Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.

cs / en

Z naší přírody

Složená krajina

Z naší přírody

Autor: Václav Cílek

Složená krajina

Když v roce 2010 vydával geomorfolog P. Migoň v nakladatelství Springer monografii „Geomorphological landscapes of the World“, tak se mezi krajinami evropského významu objevilo i Českosaské Švýcarsko, a to nejenom pro své krásy, ale i jako místo, kde vznikala významná kontinentální odnož evropského romantismu, jehož druhou tváří je poněkud jinak pojatý romantismus anglický. Pokud se na krajinu České republiky budeme dívat evropskýma očima, tak narazíme jen na několik málo míst a žádné z nich nebude tak malebné a rozsáhlé jako Českosaské (či z pohledu od severu Saskočeské) Švýcarsko.

Ochrana přírody 3/2022 23. 6. 2022 Z naší přírody Tištěná verze článku v pdf

Ohlédnutí za 50 lety existence chráněné krajinné oblasti Labské pískovce

Z naší přírody

autoři: Petr Bauer, Pavel Benda, Handrij Härtel

Ohlédnutí za 50 lety existence chráněné krajinné oblasti Labské pískovce

Dovolte nám, abychom se, již jako pamětníci, stručně ohlédli za uplynulou dobou a pokusili se zhodnotit, jak se činnost Správy CHKO, dnes Správy národního parku České Švýcarsko (dále jen Správy), odrazila na tváři přírodya krajiny tohoto unikátního území. Jednotlivé, z našeho pohledu důležité události či milníky v historii ochrany Labských pískovců, resp. Českosaského Švýcarska, jsme se pokusili sestavit do časově uspořádaného přehledu (box 1).

Ochrana přírody 3/2022 23. 6. 2022 Z naší přírody Tištěná verze článku v pdf

Je to už půl století

Z naší přírody

Autor: Pavel Benda

Je to už půl století

Vážení a milí čtenáři, kolegyně a kolegové, chráněná krajinná oblast Labské pískovce slaví krásných kulatých 50 let od svého založení v roce 1972. Musím přiznat, že již patřím mezi pamětníky, neboť po dostudování v roce

1991 jsem ihned nastoupil na Správu CHKO Labské pískovce a celý můj profesní život je spjat s Labskými pískovci. Dovolte mi proto ohlédnout se do minulosti a vyslovit přání do budoucna.

Ochrana přírody 3/2022 23. 6. 2022 Z naší přírody Tištěná verze článku v pdf

Jeskyně Českého krasu

Z naší přírody

autoři: Michal Hejna, Olga Suldovská

Jeskyně Českého krasu

Kras a jeskyně – tyto pojmy neodmyslitelně patří k sobě. V Českém krasu ale přibývalo známých jeskyní velmi pomalu, byla na ně soustředěna mnohem menší pozornost badatelů a objevitelů než například v Moravském krasu. I samotné označení Český kras se prosazovalo pomalu a klopotně. Příspěvek velmi stručně shrnuje rozvoj poznání jeskyní v této krasové oblasti. Český kras není jedinečný velikostí či délkou jeskyní, ale mimořádně dlouhodobým vývojem krasu, složitými speleogenetickými procesy a mezinárodně významnými paleontologickými a archeologickými nálezy v jeskynních sedimentech.

Ochrana přírody 2/2022 21. 4. 2022 Z naší přírody Tištěná verze článku v pdf

Rozšíření jasoně dymnivkového v Moravském krasu

Z naší přírody

Autor: Antonín  Krása

Rozšíření jasoně dymnivkového v Moravském krasu

V loňském roce vyhlásila Česká společnost entomologická poprvé Hmyz roku, za který byl vybrán kriticky ohrožený jasoň dymnivkový. Důvodů k tomu bylo více, šlo jak o popularizaci entomologie, tak o přitažení pozornosti k tomuto elegantnímu a přitom vzácnému deštníkovému druhu. Zároveň byla vydána výzva, aby po něm veřejnost pátrala a přispěla k poznání aktuálního stavu jeho populací. A protože v Moravském krasu žila a žije jedna z nich, dlouhodobě spíše opomíjená, přinášíme v článku výsledky jejího aktivního čtyřletého monitoringu. A je potěšující, že jsou to výsledky převážně pozitivní.

Ochrana přírody 2/2022 21. 4. 2022 Z naší přírody Tištěná verze článku v pdf

Český kras – půlstoletí pod ochranou CHKO

Z naší přírody

autoři: Jindřich Prach, Josef Mottl, Vojen Ložek, Lucie Hrůzová, Jaroslav Veselý, Tomáš Urban, František Pojer

Český kras – půlstoletí pod ochranou CHKO

V roce 2022 uplyne půlstoletí od vyhlášení pestré vápencové krajiny za Prahou za chráněnou krajinnou oblast. Český kras je učebnicí změn přírody od moří s trilobity před skoro půl miliardou let po současné zarůstání krajiny a ubývání vzácných druhů. Oproti horským a odlehlým chráněným územím je příroda a krajina Českého krasu spoluvytvářena lidmi po mnoho tisíc let a bylo by chybné představovat si pod ochranou „přírody“ přírodu bez lidí, hospodářů i návštěvníků. Půlstoletí překotných změn společenských i změn krajiny a přírody ukážeme na příkladu tohoto krásného, dynamického a zároveň v lecčems stabilního území. Stabilního v tom, jaké fenomény se dosud podařilo pod hlavičkou CHKO udržet, zejména prostřednictvím obnovy a náhrady tradičního hospodaření.

