Naučná stezka Údolím Vošmendy

Na jaře roku 2015 byla bez zvláštních oficialit uvedena do provozu nová naučná stezka, která seznamuje návštěvníky s přírodními poměry malebného údolí říčky Vošmendy na pomezí obcí Bozkov, Jesenný a Roztoky u Semil. Stezka vznikla díky projektu podpořenému z Operačního programu Životní prostředí, který realizovala obec Bozkov ve spolupráci s Krajským úřadem Libereckého kraje a Českou speleologickou společností, základní organizací 5-01 Bozkov.
Ochrana přírody 5/2016 — 20. 10. 2016 — Zprávy, aktuality, oznámení
Nově dokumentované jeskyně NP České Švýcarsko

Hluboká údolí, skalní soutěsky i členité okraje pískovcových plošin brázdící krajinu NP před námi stále ukrývají množství dosud nezdokumentovaných podzemních prostor. Celá řada abri, skalních převisů, rozsedlinových, puklinových, vrstevních i suťových jeskyní je známá jen těm největším znalcům zdejší přírody. Především díky nim se podařilo několik dalších jeskyní zaevidovat.
Ochrana přírody 5/2015 — 28. 12. 2015 — Z naší přírody — Tištěná verze článku v pdf
Spolupráce Správy jeskyní ČR na přípravě plánů péče o ZCHÚ

K důležitým úkolům uloženým Správě jeskyní České republiky (SJ ČR) jejím zřizovatelem (MŽP) patří i zajišťování a realizace opatření podle schválených plánů péče ve zpřístupněných jeskyních a v přilehlých areálech, spolupráce s orgány a organizacemi ochrany přírody, koordinace odborné činnosti a výměny zkušeností při ochraně, výzkumu a péči o jeskyně a při provozu zpřístupněných jeskyní.
Ochrana přírody 1/2015 — 4. 5. 2015 — Péče o přírodu a krajinu — Tištěná verze článku v pdf
Nově evidované jeskyně v Prachovských skalách

O pískovcových jeskyních Prachovských skal se v Ochraně přírody již psalo (Mlejnek & Ouhrabka 2012). V té době bylo v Prachovských skalách registrováno 57 jeskyní. Do tohoto počtu byly zahrnuty jeskyně historicky evidované (např. Balatka 1984, Vacek 1991, Vítek 1980) i jeskyně ze speleologického průzkumu pracovníků Správy jeskyní ČR z let 2006 a 2007. Speleologický průzkum se v oblasti však nezastavil a jeho výsledkem je registrace dalších objektů.
Ochrana přírody 4/2014 — 19. 1. 2015 — Z naší přírody — Tištěná verze článku v pdf
Zajímavá oblast pískovcových jeskyní

Jeskyně v pískovcích známe v České republice z oblasti české křídové pánve (např. skalní města Broumovska nebo Českého ráje), případně z karpatského flyše (především Moravskoslezské Beskydy); Hromas ed. a kol. 2009. Některé oblasti, jako např. Adršpašsko-teplické skály, jsou mezi speleology proslulé i mimo naši republiku (Mlejnek, Ouhrabka & Růžička 2009). Z publikovaných výzkumů by se dalo usoudit, že v současné době v naší republice možná unikají pozornosti některé jeskyně, ale nikoliv celé oblasti. O opaku nás však přesvědčují výsledky průzkumu provedeného v oblasti údolí Labe nad Dvorem Králové nad Labem.
Ochrana přírody 4/2013 — 24. 10. 2013 — Výzkum a dokumentace — Tištěná verze článku v pdf
Za jeskyněmi do našich národních parků

„Pestrá geologická stavba a její dlouhý a složitý vývoj dal v České republice vzniknout pestré škále přírodních podzemních dutin – jeskyní a propastí. Většina z nich má mimořádný význam, neboť představuje nejen pozoruhodné geologické, geomorfologické a mineralogické fenomény, ale jsou v nich zachovány i ty nejcennější doklady o vzniku a vývoji života a lidské kultury a jsou i cennými biotopy vzácných a ohrožených živočichů“ (Hromas, ed. a kol. 2009).
Ochrana přírody 2/2013 — 21. 6. 2013 — Péče o přírodu a krajinu — Tištěná verze článku v pdf
Jeskyně v procesu vzniku – rozsedlinové jeskyně

Máme-li vůbec někdy možnost pozorovat vývoj podzemních objektů, pak snad vedle ledovcových jeskyní je tento proces postřehnutelný, dokonce přímo měřitelný u jeskyní, jejichž vznik je vázán především na gravitační (svahové) pohyby skalních masivů. V této souvislosti máme na mysli jeskyně rozsedlinového typu vzniklé v nekrasových horninách.
Ochrana přírody 3/2012 — 17. 10. 2012 — Výzkum a dokumentace — Tištěná verze článku v pdf
Jeskyně Prachovských skal

Prachovské skály jsou jedním z nejtypičtějších území budovaných kvádrovými pískovci svrchno-křídového stáří (svrchní turon – coniak) v České republice. Geomorfologická pozice vyzdvižené tabulové plošiny, víceméně pravidelně rozpukané, místy prostoupené tělesy neovulkanitů umožnila vznik rozsáhlého a značně členitého skalního města s řadou jevů charakteristických pro tzv. pískovcový pseudokras. K nejzajímavějším pseudokrasovým jevům patři bezesporu přirozené podzemní dutiny – jeskyně (propasti).
Ochrana přírody 1/2012 — 13. 6. 2012 — Výzkum a dokumentace — Tištěná verze článku v pdf
Za nejjižněji položenými jeskyněmi České republiky

Oddělení péče o jeskyně Správy jeskyní ČR se zabývá mj. i dokumentací suťových jeskyní, které se nacházejí především v nekrasových horninách. K zajímavým objevům tohoto typu jeskyní došlo na Šumavě v jižních Čechách.
Ochrana přírody 6/2011 — 1. 3. 2012 — Recenze — Tištěná verze článku v pdf
Plutonův chrám

Systém jeskyní Plutonova chrámu, objevený v Teplických skalách (Broumovská vrchovina, NPR Adršpašsko-teplické skály) v roce 2006, tvoří převážně podzemní prostory v blokových sutích na styku dvou roklí. Suťové jeskyně – Plutonův chrám včetně přítokové jeskyně pod skalním převisem, Západní ponor a Severní ponor – jsou vázány především na podzemní části toků těchto roklin. Jejich souhrnná délka je 727 m s výškovým rozpětím 25 m. Jeskyně jsou významné i nálezy kořenových útvarů, dosud zde byly zjištěny 24 kořenové stalagmity a 3 kořenové stalagnáty. Systém jeskyní Plutonova chrámu, objevený v Teplických skalách (Broumovská vrchovina, NPR Adršpašsko-teplické skály) v roce 2006, tvoří převážně podzemní prostory v blokových sutích na styku dvou roklí. Suťové jeskyně – Plutonův chrám včetně přítokové jeskyně pod skalním převisem, Západní ponor a Severní ponor – jsou vázány především na podzemní části toků těchto roklin. Jejich souhrnná délka je 727 m s výškovým rozpětím 25 m. Jeskyně jsou významné i nálezy kořenových útvarů, dosud zde byly zjištěny 24 kořenové stalagmity a 3 kořenové stalagnáty.
Ochrana přírody 2/2011 — 11. 7. 2011 — Z naší přírody — Tištěná verze článku v pdf