Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.
cs / en
Ochrana přírody 1/2016 — 1. 4. 2016 — Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti — Tištěná verze článku v pdf
Bernská úmluva rokovala po pětatřicáté
Úmluva o ochraně evropské fauny a flóry a přírodních stanovišť, podle místa sjednání v roce 1979 nazývaná jako Bernská, podporuje na našem kontinentě péči o celoevropsky významné druhy a poddruhy planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů a o přírodní prostředí. Ve dnech 1.– 4. prosince 2015 se ve štrasburském sídle Rady Evropy již po pětatřicáté sešel její Stálý výbor tvořený zástupci smluvních stran konvence a na základě odborných podkladů přijímající doporučení určená smluvním stranám.
Nepovolené zabíjení ptáků probíhá v Evropě stále v hromadném měřítku
Stálý výbor věnuje ilegálnímu zabíjení volně žijících ptáků v šířeji pojaté Evropě pozornost dlouhodobě, a přijal proto propracovaný Tuniský plán proti nepovolenému zabíjení ptáků. Pokud by se jej skutečně podařilo uvést do života, měl by do roku 2020 zmiňovanou činnost výrazně omezit. Klíčovou otázkou zůstává motivace tohoto jednání, které se může v různých částech Evropy lišit. Podle údajů známé mezinárodní organizace na ochranu ptáků a jimi osídleného prostředí Birdlife International je rok co rok upytlačeno nebo v rozporu se zákonem odchyceno jen v evropské části Středomoří téměř deset milionů opeřenců. V ČR se usmrcování ptáků v rozporu se zákonem projevuje nejčastěji jejich trávením volně kladenými návnadami obsahujícími karbofuran (viz Ochrana přírody, 70, 6, v, 2015). Také naplňování ambiciózního Tuniského plánu potvrzuje, že skutečně účinné omezování zmiňovaného celoevropského problému není dost dobře myslitelné bez spolupráce mezi státní a dobrovolnou ochranou přírody a příslušnými státními institucemi.
Smaragd jako Natura 2000
Již v roce 1989 doporučil Stálý výbor, aby smluvní strany Bernské úmluvy na svém území vytvářely podle propracovaných kritérií soustavu celoevropsky významných lokalit pro (z pohledu péče o kontinentální přírodní dědictví) důležité druhy a poddruhy planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a typy přírodních stanovišť, označovanou jako Smaragd. Je založena na naprosto stejných principech jako dobře známá soustava chráněných území Natura 2000, budovaná na území členských států EU. V současnosti soustavu Smaragd ve smluvních stranách úmluvy, které nejsou v EU, tvoří na 3 000 schválených a navržených lokalit, jež zabírají 11–12 % rozlohy příslušného státu. V posledních letech probíhá druhá fáze rozsáhlého projektu, jehož cílem je na základě příslušných odborných podkladů vymezit lokality soustavy Smaragd v evropské části Ruské federace, Bělorusku, na Ukrajině, v Moldavsku, Gruzii, Arménii a Ázerbájdžánu.
Veřejná kontrola naplňování Bernské úmluvy smluvními stranami
Za to, že Bernská úmluva patří mezi vůbec nejúspěšnější mezinárodní konvence, vděčíme jednomu jejímu pozoruhodnému ustanovení. Každý občan či organizace ze země, která se stala signatářem Bernské úmluvy, může upozornit její sekretariát, že v určitém konkrétním případě vláda této země nenaplňuje závazky, které na sebe převzala ratifikací, přijetím, schválením nebo přistoupením ke zmíněné mezinárodní právní normě. Stálý výbor poté stížnost spolu s vysvětlením příslušné vlády posoudí. Pokud uzná stížnost za opodstatněnou, doporučí kritizovanému státu konkrétní kroky, které mohou sjednat nápravu. Na dalším zasedání přednese delegát uvedeného státu zprávu o tom, jak se s navrženými kroky jeho vláda vypořádala. Stálý výbor celý případ uzavře teprve tehdy, jestliže dotčená vláda doporučení skutečně, nikoli formálně naplnila.
V prosinci 2015 řešil Stálý výbor celkem 14 případů souvisejících s možným nedodržováním závazků, které z Bernské úmluvy vyplývají. Největší pozornost vzbudil záměr makedonské vlády postavit přímo v Mavrovském národním parku, nominovaném mj. jako lokalita soustavy Smaragd, dvě velké přehrady a řadu menších vodních elektráren. Národní park přitom osídluje řada druhů přísně chráněných Bernskou úmluvou, například i rys balkánský (Lynx lynx balcanicus). Ten obývá pouze východní Albánii a Makedonii, podle záznamů z fotopastí žijei na jediné lokalitě v Černé Hoře a na další v Kosovu. Celková početnost poddruhu se odhaduje jen na 19–36 exemplářů, přičemž jediná opakovaně se rozmnožující populace přežívá právě v Mavrovském NP. V diskusi se ukázalo, že strategické posouzení vlivu záměru na životní prostředí neproběhlo zcela podle v Evropě běžných standardů. Proto dva hlavní investoři – Světová banka a Evropská banka pro obnovu a rozvoj – projekt ještě na konci roku 2015 pozastavili do doby, než budou k dispozici závěry řádného procesu EIA. Příští, v pořadí již 36. zasedání Stálého výboru se uskuteční opět ve Štrasburku, a to v listopadu 2016.