Zprávy, aktuality, oznámení

Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví, sjednaná v prosinci 1972 v Paříži, chrání kulturní památky a přírodní plochy nesporného globálního významu. O vývoji a mechanismu fungování uvedené normy mezinárodního práva jsme v našem časopise nedávno psali (Ochrana přírody, 79, 4, 48–52, 2024).

Posuny v biologické rozmanitosti pokládá Organizace spojených národů spolu se změnami podnebí a znečišťováním životního prostředí cizorodými látkami za trojitou environmentální krizi ohrožující kvalitu života lidí na celé naší planetě. Nicméně se má za to, že tlak lidské civilizace může biologické rozmanitosti na místní úrovni buď prospívat, nebo ji omezovat. Ačkoliv vědci a ochránci přírody již celá desetiletí shromažďují důkazy o dopadech lidské činnosti na společenstva, další směřování biodiverzity v antropocénu zůstává poněkud nejisté, protože pokusy syntetizovat dosavadní znalosti v tomto směru skončily s poněkud smíšenými nejednoznačnými výsledky. Ddebatu o tom, zda působením člověka druhy v místním měřítku ubývají, přibývají nebo se jejich počet nemění, proto ještě více rozvířily.

Velké prérie táhnoucí se západně od řeky Mississippi a na východ od Skalnatých hor od jižní Kanady po americko-mexickou hranici kdysi obývala početná stáda bizonů (Bison bison), vidlorohů (Antilocapra americana), kterým Američané říkají jednoduše antilopy, a jelenů wapiti (Cervus canadensis). Početnost tohoto společenstva se blížila abundanci velkých kopytníků v proslulém národním parku Serengeti v Tanzanii. Od poloviny 19. století prošla zmiňovaná oblast rozsáhlou proměnou, takže dnes ji tvoří většinou orná půda a ohrazené pastviny pro dobytek.

Pro velké zásluhy v oblasti podpory mezinárodní spolupráce ve prospěch mokřadů Sekretariát Ramsarské úmluvy (RÚ) na ochranu mokřadů mezinárodního významu jako biotopů vodního ptactva o letošním Mezinárodním dni žen (8. 3.) udělil Libuši Vlasákové cenu „Women Changemakers in the World of Wetlands“ (viz odkaz). Volný překlad názvu tohoto ocenění je „Ženy jako zdroj nových podnětů ve světě mokřadů“.

Dne 20. 5. 2025, příhodně na Mezinárodní den včel, proběhl na půdě Poslanecké sněmovny ČR kulatý stůl na téma výskyt sršně asijské v České republice. Kulatý stůl proběhl pod záštitou Oldřicha Hájka, senátora PČR, ekonoma a včelaře; a Margity Balaštíkové, poslankyně PČR. Kulatého stolu se také zúčastnilo několik desítek odborníků a včelařů. Jaké jsou závěry kulatého stolu?

V době, kdy teprve začaly na veřejnost prosakovat první zprávy o poškozování životního prostředí na naší planetě, jehož rozsah a intenzitu tušil pouze omezený počet odborníků, přišla Rada Evropy s neotřelým nápadem.

BioBlitz je název krátkodobých akcí průzkumu a zaznamenávání druhů. Od 19. května do 8. června 2025 proběhne historicky první celoukrajinský BioBlitz – rozsáhlá akce zaměřená na dokumentaci biodiverzity. Zapojí se tisíce milovníků přírody, kteří budou pomocí portálu iNaturalist zaznamenávat pozorování rostlin, živočichů, hub a dalších organismů. Očekává se, že během této iniciativy vznikne velké množství nových dat, která mohou být po validaci zásadní pro ochranu přírody – a právě zde přichází prostor pro odborníky.