Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.

cs / en

Zprávy-Recenze

Ochrana přírody 4/2012 9. 11. 2012 Zprávy-Recenze Tištěná verze článku v pdf

Požár Bzenecké doubravy – šance pro přírodu

autoři: Jan W. Jongepier, Karel Kříž

Požár Bzenecké doubravy – šance pro přírodu

Jihomoravský kraj– Když se ve Strážnici na jihovýchodní Moravě 24. května letošního roku před čtvrtou hodinou ranní rozezněly hasičské sirény, někteří již tušili, že by mohlo hořet v lesním komplexu Bzenecká doubrava mezi Strážnicí a Bzencem. Měsíce předtím zde totiž panovalo nebývalé sucho.

Požár skutečně dosáhl obrovských rozměrů. Zasáhl plochu 160 ha, jeho hašení trvalo osm dní, podílelo se na něm celkem 208 jednotek požární ochrany (cca 1 600 hasičů), tři vrtulníky a tři letadla. Způsobil škodu vyčíslenou zatím na 28 mil. Kč. Z hospodářského hlediska jde nepochybně o velkou katastrofu, avšak z pohledu přírody se tato nešťastná událost jeví trochu jinak. Vyhořel uměle vysazený les, v němž převažuje borovice lesní. V podrostu roste třtina křovištní, která potlačuje růst dalších rostlin, takže o botanicky významné území nejde. Otázkou je, zda by se jím nemohlo stát a zda nevyužít požár jako odrazový můstek pro zvýšení biodiverzity celého území, které je v rámci soustavy Natura 2000 zařazeno mezi ptačí oblasti.

Český svaz ochránců přírody proto vyzval Krajský úřad Jihomoravského kraje, aby svolal jednání všech zainteresovaných stran, na kterém se bude řešit, jak dál naložit s vyhořelým lesem. Jednání se uskutečnilo 31. července 2012 v Bzenci za účasti širokého spektra zájmových stran. Sešli se na něm zástupci Krajského úřadu Jihomoravského kraje, státního podniku Lesy České republiky, starostové okolních obcí, zástupci Českého svazu ochránců přírody, Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, České společnosti ornitologické, Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů a Hasičského záchranného sboru Jihomoravského kraje.

Představitelé jednotlivých organizací prodiskutovali své pohledy na řešení budoucnosti území. LČR jako vlastník Bzenecké doubravy, na jehož bedrech bude ležet obnova území, navrhly obnovit odumřelý lesní porost a podle platného lesního hospodářského plánu uplatnit výsadbu borovice, v některých místech i dub. ČSOP doporučil ponechat 10–15 ha souvislého vyhořelého porostu v jádru požáru samovolnému vývoji, zasažený porost kácet v průběhu let postupně tak, jak bude odumírat, aby nevznikaly velké holiny, při těžbách ponechávat jednotlivé stojící mrtvé stromy či jejich torza, zvýšit v řádu jednotlivých procent zastoupení dubu, např. vytvořením pásů bezlesí, které mohou sloužit i jako protipožární ochrana. Starostové obcíjako zástupci občanů, kteří zde žijí, Doubravu navštěvují, ale zároveň jsou ohroženi i zdejšími pravidelnými požáry, doporučili zasažené území kácet postupně tak, jak bude odumírat, aby nedošlo ke změně mikroklimatu obcí a zvýšení prašnosti z písečných přesypů, do budoucna předcházet požárům, respektive omezit jejich velikost. Rovněž zástupci AOPK ČR doporučili kácení lesa provádět postupně podle toho, jak bude odumírat, a v jádrovém území požáru ponechat bezzásahovou plochu o velikosti několika hektarů, na zbytku území jednotlivé stromy nebo jejich torza. Při zalesnění použít kromě borovice i dub. VÚLHM považuje případné bezzásahové území za vhodný modelový příklad přirozené obnovy borů po požáru, na nichž bude možné sledovat jeho další vývoj. ÚHÚLdoporučil při diverzifikaci druhové skladby využít lesnické typologické mapy a sázet listnáče, resp. duby, na místa k tomu nejvhodnější, aby se co nejvíce snížila úmrtnost sazenic a zajistila perspektiva jejich následného hospodářského využití. Z pohledu zástupců HZB Jihomoravského kraje, kteří se inspirovali zkušenostmiz obdobné oblasti v Braniborsku, by bylo vhodné vybudovat v Doubravě pozorovací věž (věže), kde bude instalován kamerový systém schopný automatické detekce požáru. Díky tomu se dá jeho rozsah omezit na rozlohu několika stovek metrů čtverečních.

Argumenty a požadavky, které na jednání zazněly, budou písemně předloženy Odboru životního prostředí Jihomoravského kraje, který je vyhodnotí a bude o nich dále jednat s vlastníkem Doubravy, tedy s LČR, a jednotlivými stranami, případně svolá další jednání. Bzenecké doubravě tak paradoxně díky požáru svitla naděje, že se podaří zvýšit druhovou rozmanitost i uvnitř lesního komplexu, a tento proces bude využit k získání nových poznatků lesnického a ochranářského výzkumu.

Karel Kříž, Jan Willem Jongepier