Zprávy, aktuality, oznámení

Ochrana přírody 2/2026 — 30. 4. 2026 — Zprávy, aktuality, oznámení — Tištěná verze článku v pdf

Mezinárodní kurz revitalizací řek a mokřadů

Autor: Michal Vávra

V současnosti pátý ročník kurzů organizovaných v kontextu iniciativy the Carpathian Wetland Initiative region (regionální iniciativa Ramsarské úmluvy o mokřadech) byl zaměřen na příklady dobré praxe revitalizací mokřadů na národní i mezinárodní úrovni. Cílem kurzu byla také podpora porozumění a zlepšení komunikace napříč různými sektory – ochranou přírody, vodohospodáři, zemědělci, lesníky a např. soukromými vlastníky pozemků. Cenná byla diskuze o přípravě projektů, následné realizaci, navazujícím monitoringu, hodnocení úspěšnosti revitalizačních projektů a srozumitelné komunikaci s veřejností. První tři ročníky kurzů byly zaměřeny na revitalizace rašelinišť a pramenišť v oblasti Šumavy, Slavkovského lesa a Krušných hor. V letošním roce byl kurz zaměřen na revitalizace vodních toků a jejich niv, říčních ramen, tůní, rybníků a dalších mokřadů ve východních Čechách.

První den po oficiálním zahájení kurzu na půdě ředitelství státního podniku pokračoval kurz terénními exkurzemi v Poorličí. Navštívili jsme revitalizaci říčního ramene Orlice zvaného Jordán u Týniště nad Orlicí (viz článek v čísle 12/2021 Vodního hospodářství) a plánovanou revitalizaci mrtvého ramene Orlice zvaného Holštejn v extravilánu hradeckého Slezského Předměstí. V Týništi nad Orlicí byly obnoveny přírodní procesy přirozeného vývoje koryta Orlice, vznikají zde erodované břehy a tvoří se nové štěrkové náplavy. Délka trasy Orlice byla prodloužena o 400 metrů. Při revitalizačním projektu byly také vytvořeny biotopové tůně a z technického průpichu bylo vytvořeno nové slepé rameno. Projekt přinesl mnoho benefitů pro biodiverzitu, má krajinářský význam, zvyšuje biotopovou i druhovou diverzitu, zlepšil hydromorfologický stav Orlice a příznivě ovlivnil vodní režim krajiny. Revitalizace mrtvého ramene Holštejn je zaměřena na zlepšení stavu degradovaného mrtvého ramene na území hodnotné části regulované nivy Orlice u Hradce Králové. Účastníci měli možnost pozorovat meandrující tok Orlice, aluviální louky a solitérní duby v extravilánu obce Blešno. Přírodní hodnoty evropsky významné lokality Orlice a Labe jsou natolik významné, že toto území bude s velkou pravděpodobností vymezeno jako mokřad mezinárodního významu.

Dopolední část druhého dne začala exkurzí do ptačího parku Josefovské louky poblíž Josefovské pevnosti u Jaroměře, kterou odborně zaštítil správce parku Břeněk Michálek z České společnosti ornitologické. Historicky první ptačí park Josefovské louky se stal významnou ornitologickou lokalitou. Návrat mokřadních ptáků na dříve zaplavované louky v nivě Metuje byl umožněn díky velké podpoře stovek dárců odborné a laické veřejnosti. Velmi důležitým prvkem managementu je řízené zaplavování mokřadu a pastva velkých býložravců (spásání lokality zajišťují exmoorští pony a pratuři). Na lokalitě bylo pozorováno nebo slyšeno již 204 ptačích druhů, největší úspěch jsou cílové druhy, např. luční bahňáci, chřástalové a brodiví.

Pro zachování významných mokřadů biotopů má zásadní vliv nejenom ekologická obnova, ale hlavně také celkový způsob zacházení s krajinnými prvky. U rybníků Broumar v Opočně a Drnov v Dobrušce zajistil odborný výklad Václav Kalenda, vedoucí Správy Kolowratského rybářství. Byla tak možnost porovnat jednotlivé formy rybářského hospodaření, rozdíly v péči o rybníky a možnosti obnovy biodiverzity. Rybník Drnov je díky extenzivní formě rybničního hospodaření významnou lokalitou pro makrofytní řasy, makrofyty, vážky, vodní hmyz, obojživelníky a vodní ptactvo.

Na závěr tohoto exkurzního dne jsme navštívili migrační zprůchodnění Divoké Orlice poblíž Orlického Záhoří a polské obce Lasówka. Osa koryta Divoké Orlice zde tvoří státní hranici, principem akce bylo nahrazení kaskádovitých stupňů migračně prostupným balvanitým skluzem. Obnova migrační cesty Divoké Orlice byla důležitá i pro evropsky významné druhy ryb, vranku obecnou (Cottus gobio) a střevli potoční (Phoxinus phoxinus).