Ochrana přírody 2/2022 21. 4. 2022 Z naší přírody Tištěná verze článku v pdf

Ohlédnutí za Mezinárodním rokem jeskyní a krasu

Z naší přírody

Autor: Karel Drbal

Ohlédnutí za Mezinárodním rokem jeskyní a krasu

Nedávno uplynulý rok byl vyhlášen Mezinárodní speleologickou unií (UIS) Mezinárodním rokem jeskyní a krasu (IYCK). Motto této iniciativy zní „Poznávat, rozumět a chránit“. Možná hned v úvodu je vhodné si uvědomit, že krasová krajina zaujímá odhadem asi 20 % zemského povrchu, že krasové zvodně poskytují asi 10 % světové pitné vody a že ročně 150 milionů turistů navštíví jeskyně a přispívá tím do národních ekonomik. Jen tato čísla jsou dostatečným argumentem pro vyhlášení Mezinárodního roku jeskyní a krasu.

Ochrana přírody 1/2022 26. 2. 2022 Z naší přírody Tištěná verze článku v pdf

Národní přírodní rezervace  Jizerskohorské bučiny

Z naší přírody

Autor: Jan Plesník, Jiří Hušek, František Pelc

Národní přírodní rezervace  Jizerskohorské bučiny

Ochrana vzácných přírodních památek není otázkou sentimentality, nýbrž povinné úcty.

Karel Čapek: Prosba o milost (1928)

Názor, že se národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny stala v létě 2021 v médiích nejčastěji skloňovaným zvláště chráněným územím, nebude daleko od pravdy. Čtenářům jistě neuniklo, že byla jako vůbec první přírodní lokalita z České republiky zapsána na vysoce prestižní Seznam světového dědictví Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO, Plesník & Hušek 2021). Protože jsme v předcházejících sděleních podali jen stručnou charakteristiku zmiňované NPR a pozornost věnovali spíše samotné nominaci a jejímu vlastnímu schválení (Plesník & Hušek 2020, Plesník 2020), je nanejvýš vhodné představit uvedenou mimořádnou plochu nejen z hlediska péče o přírodní a krajinné dědictví poněkud podrobněji. 

Ochrana přírody 6/2021 17. 12. 2021 Z naší přírody Tištěná verze článku v pdf

Slavná lázeňská města Evropy  jako světové dědictví

Z naší přírody

Autor: Karel  Kuča, Věra Kučová, Jindřich Horáček

Slavná lázeňská města Evropy  jako světové dědictví

V červenci 2021 bylo na Seznam světového dědictví UNESCO zapsáno jako nová světová památka 11 lázeňských měst v sedmi evropských státech s názvem Slavná lázeňská města Evropy (Great Spa Towns of Europe). V České republice jsou to Františkovy Lázně, Karlovy Vary a Mariánské Lázně, v Rakousku Baden (Baden bei Wien), v Německu Bad Ems, Bad Kissingen a Baden-Baden, v Belgii Spa, v Itálii Montecatini Terme, ve Francii Vichy a ve Velké Británii Bath. Těžiště všech těchto měst tvoří lázeňská centra a čtvrtě, jež se vyvíjely okolo minerálních pramenů. Jejich nedílnou součástí je množství parkových ploch a zejména přilehlá, esteticky upravená lázeňská krajina, jejíž využívání bylo a je součástí léčebné kúry. V Karlových Varech a Mariánských Lázních je nové světové dědictví také součástí chráněné krajinné oblasti Slavkovský les, jejíž ochranný režim bude využíván pro funkci tzv. nárazníkové zóny, a i proto je důležité představit české části nové světové památky i v tomto časopise.

Ochrana přírody 6/2021 17. 12. 2021 Z naší přírody Tištěná verze článku v pdf

Mladečské jeskyně – 110 let od zpřístupnění

Z naší přírody

Autor: Petr Zajíček

Mladečské jeskyně – 110 let od zpřístupnění

Podzemní prostory pod vrchem Třesín byly využívány lidmi už v pravěku. Znovu objeveny byly v první polovině 19. století. Dlouhá desetiletí pak podléhaly devastaci během četných neorganizovaných návštěv. Význam jeskyní ocenili badatelé až po archeologických výzkumech Josefa Szombathyho v letech 1881–1883. Vchod do podzemí byl pak zabezpečen a roku 1911 byly Mladečské jeskyně oficiálně zpřístupněny veřejnosti.

Ochrana přírody 6/2021 17. 12. 2021 Z naší přírody Tištěná verze článku v pdf