli nad Seinou shody o dalším postupu v globální ochraně podnebí. Jak zdůraznili finští hostitelé, mezi nimiž nechyběla bývalá prezidentka a první žena v této funkci Tarja Halonenová, změny podnebí zasahují hospodářství země tisíce jezer již dnes. Zejména v západní Evropě se vedle ryze technických opatření využívají i na přírodě založená řešení, a to jak pro zmírňování dopadů probíhajících a očekávaných klimatických změn, tak při postupném přizpůsobování se těmto změnám. Nejde o nic jiného než o rozumnou podporu přírodních procesů, jako je schopnost lužního lesa zpomalovat povodňovou vlnu a snižovat její výšku nebo rašelinišť uchovávat uhlík mimo ovzduší. Obdobný přístup jistě není všelékem, ale může pomoci zvyšovat odolnost přírody a lidské společnosti vůči přírodním pohromám, zajistit bezpečné a výživné potraviny a zásobování zdravotně nezávadnou vodou a v neposlední řadě řešit pokračující urbanizaci (města na našem kontinentě zabírají 4 % jeho rozlohy, ale žijí v nich tři ze čtyř Evropanů) a záležitosti týkající se lidského zdraví. Právě IUCN vnesla před téměř dvaceti lety na přírodě založená řešení do praktické péče o přírodní a kulturní dědictví.
Sázka na osvědčené
IUCN bude v obou evropských regionech do roku 2020 rozvíjet tradiční témata, na nichž se etablovala. Od roku 2008 financuje Evropská komise zpracování uznávaných evropských červených seznamů ohrožených druhů (viz Ochrana přírody, 70, 2, 37–41, 2015). V současnosti se připravuje kontinentální červený seznam rovnokřídlého hmyzu, jmenovitě kobylek (Ensifera). Málo se ví, že každá z 85 územních jednotek tvořících Ruskou federaci musí podle tamějšího zákona o ochraně přírody vydat vlastní červenou knihu ohrožených druhů a dalších taxonů. V červnu 2016 bude uveřejněn dlouho očekávaný červený seznam biotopů, který by měl mj. zhodnotit stav ohrožení typů přírodních stanovišť zařazených do přílohy I směrnice EU, a to i mimo členské státy EU. Naopak zelený seznam byl v Helsinkách přijat s určitými rozpaky. Na rozdíl od červených seznamů ohrožených druhů či ekosystémů již jeho barva naznačuje, že přináší přímo modelové příklady úspěšné územní ochrany nejcennějších přírodních ploch světa.
Shoda na prioritách
Prvořadé společné úkoly evropských členů IUCN shrnuje Poselství z Helsinek. Kromě již zmiňovaných aktivit dokument upozorňuje na sílící negativní dopad nešetrného zemědělství na biologickou rozmanitost. I když v Baltském moři již cíl z Aiči přijatý Úmluvou o biologické rozmanitosti (CBD) zvýšit rozlohu chráněných území na 10 % moře včetně pobřeží, splněn byl, celkově má péče o mořské prostředí v Evropě nemalé rezervy. Fórum se zabývalo i organizačními záležitostmi, kupř. možným členstvím krajských/provinciálních či místních úřadů. Počet vlád a státních institucí, které se staly členy IUCN, totiž nějakou dobu stagnuje a Unii již opustily některé vlivné státy. A tak se zdá, že IUCN na zásadní změny stále ještě čeká.