Středeční část terénních exkurzí byla věnována intravilánovým revitalizacím, navštívili jsme revitalizace náhonu a říčních ramen Chrudimky v Chrudimi. Revitalizace náhonu je zaměřena na zpřírodnění náhonu, posílení estetické hodnoty území a obnovu biodiverzity, obnova říčních ramen Chrudimky je cílena na zlepšení sedimentace, samočisticí schopnost toku a např. obnovu migračních cest pro ryby a další vodní organismy. Povodí Labe ukázalo účastníkům exkurze právě probíhající revitalizaci přírodní památky Tůň u Hrobic. Michal Vávra seznámil s historií lokality, cíli projektu a informoval o letošním nálezu kriticky ohrožené rostliny puštičky pouzdernaté (Lindernia procumbens). Tento druh obnažených den byl nalezen právě díky ekologické obnově lokality.

Poslední část exkurzí nás zavedla na revitalizaci národní přírodní rezervace Bohdanečský rybník, která je významnou ornitologickou, batrachologickou a botanickou lokalitou. Investorem této rozsáhlé ekologické obnovy byla AOPK ČR a projekt má i po letech patrný revitalizační efekt, zejména pro diverzitu mokřadního ptactva i vodních rostlin. Při realizaci projektu bylo největší výzvou odstranění obrovského množství sedimentu, sladění jednotlivých ochranářských zájmů a rybářského hospodaření. Slatinné louky v severovýchodní části lokality v současnosti spásá atraktivní stádo skotského náhorního skotu.

Martin Trávníček ze spolku Pestré Polabí nás seznámil s obnovou Tichého rybníka u Lázní Bohdaneč. Původně degradovaný mokřad zarostlý rákosinou je obnovován pomocí pastvy, vegetační úpravy vedly k prosvětlení lokality a nové tůně poskytují nové útočiště pro žáby, vodní hmyz, vodní a mokřadní rostliny.

Revitalizace přírodní památky Labiště pod Opočínkem spočívala v odtěžení bahnitých sedimentů, napojení mrtvého říčního ramene na Labe, vytvoření nového mokřadu a obnovu biologicky hodnotných litorálů. Povodí Labe vrátilo na lokalitu život, díky revitalizaci dochází k migraci ryb, rozmnožování obojživelníků na území přírodní památky a na lokalitu se po desítkách let vrátily ohrožené druhy vodních a mokřadních rostlin.

Na závěr terénního kurzu měli účastníci možnost sledovat ve večerních hodinách přílet velkého hejna jeřábů popelavých (Grus grus) na jejich nocoviště na Bohdanečském rybníku.

U všech navštívených revitalizací byli účastníci seznámeni s historií projektů, s jejich úskalími, se specifiky jednotlivých opatření a s následnými benefity pro stanovištní a druhovou diverzitu, obnovu vodního režimu a další přírodní procesy.

Kurzu v Hradci Králové se účastnili odborníci z Maďarska (koordinátor projektu LIFE LOGOS4WATERS), Slovenska (Carpathian Wetland Initiative, Štátna ochrana prírody Slovenskej republiky, Výskumný ústav vodného hospodárstva, Správa národného parku Veľká Fatra), Polska (Frankfurt Zoological Society, Varšavská univerzita), Ukrajiny (Frankfurt Zoological Society) a Srbska (Program OSN pro životní prostředí). Účastníci kurzu také prezentovali své vlastní revitalizační projekty, došlo tak k cenné výměně znalostí a idejí při obnově mokřadů. Tyto kurzy přináší příležitosti obohatit experty o znalosti a nástroje, které jsou nezbytné pro úspěšnou obnovu a ochranu vodních toků, říčních ramen, tůní, rybníků a dalších cenných mokřadů.

Povodí Labe, státní podnik, děkuje všem účastníkům exkurze, organizátorkám Libuši Vlasákové z Ministerstva životního prostředí a Martině Eiseltové z Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR za spolupráci. Rádi bychom dále touto cestou poděkovali Břeňkovi Michálkovi z České společnosti ornitologické, Václavu Kalendovi ze Správy Kolowratského rybářství, Vlastimilu Peřinovi a Šárce Jiráské z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Alešovi Zvárovi, Haně Dušánkové z města Chrudim, Jaroslavu Lohniskému z firmy ŠINDLAR, s. r. o., Martinovi Trávníčkovi ze spolku Pestré Polabí a panu Aloisi Holubovi za profesionální a přátelské vedení exkurzí.    ■

 - - - -

Úvodní foto: Vlci obecní (Canis lupus) byli v letech 1995 a 1996 repatriováni do Yellowstonského národního parku z Kanady. Správci národního parku vypořádali k této akci na 160 000 připomínek veřejnosti. Foto Jan Plesník