Z naší přírody

Snaha českých přírodovědců a ochránců přírody o ochranu unikátního dyjského údolí, kterou podpořili i obyvatelé rakouského příhraničí, nakonec vyústila ve vyhlášení Národního parku Podyjí. Stalo se tak již před pětadvaceti lety. Péče o území přinesla v řadě oblastí své plody, odhalila však i mnohé nové výzvy.

Nad obcí Klentnice se vypíná do výšky 458  m n. m. Tabulová (nebo také Stolová) hora. Slovo „hora“ možná zní v tomto případě trochu nadneseně. V jinak ploché krajině jižní Moravy však může i takový kopeček vypadat impozantně. Tabulová je součástí pásu vápencových skal, který se táhne od Pavlova až do Rakouska a vyznívá doztracena před Vídní.

Broumovsko nebo lépe řečeno Broumovská kotlina – poněkud zapomenutý kraj v severovýchodním cípu Čech. Kraj fascinující přírody a jedinečných labyrintů pískovcových skalních měst, kraj unikátních barokních kostelů, zachovalých údolních lánových vsí vzniklých během středověké velké kolonizace, skládajících se z velkolepých klasicistních dvorcových statků. Kraj znamenitých lidových kameníků a osmisetleté benediktinské historie – to vše je Broumovsko.

Již deset let samostatné existence má za sebou Správa jeskyní České republiky. Spravuje čtrnáct veřejnosti zpřístupněných jeskyní a jedno opuštěné důlní dílo s pseudokrasovými jevy. Jeskyně, kterými ročně projde téměř 700 000 návštěvníků, patří k největším našim podzemním systémům a nejvýznamnějším zvláště chráněným částem přírody.

Šedesát let existence chráněného území vybízí k ohlédnutí a také k zamyšlení co dál. Určité právo k ohlédnutí se zpět mi snad dává to, že celých 36 let jsem s prohrami a úspěchy ochrany přírody a krajiny osobně spojen. Vyhlášení Moravského krasu chráněnou krajinnou oblastí již v roce 1956 vnímám jako uznání přírodních kvalit území, současně však i jako důrazný apel na jeho ochranu.

Cílem příspěvku je ukázat na příkladu několika druhů hmyzu, o které Pálava za posledních 40 let přišla, změny, jež postihly celou krajinu, a to nejen na jihu Moravy. A také snahu Správy CHKO Pálava těmto změnám čelit.

Národní park Šumava vznikl na území dříve vyhlášené chráněné krajinné oblasti v porevoluční euforii. Naplnil se tak sen mnoha ochránců a milovníků přírody, sen, který se ještě 3 roky před jeho vyhlášením zdál zcela nesplnitelným…

Harmonická krajina s výrazným reliéfem znělcových a čedičových vrchů v pískovcovém území na severu české křídové pánve, to jsou Lužické hory. Region vyniká vysokou lesnatostí. Mozaiku lesních, lučních a vodních ekosystémů dokresluje typická lidová architektura s početnými soubory severočeských roubených domů, sakrální památky a dochovaná panská sídla.

Vznik chráněné krajinné oblasti České středohoří je spjat s datem 19. 3. 1976. Byl výrazem uznání jedinečnosti krajinného rázu našeho nejrozsáhlejšího neovulkanického pohoří a jeho mimořádných přírodních hodnot, zejména vysoké míry druhové rozmanitosti a již tehdy bohatého zastoupení maloplošných chráněných území. Z dnešních 43 přírodních rezervací a památek jich před rokem 1976 existovalo 30, tedy více než dvě třetiny.

Chráněná krajinná oblast Brdy je poslední zcela nově zřizovanou chráněnou krajinnou oblastí, celkově v České republice 26. v pořadí. Na rozdíl od většiny ostatních CHKO byl vznik vázán na zcela specifickou situaci, a to zrušení vojenského újezdu Brdy o rozloze 260 km². Příprava na zrušení vojenského újezdu probíhala několik let a provázela ji rozsáhlá diskuze mezi politiky, představiteli krajů a obcí i občany. Názory na zrušení vojenského újezdu byly od svého počátku spjaty s otázkami ochrany přírody a krajiny. Dosud existují názory, že nejlepší ochrana přírody zde byla zajištěna vojenským režimem území, a pochybnosti, zda chráněná krajinná oblast je dostatečnou zárukou pro ochranu. Je tedy velkou výzvou pro AOPK ČR, aby na slova těchto pochybovačů nedošlo.